Praha - Kolik má armáda neprůstřelných vest v záruční době? Tajné, zní kategoricky z generálního štábu české armády.
Jak dopadly testy ochranných vest těsně před koncem jejich životnosti? Stejná odpověď: jde o obchodní tajemství.
Nikdo kromě českých generálů tedy neví, kolik z 22 tisíc českých profesionálních vojáků má k dispozici kvalitní balistickou ochranu.
Loňské potíže s vybavením jen několika set českých vojáků vysílaných do zahraničích riskantních misí přitom dokazují, že počet použitelných neprůstřelných vest je velmi omezený.
A nic na tom nemění ani nejnovější dodávky tohoto zboží.
"Poměry, které v Česku nastaly v osobní balistické ochraně vojáků a policistů, ohrožují jejich životy, ale i bezpečnost země. S obojím se trestuhodně hazarduje," varuje expert na balistickou ochranu Pavel Černý.
Na to se neptejte
V české armádě je toto téma už dlouho předmětem vyhrocených sporů a bouřlivých diskusí.
Armáda se přitom při nedostatku neprůstřelných vest zbavuje za pakatel (70 až 100 korun za jednu) ročně stovek dalších. Oficiálně kvůli jejich stáří, přestože jsou pořád přinejmenším částečně funkční.
Kvalitu vest i na konci záruční doby přitom potvrdily i nedávné speciální testy, jejichž výsledky ovšem armáda odmítla Aktuálně.cz poskytnout.
Z několika na sobě nezávislých zdrojů ale vyplývá, že "vesty na odpis" (tedy ty, kterých se armáda zbavuje) obstály i při velmi náročných testech. Nepronikla jimi žádná střela.
"Nových neprůstřelných vest je zoufalý nedostatek a těch starších, pořád použitelných, se unáhleně zbavujeme. Výsledkem je naprostá krize v balistické ochraně vojáků," tvrdí jeden z oslovených velitelů, který si kvůli kritice generálního štábu přeje zůstat v anonymitě.
"Některé útvary nemají vesty vůbec. Je snad lepší (když už jich máme tak málo) nemít nic, než alespoň staré, ale stále ještě dobré vesty? Nevím, co si o tom myslet," dodává velitel.
Alespoň na mise je zajistíme
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář už loni na rozsáhlém cvičení aktivních záloh Aktuálně.cz ujistil, že bere nedostatek neprůstřelných vest vážně.
Čeští vojáci, kteří působí v riskantních zahraničních misích v Afghánistánu nebo Mali, mají podle jeho ujištění kvalitní balistickou ochranu.
Na ostatní ale zbývá jen minimum.
A vůbec nic nemají v tomto ohledu vojáci aktivních záloh, tedy muži a ženy, s nimiž ministerstvo obrany v bezpečnostní krizi počítá při obraně země, ochraně strategických objektů nebo spolupráci s policií.
Vyřazované neprůstřelné vesty (dokonce i ty s prošlou zárukou) by jim přitom podle oslovených expertů pořád dobře posloužily.
"Lepší je mít alespoň nějakou balistickou ochranu než vůbec žádnou," dodává další důstojník bojového útvaru, který chce zůstat v anonymitě.
Za velmi nízké ceny, za které ministerstvo obrany prodává vesty jako "nepotřebný majetek" civilním firmám, by si je přitom podle něj rádi koupili nejen profesionální vojáci, ale právě i členové záloh, kterým chybí úplně.
Praxe ze zahraničí přitom dokazuje, že to jde.
Izraelská armáda se například zbavuje výzbroje nebo výstroje, až když ji nahradí novou, kvalitnější. Český generální štáb zvolil jinou cestu: lepší žádné vesty než po záruce nebo před ztrátou životnosti. Přestože jsou pořád prokazatelně funkční.
"Předpisy jsou předpisy - ať to stojí cokoliv," sdělil v nadsázce pod podmínkou anonymity důstojník z velení armády.
V roce 2010 přitom český generální štáb vyřadil 1810 starších, ale pořád ještě kvalitních neprůstřelných vest s ocelovým plátem KIRASA-L. Překupník s vojenským materiálem je později odprodal ukrajinským vojákům, jimž dál úspěšně slouží.
Ze zkušeností z bojů na východní Ukrajině přitom vyplývá, že až osmdesát procent zranění (včetně smrtelných) nezpůsobují střely z pěchotních zbraní, ale střepiny dělostřeleckých či minometných granátů.
Těžké KIRASY-L s ocelovým plátem jsou sice určeny především proti střelám z lehkých pěchotních zbraní, tím spíše ale dobře poslouží i proti nejrůznějším střepinám.
Na velkých ztrátách Ukrajinců na východní Ukrajině se podepsal fakt, že velká část vojáků dlouho podobnou balistickou ochranu vůbec neměla.
Strach ze zodpovědnosti?
Ministr obrany Martin Stropnický si podle svého mluvčího Jana Pejška všechna rizika již delší dobu uvědomuje.
Jednou z příčin fatálního nedostatku neprůstřelných vest ale podle něj je i zrušená dodávka od České zbrojovky Uherský Brod.
Ministerští obchodníci se nakonec v nouzi obrátili na agenturu NATO pro podporu (NSPA), která zprostředkovala začínající dodávky na 1500 balistických vest z USA za bezmála 80 milionů korun.
Nedostatek tohoto druhu výstroje to ale podle expertů přesto neřeší.
Východiskem by mohla být podle expertů dodávka 5 500 vest v hodnotě 255 milionů korun, které by armádě měl do čtyř let dodat vítěz nově vypsané soutěže královéhradecká firma ARGUN.
"Získáváme partnera, který má předpoklady zakázku splnit řádně a včas," konstatuje ministr Martin Stropnický.
Generální štáb české armády se sice dlouho odmítal k výprodeji starších kusů ochranných vest vyjádřit, nakonec ale některé informace přece jen uvolnil.
Zmíněnými testy prošly podle něj starší neprůstřelné vesty s blížícím se koncem životnosti a podle tiskového vyjádření generálního štábu splnily výrobcem deklarované parametry.
Obstály tedy jako nové vesty.
Nejasné předpisy
Nabízí se tedy otázka: proč se jich generální štáb zbavuje? V zaslaném stanovisku to ale velení armády nevysvětluje.
Ani oslovení experti přitom netvrdí, že všichni čeští vojáci i příslušníci aktivních záloh musí mít nejmodernější a nové vybavení, které je nutné pravidelně obměňovat.
Cena jedné nové odolnější neprůstřelné vesty se podle nich pohybuje v průměru mezi dvaceti a třiceti tisíci korunami a na každého z vojenských profesionálů a příslušníků záloh se tedy nemůže při seškrtaném obranném rozpočtu logicky dostat.
Nevyhovující je ale podle nich i druhý extrém. Tedy stav, kdy většina vojáků nemá žádnou balistickou ochranu. Tak nejedná žádná vyspělá armáda, říká další z bojových velitelů.
A ukazuje na odprodej stárnoucích, ale stále ještě použitelných vest, které se dají repasovat. Tak to podle vojenských odborníků dělá například i daleko bohatší americká armáda.
Rozhýbalo se nakonec i armádní velení.
Výsledek úspěšných testů starších ochranných vest se podle tiskového vyjádření generálního štábu stal "výchozím bodem pro zadání aplikovaného výzkumu STARBAL" (stárnuti balistických materiálů prostředků balistické ochrany jednotlivce - pozn. red.).
Ten by měl vyústit ve "zpracování metodiky pro posuzování a ověřování parametrů prostředků balistické ochrany během jejich životního cyklu tak, aby mohlo být následně optimalizováno řízení jejich životnosti."
Přeloženo do češtiny: STARBAL má potvrdit to, co velitelé bojových útvarů kvůli kritickému nedostatku neprůstřelných vest generálnímu štábu už léta doporučují a vyčítají.
Tedy nezbavovat se zbrkle sice starší, avšak stále ještě funkční výstroje a výzbroje, aniž by byla nahrazena novou.
Náklady na výzkum STARBAL dosáhnou podle informací Aktuálně.cz 20 milionů korun.
Kdo za to převezme odpovědnost?
Největším problémem v "kauze balistické ochrany vojáků" je tedy podle oslovených odborníků absence odvahy příslušných funkcionářů z velení armády převzít zodpovědnost za používání vest s prošlou zárukou nebo před koncem životnosti.
A to i přesto, že pořád poskytují přijatelný stupeň ochrany.
"Za to se ale nebojí nechat většinu vojáků - o těch z aktivních záloh ani nemluvě - zcela bez balistické ochrany. Co je tedy větší hazard?" ptá se s povzdechem jeden z armádních velitelů.
Už zmíněný expert na balistiku Pavel Černý se nicméně velení armády zastává.
"Vedení je ve složité situaci. Pravidla nákupu zbraní a vojenského materiálu jsou natolik problematická a sešněrovaná, že to vede až k tristnímu nedostatku neprůstřelných vest v armádě i policii," říká Černý.
"Přitom nejde jen zdaleka o ně. A když se k tomu navíc připojí i neschopnost a neodbornost nákupčích nebo lidí, kteří o vybavení ozbrojených sil rozhodují, pak jde o smrtící koktejl," uzavírá přední český expert na osobní balistiku.
