Fialu čekají nepopulární kroky, míní experti. Končící vláda v důvěře lidí propadá

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
29. 11. 2021 5:30
Vláda Andreje Babiše podle průzkumu agentury CVVM mezi Čechy příliš neobstála. Nejhůře hodnotí její personální složení, nespokojenost ale převažuje ve všech oblastech. Nový kabinet Petra Fialy podle politologů čeká řada nepopulárních opatření. Dosavadní plán nové koalice pro zvládání epidemie považují za hodně neurčitý.
Nově jmenovaný premiér Petr Fiala (ODS).
Nově jmenovaný premiér Petr Fiala (ODS). | Foto: ČTK

Prezident Miloš Zeman v neděli jmenoval předsedu ODS Petra Fialu novým premiérem. Vláda Andreje Babiše (ANO) tak zanedlouho definitivně skončí, svou činnost ve volbách neobhájila. Zeman dosavadní vládnutí kabinetu hodnotí pozitivně, chválí jeho pozici v boji proti chudobě a nezaměstnanosti a oceňuje i to, jak zvládl první vlnu pandemie. 

"Když si vezmeme, že v Česku je nejnižší míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii, že je tady nejnižší procento chudoby, tak tyto dva základní ukazatele plus celkem uspokojivý vývoj ekonomiky v předchozím období svědčí o tom, že tato vláda si vedla v zásadě dobře," řekl Zeman před týdnem v rozhovoru pro televizi Nova. 

Za chybu však označil "předvánoční" rozvolňování po loňské první vlně covidu. "To byla velká chyba, protože covid se vrátil. Ale v podstatě stejné chyby dělaly i vlády jiných zemí, takže celkové hodnocení Babišovy vlády je pozitivní," dodal prezident.

Mezi lidmi ale od nástupu současného kabinetu k moci v roce 2018 postupně rostla nespokojenost. Ve svém výzkumu to popsala agentura CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění, podle kterého Babišova vláda neobstála u 60 procent Čechů. Výzkum probíhal na přelomu srpna a září a zúčastnilo se ho celkem 951 respondentů ve věku nad 15 let. Ve všech zkoumaných aspektech převažuje nespokojenost.

Nejhůře lidé hodnotí personální obsazení vlády. S ministryněmi a ministry, kteří ji tvoří, je aktuálně spokojena jen o něco málo více než čtvrtina respondentů, tedy 27 procent. Nespokojených je pak více než 63 procent dotázaných. Podobně nepříznivě pro Babišův kabinet dopadlo i hodnocení činnosti vlády, kterou ohodnotilo 62 procent Čechů negativně. Lidé jsou ve velké míře nespokojeni také s osobou premiéra, kterou ocenila pouhá třetina dotázaných. 

Podle politologů však nespokojenost Čechů s končící vládou Andreje Babiše není ničím výjimečná. "Skoro u všech vlád převládalo na konci jejich funkčního období negativní hodnocení nad pozitivním. Zdá se, že voliči bývají po nějaké době z jakékoliv vlády unavení a mají tendenci vládnoucím politikům 'sčítat hříchy', zatímco na pozitiva spíše zapomínat," podotýká politolog Daniel Kunštát. 

Babišova vláda u veřejnosti zabodovala více než kabinet Petra Nečase

Dosluhující Babišova vláda je ve všech aspektech hodnocena podobně jako vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v únoru 2017. Ve všech pěti zkoumaných bodech ale její hodnocení zůstalo výrazně lepším, než bylo hodnocení vlády Petra Nečase (ODS) v letech 2012 a 2013 nebo Mirka Topolánka v únoru roku 2007. Podstatně více spokojeni pak byli lidé s vládou Jana Fischera, pozitivně ji hodnotilo až 66 procent respondentů, nebo vláda Jiřího Paroubka, která si svou činností získala 40 procent Čechů (přehledně v boxu na konci textu).

Většina oslovených expertů Babišovu kabinetu spoustu věcí vytýká. Za velký problém považují například premiérův střet zájmů, ve kterém Babiš je, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Politolog Lubomír Kopeček ovšem upozorňuje, že zdaleka největší podíl na propad důvěry ve vládu a nespokojenost lidí měla zmatená vládní komunikace během koronavirové krize. Ve svém výzkumu to potvrzuje i CVVM.

"Porovnáme-li výsledky výzkumu s tím, jak byly v minulosti na základě stejné otázky hodnoceny předchozí vlády, můžeme říci, že kabinet Andreje Babiše si aktuálně v porovnání se situací před vypuknutím epidemie covid-19 ve všech aspektech zřetelně pohoršil. Ve všech případech spokojenost poklesla zhruba o deset procentních bodů," píší statistici ve zprávě. 

Jak Babiš měnil názory | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek

Politolog Kopeček potvrzuje, že nejslabší stránkou vlády se ukázalo právě zvládání pandemie, a to jak komunikačně, tak organizačně. "Tady se taky projevily vládní dluhy, jako byl minimální posun digitalizace státu, což by fungování v době pandemie dost pomohlo. Celkově shrnuto, kdyby nepřišla pandemie, byla dnes spokojenost s vládou pravděpodobně výrazně vyšší," říká. 

Podstatně méně nespokojených se objevuje u programu vlády, který jak veřejnost, tak experti hodnotí v některých oblastech pozitivně. Oceňují například stabilizaci školství, přídavky učitelům, podporu vědy a výzkumu nebo udržení prozápadní orientace zahraniční politiky. "Důležité je také zmínit, že nepodceňovala vnější bezpečnostní hrozby," uvádí politolog a sociolog Tomáš Kostelecký. 

Daniel Kunštát z CEVRO Institutu však za maximum úspěchu vlády považuje pouze skutečnost, že v dobrých časech dokázala spravovat chod státní administrativy. "Což sice není mnoho, ale vzhledem k příslušnému personálnímu zázemí kabinetu i vzhledem k tomu, že se tento kabinet opíral o obskurní spodní proudy české společnosti a politiky, je možné tento fakt považovat za úspěch. Úspěch, který vzhledem k naznačeným okolnostem nemusel být vůbec samozřejmý," míní. 

Cílem Babiše bylo udržet si moc, tvrdí politolog

Podle něj vláda neměla ambice stát a společnost jako takovou posunout dál. "Středobodem politiky Babišovy vlády byla jen křečovitá snaha o rutinní udržení moci a obhájení této moci ve volbách. Neschopnost a chaotičnost vlády Andreje Babiše se však naplno projevila až s nástupem pandemie, v jejímž řešení byla od samého počátku zcela důsledně a s až odzbrojující mírou bezelstnosti o pět kroků pozadu za dynamikou dějin," doplňuje Kunštát.  

Oslovení politologové popisují, že Babiš stát řídil jako firmu, což ho odlišuje od jeho premiérských předchůdců. "Tento technokratický nepolitický styl sázející na slogany o kompetenci byl původně docela voličsky atraktivní, ale reálně fungování českého státu příliš nezměnil," vysvětluje Kopeček. 

Problémy s fungováním státu, které řešíme teď, jsou tak podle něj podobné situaci z přelomu let 2013 a 2014, kdy Andrej Babiš po pádu kabinetu Petra Nečase poprvé vstoupil do vlády jako ministr financí a vicepremiér.

"V určitých ohledech navíc vykazovala Babišova vláda ještě menší akceschopnost, tedy schopnost něco zásadního prosadit, než některé předchozí kabinety. Hodně k tomu přispěl fakt, že byla menšinová, a navíc vládní koalice ANO a ČSSD fungovala dost nesoudržně," dodává Kopeček. 

Nová vláda to bude mít těžké, bude muset dělat nepopulární kroky

K běžným problémům státu se v posledních týdnech přidala čtvrtá vlna epidemie koronaviru, která podle politologů novému kabinetu začátky značně zkomplikuje.

"Petr Fiala vládu v zemi převezme ve velmi složité situaci. Kombinace pokračující epidemie při stále nízké proočkovanosti bude představovat obrovskou zátěž pro zdravotnický systém. K tomu vysoká inflace, nutnost snížit deficity a dostat veřejné finance pod kontrolu nebo nejistota na energetických trzích. Vedle toho bude muset stát reagovat na evropskou politiku ochrany klimatu," vysvětluje sociolog Tomáš Kostelecký. 

Zároveň se obává, že řada slibů týkajících se koronaviru, které vítězná koalice vyslovila před volbami, bude novou vládu omezovat. "Koronavirus ovšem nedbá na to, koho máme ve vedení státu, takže když půjde do tuhého, bude muset i nová vláda přijímat nepopulární opatření," upozorňuje Kostelecký. 

Politologové však hodnotí dosavadní plán koalice pro zvládání epidemie jako poněkud neurčitý a bez obsahu. "Dílčí signály, které vysílají, jsou buď nejasné, nebo dokonce zcela vágní," říká Kunštát. Jak bude ke covidové krizi nová vláda v praxi přistupovat, je tak podle něj těžké odhadnout. Podobně to odborníci vnímají i v ostatních oblastech. Lídři pětikoalice ale opakovaně uvádí, že jsou si vědomi trojí krize, a to zdravotní, ekonomické a morální, a jsou připraveni jí čelit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb. Stalo se tak po jednání s ministerstvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy