Ve volbách do Poslanecké sněmovny neuspěla ČSSD ani KSČM a premiér Andrej Babiš tím přišel o partnery, kteří jeho hnutí ANO drželi u moci. Zároveň nebude mít většinu ve sněmovně ani s SPD Tomia Okamury. Babišovým posledním trumfem je dlouhodobé spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem.
Nejvýhodnějším scénářem pro hnutí ANO by nyní bylo získat čas, aby se mohlo pokoušet rozklížit vznikající dohodu o vládě koalice Spolu a Pirátů se starosty. Babiš hned v povolebním proslovu řekl, že chce jednat se Spolu. Politici koalice k tomu ale nevidí důvod. Poté, co v neděli odvezla Zemana sanitka do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, není navíc jasné ani to, zda bude prezident schopen povolební pravomoci naplnit.
Zeman už dlouho před volbami avizoval, že sestavením vlády pověří předsedu nejsilnější strany, nikoliv koalice. „Jestliže nějaká poměrně silná strana si na sebe navěsí dva nebo tři pětiprocentní prťousky, tak je to podvod,“ řekl o koaličních spojenectvích, které však výslovně připouští zákon jako relevantní způsob kandidatury do Poslanecké sněmovny.
Rozhodují volby, ne Hrad nebo Lány
Hnutí ANO vytáhlo ještě jednu kartu. Ve volbách sice skončilo až druhé - koalice Spolu ho s 27,79 procenta hlasů porazila o 0,67 procentního bodu -, ale kvůli tomu, že mandáty se rozpočítávají podle výsledků v jednotlivých krajích, má nakonec o jeden mandát více než vítěz voleb.
„Úspěch se počítá na mandáty a my máme o jeden víc. Vítězem je hnutí ANO,“ uvedl v pořadu Partie televize Prima současný šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Vítěz voleb by měl mít právo a možnost na první pokus. Koalice jsou dál než my, ale to nic nemění na tom, že ANO by to mělo zkusit. Bylo by to ku prospěchu všech,“ dodal. Podle něj by Babiš měl být premiérem i přesto, že bez odmítající ODS jeho vláda důvěru sněmovny nezíská.
Zákon praví, že do 30 dnů od jmenování premiéra předstupuje před Poslaneckou sněmovnu jím navržená vláda a žádá o důvěru. Pokud by ji nezískala, do doby jmenování nového kabinetu prezidentem by vládla v demisi. Takovou možnost kritizují ústavní právníci.
„V minulém období stačilo Babišovi ovládat kabinet, jeho aparát a generovat návrhy zákonů, kterými bude uskutečňovat svůj program, a měl šanci pro něj nacházet ve sněmovně podporu. Teď tu šanci nemá. Pokud bude prezident postupovat tak, jak avizoval, ještě zřetelněji se vymezí proti logice politického procesu, podle nějž platí, že o vládě se rozhoduje ve sněmovních volbách, nikoliv na Hradě nebo v Lánech,“ řekl Aktuálně.cz ústavní právník Jan Kysela.
Hradem utajený Zemanův zdravotní stav
Zda se bude moci hnutí ANO spolehnout na Zemanovu podporu, a tedy i na další měsíce k vyjednávání, zůstává po nedělním dopoledni nejasné. Hrad informace o zdravotním stavu prezidenta tají. Zeman na veřejnosti přes sliby kancléře Vratislava Mynáře nevystupuje.
Povolební možnosti následujících dnů
- Nová Poslanecká sněmovna se může sejít nejdřív den po uplynutí funkčního období předchozí sněmovny, které skončí 21. října.
- Zasedání nově zvolených poslanců svolává prezident republiky.
- Pokud prezidentu Miloši Zemanovi tento krok jeho zdravotní indispozice nedovolí, nová Poslanecká sněmovna se musí sejít 8. listopadu.
- Ustavující schůze skončí ve chvíli, kdy se zvolí nový předseda dolní komory parlamentu. Teprve po zvolení nového předsedy podá stávající vláda Andreje Babiše demisi.
- Prezident republiky jmenuje nového premiéra, v tomto kroku ho neváže žádná lhůta. Nový premiér musí nejpozději 30 dnů po svém jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
- Pokud nový premiér nezíská důvěru, prezident republiky má i druhý pokus na jmenování nového předsedy vlády. Napotřetí už jmenuje nového ministerského předsedu šéf Poslanecké sněmovny.
- Pakliže prezident republiky není schopen vykonávat svou funkci, například se na tom shodne Poslanecká sněmovna i Senát, nového premiéra jmenuje prezident republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Babiš za hlavou státu přijel v neděli do Lán na domluvenou schůzku. Mluvil o setkání s prezidentem, které ještě není součástí povolebního vyjednávání. Prezidentovo sídlo ale po tři čtvrtě hodině opustil zadním vchodem bez komentáře a není jasné, zda se oba politici vůbec sešli.
Krátce poté v doprovodu vozů prezidentské ochranky převezla Zemana mobilní jednotka intenzivní péče do Ústřední vojenské nemocnice. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že prezident s hospitalizací vyjádřil souhlas. Ze záběrů serveru Novinky.cz je patrné, že v době, kdy ho v nemocnici vynášeli ze sanitky, byl bezvládný. "Pan prezident při převozu usnul, o nic jiného nejde. V bezvědomí nebyl,“ reagoval kancléř Mynář pro Blesk. Podle Novinek do nemocnice dorazily manželka Ivana a dcera Kateřina. Na místě byl i Mynář a hradní protokolář Vladimír Kruliš.
Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře prof. Miroslava Zavorala vyslovil souhlas s hospitalizací v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Prezident republiky byl hospitalizován v neděli dne 10. října 2021.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 10, 2021
Na odpolední tiskové konferenci neobjasnil Zemanův stav ani jeho ošetřující lékař, ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. „Krátce po 12. hodině jsme přijali k hospitalizaci prezidenta republiky na mé doporučení. Důvodem hospitalizace jsou komplikace, které provázejí jeho chronické onemocnění, pro které je u nás léčen,“ řekl.
Detaily ale neupřesnil. „Přesně známe diagnózu, jsme schopni zacílit léčbu. V tuto chvíli je pacient hospitalizován na pracovišti intenzivní medicíny a je v péči odborníků. Jelikož nemám souhlas pana prezidenta sdělit jeho diagnózu, tak to udělat nemohu, neboť bych porušil zákon o lékařském tajemství,“ dodal ředitel. Na dotazy novinářů odmítl odpovídat a odešel.
Okolí hlavy státu tak dále veřejnosti tají, jak vážný je prezidentův zdravotní stav. Zeman byl hospitalizovaný už v druhé polovině září na osm dní. Mluvčí Ovčáček to zdůvodňoval dehydratací a mírným vyčerpáním. Prezident podle sedmi zdrojů Radiožurnálu a Deníku N trpí nemocí jater, která způsobuje takzvaný ascites, kdy se břišní dutina plní vodou. To vyžaduje lékařskou péči.
Ovčáček informace o stavu Zemana komentoval tak, že „česká média a politici se k prezidentu demokratické republiky chovají hůř než nacisté k Emilu Háchovi za protektorátu“. Zeman přes ujišťování Hradu nevolil na veřejnosti, urnu mu až do Lán přinesla volební komise. Ovčáček následně vydal trojici fotografií Zemana v křesle za stolem s volební obálkou. Hrad zrušil i Zemanovo nedělní vystoupení v televizi Prima, kde měl komentovat výsledky voleb.
Nový premiér může být až po 20. říjnu. Jmenuje ho Zeman či nový předseda sněmovny
Pokud bude Zemanova zdravotní indispozice krátkodobá, na jednání o vzniku nové vlády to nemusí mít vliv. Nového premiéra beztak může Zeman jmenovat až po 20. říjnu, kdy končí mandát staré sněmovně. Teprve potom podává demisi Babišova vláda a Zeman může jmenovat nové ministry.
Pokud toho prezident nebude kvůli svému zdraví schopen, mohou se shodnout prostou většinou poslanci a následně i senátoři, že mu odejmou pravomoce. Využili by tak článek 66 ústavy. Pravomoc jmenovat nového předsedu vlády pak přechází na šéfa sněmovny.
„Je evidentní, že zdravotní stav vytváří překážky k výkonu prezidentské funkce. Je namístě článek 66 ústavy, který mluví o závažných důvodech, kdy nelze vykonávat prezidentský úřad. Neznáme diagnózu, ale vidíme, že prezidentova způsobilost vykonávat úřad slábne a upadá,“ řekl ústavní právník Jan Kysela pro Seznam Zprávy.
Vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš pro HN uvedl, že nového premiéra by jmenoval až nástupce nynějšího předsedy Radka Vondráčka. „Stará vláda podává demisi až po ustavující schůzi, dřív by novou vládu jmenovat nebylo možné,“ poukázal. U nové sněmovny, v níž bude držet většinu nynější opoziční dvojblok Spolu a Pirátů se STAN, je navíc výrazně větší šance, že by se ke kroku odhodlala.
Pokud by zasedání nové sněmovny nesvolal Zeman, podle ústavy se sejde 30. den po dni voleb. Tedy 8. listopadu. Zástupci koalice Spolu a Pirátů se starosty už deklarovali, že budou za předsedu sněmovny vybírat někoho ze svých řad. Je tak pravděpodobné, že v případě zbavení prezidenta pravomocí by prvním premiérem nebyl Babiš, ale předseda ODS Petr Fiala, který má reálnou šanci na to, aby jeho případná nová vláda ve sněmovně získala důvěru.
Krajní varianta
Ústava ale počítá s tím, že zbavení prezidenta pravomocí je až krajní variantou. Pro aktivaci článku 66 je nezbytné, aby prezident nebyl způsobilý vykonávat úřad. Za určitých okolností mu také dává bránit se pozbytí svých pravomocí u Ústavního soudu.
Projednávání, zda připravit Zemana o pravomoci, zahájil už na jaře na popud svého předsedy Pavla Fischera (nezávislý) senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tehdy to ale nebylo kvůli Zemanově zdraví, ale v souvislosti s kauzou výbuchu ve Vrběticích či postoji v případě kauzy novičok.
Prezident podle Fischera svými výroky ukázal, že nerozlišuje utajované informace, špatně cituje ústavu a neorientuje se v čase a prostoru. Právníci, které oslovil Senát, ale označili jeho materiál za nedostatečně odůvodněný. Doposud tak na plénu nebyl projednán.
Podle Fischera bude nyní dobré debatu obnovit. "Pokud si nepoložíme potřebné otázky včas, mohli bychom se dostat na práh ústavní krize. Návrh našeho výboru na aktivaci článku 66 ústavy leží na stole. Záleží na vůli senátorů a poslanců. Musíte se jich ptát každého zvlášť. Zařadit bod na jednání lze velmi rychle. Svůj podpis bych znovu připojil, s ohledem na ochranu funkce prezidenta republiky i na bezpečnost státu," uvedl Fischer.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pátek řekl, že není doba na to, uvažovat v souvislosti se zdravotním stavem prezidenta Miloše Zemana o užití článku 66 české ústavy. V neděli Zemanovo okolí požádal, aby informovalo, zda je prezident schopen vykonávat svůj úřad.
