Než vzniklo Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov, měli pacienti s psychickými chorobami často jen jedinou variantu: skončit díky své nemoci v psychiatrické léčebně. Více než 80 procent péče o lidi s těmito chorobami se totiž odehrává pouze v budovách léčeben.
"Když přijde pacient do léčebny, vždy se s ním děje to samé - dostane léky a zavřou ho na několik měsíců," říká Petr Příhoda, lékař ze Sanatoria Ondřejov. "Řada z našich pacientů by tam také skončila. Díky intenzivní práci v domácím prostředí se ale daří nával choroby zvládnout, a do léčebny nemusí."
Infobox
Případ Věry Musilové
- V bohnické psychiatrické léčebně zemřela 30-tiletá Věra Musilová. Ředitel léčebny Ivan David dál odmítá odpovědnost za její smrt. Žena pobývala v síťovém lůžku. Celý článek - Smrt v Bohnicích: Rath žádá vysvětlen - čtěte ZDE
DÁLE ČTĚTE
Zájmy pacientů
Psychoterapeutické centrum Ondřejov v Praze 4 je jedním z mála zařízení, která poskytují služby mimo léčebny. Podle odhadů je takových zařízení do deseti v celé republice. "Je lepší ošetřovat pacienty v jejich přirozeném prostředí než je stigmatizovat a izolovat v léčebnách," říká doktor Příhoda, který dříve působil v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
Ondřejov provozuje denní sanatorium, krizové centrum s několika lůžky a výjezdovou službou, která jezdí za pacienty domů. "Když se zeptáte, každý pacient vám řekne, že chce zvládnout chorobu v prostředí, ve kterém žije, kde je zvyklý," říká doktor Příhoda. "Je nutné hledět na jejich zájmy a potřeby."
O tom hovoří i Zelená kniha, strategický dokument, který na konci roku 2005 schválila Evropská komise. Jejím stěžejním tématem je zařazení lidí s psychickým onemocněním zpět do společnosti a snížení jejich stigmatizace.
Velké psychiatrické léčebny nebo zařízení mohou naopak ke vzniku stigmatu snadno napomoci, uvádí se v dokumentu. Studie vypracovaná pro Evropskou komisi pod názvem "Included in Society" (Zařazeni do společnosti) potvrdila, že nahrazení psychiatrických zařízení alternativami zajišťovanými komunitou poskytuje příležitosti pro lepší kvalitu života postižených lidí, píše se dále na jeho stránkách.
Český hrdina
Na negativa současného systému upozorňuje už léta psychiatr Jan Pfeiffer, zakladatel Centra pro rozvoj duševního zdraví. Za snahy o transformaci české psychiatrie byl britským časopisem Time označen titulem "Hrdina roku 2003".
"Vytržením z běžného života a uzavřením do jakékoli velké instituce se z člověka stává tvor, který jen v pravidelnou dobu jí, vyměšuje, bere léky a mezitím se musí prokousat nějakým programem, který ani nemůže ovlivnit," popisuje běžnou praxi Pfeiffer. "Člověk si nakonec na takto zjednodušený život za zdmi zvykne a vrátit se do běžného života je pak pro něj velmi náročné, někdy až nemožné, a tak se do léčebny neustále vrací."
"Naším cílem je pomáhat lidem ne v obřích zařízeních, ale tam, kde žijí, v prostředí, na které jsou zvyklí," říká Pfeiffer. "Choroba by neměla být důvodem k tomu, abychom nemocného člověka zahnali za zeď a zbavili soukromí i svobody pohybu v uzavřených halách s desítkami dalších podobně zoufalých lidí."
V Česku zatím ročně psychiatrickými léčebnami projde na 45 tisíc pacientů.
Britská cesta
Velká Británie už má přeměnu léčeben za sebou. Tato zařízení tam de facto neexistují. Místo toho jsou k dispozici služby, které pomáhají pacientům v jejich přirozeném prostředí nebo v komunitě. Krizová lůžka jsou v nemocnicích.
Před třemi lety při návštěvě Česka doporučil bývalý ministr zdravotnictví a současný člen Evropského parlamentu John Bowis, aby Česko zahájilo transformaci léčeben a soustředilo se na vznik komunitních služeb. "Během přesunu pacientů z uzavřených oddělení do komunitních služeb v Británii se ukázalo, že někteří nebyli vůbec tak nemocní, jak se v léčebnách zdálo, měli třeba jen epilepsii, ale bylo jednodušší a pohodlnější je zavřít."
Důvod k přeměně je podle Bowise zřejmý: "Jako politik, který má v rodině zkušenost s psychickým onemocněním, chci zajistit, že pokud kdokoliv z nás bude potřebovat psychiatrickou péči, že ta péče bude humánní."
V Česku jenom na papíře
K evropskému trendu přeměny psychiatrie se přidala i exministryně Milada Emmerová a společně s dalšími ministry EU svým podpisem stvrdila, že bude o transformaci usilovat. "Tento plán ale nikdo nenaplňuje," upozorňuje psycholožka Barbora Wenigová z Centra pro rozvoj duševního zdraví.
Podle Wenigové k žádné transformaci na úrovni ministerstva nedochází. "Komise, která měla transformaci psychiatrie na starosti, v současné době nefunguje," říká. Před měsícem proto organizace sdružující pacienty a rodiče napsaly otevřený dopis ministru Davidu Rathovi a dalším institucím. Odpověď zatím nedostaly.
Tisková mluvčí ministerstva Jana Kocová deníku Aktuálně.cz vzkázala, že "nemá informace o tom, že by MZ zamýšlelo rušit psychiatrické léčebny a transformovat je na stacionáře."
"Není možné brát si ve všem příklad v zahraničí," uvádí Kocová. "Česká republika není připravena na to, aby všichni psychiatričtí pacienti byli v domácím prostředí nebo stacionářích. V ČR musí docházet ke zlepšování stavebních, technických a hygienických podmínek a navyšování počtu personálu."
Na vlastní pěst
"Takhle to ale nestojí. Jde o to, aby lidé už nebyli odkázáni pouze na léčebny," říká psycholožka Wenigová. "Chceme, aby vznikly alternativy, více druhů servisů, kde se pacientům dostane péče, kterou ve svém stavu potřebují. Takový je trend v celé EU."
Centrum pro rozvoj duševního zdraví začalo s expertní skupinou pracovat na návrhu první přeměny psychiatrické léčebny. "Dohodli jsme se na tom s tehdejším ředitelem léčebny v Bohnicích, doktorem Bašným," říká paní Wenigová. "Bohužel současný ředitel David se odmítl na projektu podílet, ale my jsme se rozhodli v práci pokračovat."
Do dvou let by měl být hotov návrh, jak by mohla v praxi přeměna léčebny vypadat. "Rozhodně dojde k redukci počtu lůžek, místo toho by měly vzniknout ambulantní služby - krizová centra, rehabilitace, stacionáře, a speciální oddělení v nemocnicích," říká paní Wenigová. "Spíše menší procento současných pacientů léčebny by v ní zůstalo."
