Bývalé vězení v Uherském Hradišti nemá v Česku obdobu. Nikde jinde se nezachovaly prostory, ve kterých totalitní režimy likvidovaly své odpůrce, v tak autentické podobě jako tady. Omšelé a tmavé chodby, malé cely, slabé denní světlo procházející přes úzká zamřížovaná okýnka. A ještě nedávno tady byly improvizované panely s pohnutými příběhy vězňů.
"V místnosti byla u rozpálených kamen železná a dřevěná tyč. Při zahájení výslechu chtěli, abych se přiznal, jak jsem se stal členem protistátní skupiny. Poručili mi, abych si lehl na postel a dlaněmi si zakryl oči. Potom mě začali bít po zadní části těla," stála na panelu například výpověď vězně Josefa Jukla. "Prodělal jsem mnoho surových výslechů, při kterých se mi dva vyšetřovatelé trefovali pěstmi do obličeje," pokračoval. Podobných výpovědí je mnoho, dnes už téměř žádný vězeň nežije.
Rekonstrukce takřka za půl miliardy
Teprve nyní, třicet let po pádu komunistického režimu, se v areálu věznice schyluje k prvním konkrétním pracím, kterými začne velká přeměna v Muzeum totality. Aby se na hrůzné události, které se nejen tady odehrávaly, nezapomnělo.
"Konečně to má jasné řešení a časový harmonogram, ostatní o tom jen 26 let předtím mluvili," říká premiér Andrej Babiš, který rekonstrukci prezentuje jako vlastní srdcovou záležitost. To může působit trochu paradoxně. On sám byl členem komunistické strany a jeho vláda stojí mimo jiné na podpoře komunistických poslanců.
Jenže ač se o rekonstrukci hovoří už řadu let a regionální politici z Uherského Hradiště i členové sdružení Memoria už před érou Babiše naléhali na vládní politiky, aby uvolnili peníze na opravu a důstojné využití areálu, uspěli skutečně až u Babiše.
Ten coby tehdejší ministr financí navštívil areál v květnu 2016 spolu s bývalým ministrem kultury za KDU-ČSL Danielem Hermanem. Dohodli se, že stát se do oprav konečně pustí. Minulý rok pak ministerstvo financí skutečně schválilo investiční plán. Na rekonstrukci půjde 436 milionů korun.
Vše má na starosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který získal budovy a okolní pozemky po komplikovaných a složitých jednáních, kdy se vlastník areálu několikrát měnil. "Je to jedna z našich priorit, veškeré práce jsou v plném proudu a běží podle plánu. Jde o jednu z nejvýznamnějších investic i z celorepublikového pohledu. Věříme, že se tuto významnou památku podaří zachránit a vdechnout jí nový život," řekl Aktuálně.cz mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Hotovo v roce 2027
Prvních viditelných prací si lidé patrně všimnou už začátkem tohoto roku, kdy se na střeše budovy rozsáhlého areálu objeví dělníci, kteří začnou opravovat střechu. O tuto zakázku se můžou firmy ucházet do 8. ledna 2020. "Jedná se o opravu, která má zajistit, aby se nezhoršoval stav budovy. Kromě této opravy bude probíhat několik dalších činností," sdělil mluvčí.
Podepsaná už je smlouva na zaměření stavby. Ještě předtím dělníci odvezou velké množství odpadu, který se v areálu nachází. Potom už začnou průzkumné práce, ať už archeologické, geologické, nebo statické.
Jakmile skončí, má být zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení, a také má být vypsaná veřejná zakázka na dodavatele stavby. "Podle současného harmonogramu by samotné stavební práce na rekonstrukci měly začít v roce 2024 nebo 2025 a skončit v roce 2027," avizuje mluvčí.
Do té doby zůstane Česko zemí, kde lidé nemají možnost navštívit muzeum, které by se důkladně věnovalo zločinům komunismu. Podle spisovatele Luďka Navary, který se zločiny komunismu zabývá detailně mnoho let, už takové muzeum dávno mělo existovat. "V okolních zemích, které mají podobnou historii, muzea totality dávno mají a věnují jim náležitou pozornost. Polsko, východ Německa, Maďarsko. Má ho dokonce i Ukrajina, která se jinak potýká s ekonomickými problémy. Proč to nejde u nás?" ptá se Navara.
Hledání popraviště
Muzeum totality se stane srdcem uherskohradišťského areálu. Důležité však bude, aby se rekonstrukcí nezměnil "duch" věznice. "Až prostory budoucího muzea převezmeme, navrhujeme mimo jiné pět cel uzavřít a zapečetit. Ty by měly pokud možno zůstat navždy. Jako připomínka pěti popravených politických vězňů na nádvoří věznice," popisuje generální ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček.
Plány existují také ohledně popraviště. "Bude-li nalezena archeologickým výzkumem pata šibenice, navrhujeme nechat ji odkrytou, zabezpečit skleněnou pochůznou deskou s vypískovanými jmény obětí," avizuje generální ředitel s tím, že přesnou podobu tohoto prostoru bude řešit architektonický návrh, který ještě není.
"Jinak samozřejmě provádíme dokumentaci, shromažďujeme vzpomínky pamětníků a snažíme se podílet na průběžné propagaci areálu," dodal Mitáček. Rád by v areálu domluvil v roce 2020 prezentaci výstavy o odbojové skupině Světlana. O této výstavě už v minulosti on-line deník Aktuálně.cz informoval, Světlana totiž působila v regionu moravského Slovácka a někteří její členové skončili právě v hradišťské věznici.
Moravské zemské muzeum se v budoucnosti bude také starat o chod Muzea totality. I když jeho jádrem bude období padesátých let minulého století, kdy vládl komunistický režim, lidé se budou moci seznámit také s obdobím, kdy tady své oběti věznili nacisté.
Celá rekonstrukce se stala i politickým tématem. Premiér Babiš se snaží na příkladu této zchátralé památky ukázat, jak on na rozdíl od jiných vlád problém řeší. Když nedávno na svém Facebooku psal, že se "desítky let žvanilo a teď se věci dějí", vzpomněl i bývalou věznici s tím, že tento projekt označil za svůj plán, který osobně sleduje.
Proti jeho slovům se vzápětí ohradil starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který zároveň vede ODS ve Zlínském kraji a je poslancem. O rekonstrukci areálu mluvil řadu let a na stát naléhal, aby se do ní pustil.
"Věznice není žádný premiérův plán, je to státem vlastněná budova. Přijde mi krajně nevhodné mluvit o bývalé komunistické věznici, kde režim mučil a zabíjel lidi, jako o 'svém plánu'. Navíc z úst člověka, kterého v jeho rodném Slovensku stále odmítají vymazat ze seznamu spolupracovníků StB. To poslední, co si tahle budova zaslouží, je politický boj," stěžoval si Blaha a tvrdil, že Babiše do věznice přivedl před třemi lety on.
"Byl tam poprvé a od té doby i naposled. Po několika mých interpelacích a neustálém tlaku se letos konečně začalo něco dít. Přitom třeba poslední rok se na projekt na ministerstvu financí jen prášilo," dodal Blaha. Podobně se ohradil i senátor za tento region Ivo Valenta, který v posledních letech také mluvil o nutnosti bývalou věznici opravit.
Herman: Babiš sehrál pozitivní roli
Přesto však až po iniciativě tehdejšího ministra kultury Hermana a následné podpoře Babiše se s opravou konečně reálně začalo. "Už v době, kdy jsem byl v letech 2010 až 2013 ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů, jsme přemýšleli nad tím, že by bylo velmi vhodné udělat v České republice nějaké muzeum nebo památník obětem komunismu a komunistických represí. A jaké místo se víc nabízí než právě to v Uherském Hradišti? Když jsem potom byl členem vlády, snažil jsem se o tzv. kulturu připomínání a mimo jiné jsem navštívil tuto věznici," zavzpomínal nyní pro Aktuálně.cz. Herman, podle kterého bylo velmi důležité, že Babiš jako správce státní pokladny jeho snahu podpořil nejen tím, že toto místo společně navštívili.
"Mluvil jsem s ním několikrát o tématech minulosti, a to nejen o Hradišti, ale například o památníku v Letech, kde v té době byl ještě vepřín. Tyto projekty jsem s ním předjednal a bylo velmi důležité, že on je skutečně podporoval. Stavěl se k nim velmi konstruktivně, sehrál v tom pozitivní roli," říká Daniel Herman.
Při popisu celkového dění je ale nezbytné vzpomenout sdružení Memoria. Jeho členové fakticky vytvořili v opuštěném areálu prozatímní muzeum a léta umožňovali zájemcům seznamovat se s historií tohoto místa.
"Bylo to na základě lehkého partyzánství, mimo jakoukoliv řízenou institucionální podporu ve snaze nenechat to místo 'jen tak být'. Naším cílem bylo směřovat drobnými kroky ke smysluplnému využití areálu," vysvětluje zástupkyně sdružení Anna Stránská a upozorňuje, že sdružení bude sledovat i veškeré následující práce.
"Jedná se o velkou státní zakázku, proto se domnívám, že bude velmi důležité mít oči občanské společnosti bedlivě otevřené. Jsem zastánce toho, aby vše probíhalo erudovaně a férově," dodala s tím, že chce vytvořit nové stránky o věznici a také shromažďovat veškeré informace a věci, které se k tomuto tématu vztahují. Adresa nynějších stránek s mnoha informacemi je http://www.veznicehradiste.cz/.
