"Nepřítel není vidět, ale je mezi námi. Kolem Česka se utahuje smyčka, v Paříži, Berlíně i ve Vídni se radikalizují islamisté. Běžte do Vídně, tam se bojí jít žena i na nádraží, protože ji osahávají," prohlásil Zdeněk Zbytek v červenci 2017 na konferenci tehdy čerstvého hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS).
Zbytek proslul jako velitel I. tankové divize, který dva týdny po 17. listopadu 1989 deklaroval věrnost KSČ a požadoval dodržování tehdy platných zákonů. Později se stal blízkým přítelem Miloše Zemana, s nímž coby prezidentem vyrážel na zahraniční cesty, podílel se s ním na založení Strany práv občanů a jeden čas zaměstnával jeho ženu Ivanu.
V roce 2017 pomohl Zbytek, už jako známý podnikatel se zájmy v Rusku, zformovat zmíněné hnutí BOS, kolem kterého se pohybovali lidé blízcí silovým složkám státu z doby komunistického režimu i po sametové revoluci. Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, hnutí hrozí pozastavení činnosti. Jde o první krok před jejím zrušením.
Předsedou býval Bašta
"Z podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí vyplývá, že předmětné politické hnutí se opakovaně dopustilo přestupku, když nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022. Tím porušilo povinnost podle zákona o sdružování v politických stranách a hnutích," stojí v návrhu, jímž se bude vláda ve středu zabývat.
Nutnost předložit finanční zprávu je klíčovým nástrojem, jímž stát dohlíží na transparentnost politických subjektů. Hnutí BOS zmíněné uzávěrky za roky 2021 a 2022 nejenže nepředložilo včas, nereagovalo ani na výzvu zmíněného úřadu. Situaci nezměnily ani pokuty ve výši 32 tisíc korun, které instituce hnutí uložila.
Zbývající možností podle zákona je návrh vlády, aby se pozastavila činnost BOS. Pokud ho Fialův kabinet schválí, což bude formalita, předloží se Nejvyššímu správnímu soudu. Jestli instance činnost hnutí pozastaví, jeho veškeré aktivity musí směřovat k dodání výročních zpráv. Ničím jiným se zabývat nesmí. Když tak neučiní, soud hnutí zruší.
BOS hlásalo, že by Česko mělo odejít z NATO a Evropské unie. Jeho členem byl několik měsíců roku 2017 pozdější ministr vnitra a obrany Lubomír Metnar (za ANO). Předsedou hnutí byl v letech 2020 a 2021 dnešní poslanec SPD Jaroslav Bašta. Hnutí ho stále jako svého nejvyššího představeného uvádí v databázi ministerstva vnitra.
Chcípl PES
Hnutí BOS v roce 2019 neúspěšně kandidovalo ve volbách do Evropského parlamentu, o rok později se účastnilo krajských voleb a loni postavilo kandidáty do senátních voleb. Nikdy nezískalo žádný mandát, naopak za poslední dvě volební soutěže dostalo pokutu dohromady 66 tisíc korun, protože neodevzdalo vyúčtování nákladů kampaní.
Proč hnutí neplní své povinnosti, není jasné. Na jediném dostupném kontaktu bylo telefonní číslo nedostupné. Prvním předsedou subjektu byl někdejší vysoký státní úředník ministerstva obrany z éry premiéra Petra Nečase (ODS) Jaroslav Štefec. Ve funkci skončil poté, co mu policie našla v autě při silniční kontrole zbraň. Její původ se nikdy nevysvětlil.
Obdobně jako BOS vláda navrhne pozastavit činnost Hnutí PES, dříve známému jako Chcípl PES. Důvodem je také nepředložení výročních finančních zpráv. Kvůli tomu a dalším dílčím porušením zákona mu Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí udělil pokuty v celkové výši 102 tisíc korun.
Hnutí se profilovalo na odporu vůči vládním opatřením v době největšího náporu pandemie nemoci covid-19. Platforma byla jedním z nejvýraznějších kritiků restrikcí. Vláda chce za stejné prohřešky stopku také pro Československou stranu socialistickou nebo hnutí PRO! Ústecký kraj. Návrh se týká celkem jedenácti politických subjektů.
