Praha - Pražský magistrát chystá převratnou změnu v péči o psychiatrické pacienty.
V následujících pěti letech zredukuje počet lůžek v psychiatrických léčebnách. Nově vzniknou alternativní služby - péče o lidi s duševní chorobou se tak přesune do domácího prostředí.
V Česku je pacientům s duševními poruchami nejčastěji poskytována péče ve velkých ústavech. Primátor Pavel Bém tvrdí: Nese to s sebou spoustu negativ.
"Taková léčba je příliš nákladná a neefektivní," prohlásil primátor, který je profesí psychiatr. "Pacienti jsou zde odtržení od běžného života, izolováni, nemají možnost integrace."
Tím značně popudil ředitele nejznámější psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Ivana Davida. Bémův záměr odmítá a primátora označil za laika.
"Je to hanebné," řekl Aktuálně.cz David. "Pokud by k tomuto došlo, pacienti skončí jako bezdomovci, nebo ve vězení."
Potřeba změny
Impulsem k radikální změně v Praze jsou ovšem závěry dvouletého projektu organizace Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, zveřejněné právě ve čtvretek.
"Průzkum potvrdil, že systém potřebuje změnu," říká ředitelka organizace Barbora Wenigová.
Projekt zkoumal, jaké služby jsou pro pacienty na území Prahy dostupné, a po kterých je poptávka. Diskusí a dotazováním mezi 200 odborníky z oboru a zástupci pacientů se ukázalo, že v Praze chybí nejvíce takové služby, po kterých pacienti i odborníci touží.
"Ukázalo se, že většina servisů chybí," říká Wenigová. "Největší poptávka je po komunitní péči, denních sanatoriích, krizových center a po zkvalitnění ambulantní péče v nemocnicích."
Reforma do pěti let
Reforma v Praze by měla proběhnout v průběhu 3-5 letech. Postupně by se měl redukovat počet lůžek v léčebnách a namísto nich vznikat nové alternativní služby.
"Služby, které jsou dnes k dispozici jen desítkám, stovkám pacientů, by se v budoucnu měly poskytovat tisícům," říká ekonom VŠE Martin Dlouhý. "Náklady při reformě tedy budou růst."
Podle propočtů by v závěrečné fázi měly výdaje na tuto péči stoupnout ze současné 1,5 miliardy korun na více než dvojnásobek. "Zní to hrozivě, ale tím bychom se jen dostali na spodní průměr současného stavu západních zemí Evropy," říká Dlouhý. "Tato péče je v Česku z hlediska mezinárodního kontextu totiž dlouhodobě podfinancovaná."
Postmoderní Bém
Ředitel bohnické léčebny Ivan David ovšem závěrům studie nevěří, zpochybňuje metodiku, kterou byla prováděna. "Neopírá se o relevantní data, ani bych to nenazval studií," řekl. "Je to hanebné."
Plány magistrátu na reformu označil za účelové a ideologické. A nevěří, že Praha se do změn pustí. "Nemůže to nastat. Ti, kteří za to nesou zodpovědnost na vládě, doufám nebudou tak debilní jako Maďaři, kteří nedávno rušili většinu lůžek," říká.
Béma a autory projektu pak označil za laiky. "Bém není žádný odborník," řekl Aktuálně.cz David. "Jsou to postmoderní psychiatři, kteří si jen tak filozofují, že lidi potřebují svobodu a že se o ně máme starat doma. Ale to u většiny pacientů nejde."
Naopak poslankyně Eva Dundáčková, která si přišla poslechnout výstupy projektu, je označila za "velikánský zlom". "Děkuji magistrátu, že chce toto prosadit," řekla. "Ze zkušeností z vlastní rodiny vím, že systém péče poskytovaný u nás je špatný. Doufám, že nastanou velké změny od ústavní péče směrem k přirozenému prostředí."
