Když vláda v roce 2003 schvalovala reformu armádních sil, slíbila, že vojáci dostanou letos ze státní pokladny 58,4 miliardy korun. Skutečná částka je ovšem o 2,7 miliardy nižší, armáda dostala 55,69 miliard.
Podle předsedy Vojenského výboru NATO generála Raymonda Henaulta se méně peněz nijak neprojevilo na tom, jak se Česko zapojuje do společných operací aliance. "To, co Česká republika v rámci Severoatlantické aliance poskytuje, je v Bruselu hodnoceno velmi dobře," řekl na dotaz Aktuálně.cz generál Henault, který je právě na oficiálně návštěvě v Praze.
Henault připomněl například to, že Češi velí mnohonárodnostní jednotce v Kosovu, anebo že na konci roku převezmou velení nad letištěm v Kábulu. "Měl jsem příležitost vidět vaše jednotky v operacích a musím říci, že schopnosti, prostředky, kvalita či profesionalita jsou naprosto špičkové," řekl Henault.
Podle upraveného finančního plánu by se ovšem nůžky mezi původně slíbenými penězi a skutečnou sumou měly v následujících rocích rozevírat čím dál více. V letech 2007 až 2008 se podle dlouhodobého návrhu státního rozpočtu budou muset vojáci obejít bez asi 7,4 miliardy korun.
Za procenta nic nekoupíte
Podíl armádního rozpočtu na HDP by tak měl postupně klesnout pod 1,8 procenta, přičemž ještě před třemi lety byl podíl více než dvouprocentní.
Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky je ale podstatné to, že armáda dostává od státu stále více peněz, i když se podíl na HDP snižuje. V roce 2002 vojsko hospodařilo s částkou nižší než 49 miliard, letos se zhruba 55,7 miliardami.
"Pro nás je podstatné skutečné číslo peněz, které dostaneme. Procenta nejsou důležitá, za procenta si nic nekoupíte," řekl generál Štefka.
Vedení ministerstva i velení armády proto věří, že méně peněz neohrozí postup vojenské reformy. Letošní rok je přitom jedním z významných mezníků, na jeho konci mají být vybrané jednotky připraveny splnit úkoly kdekoli na světě.
"Na toto nám rozpočet dává dostatek prostředků," řekl nedávno v Hospodářských novinách náměstek ministra obrany Pavel Štalmach. Obdobně by se podle něj nemělo stát, že by byl ohrožen hlavní cíl reformy armády: do roku 2012 mají být schopny plnit úkoly kdekoli na světě.
"Za sedm let členství v NATO se ukazuje, že Česká republika je příkladem v tom, jak vede reformu ozbrojených sil," pochválil české vojáky generál Henault z velení aliance.
Peněz by mělo být více
Když ovšem loni v červnu navštívil Jiří Paroubek sídlo NATO v Bruselu, dostalo se mu od generálního tajemníka aliance Jaapa de Hoop Scheffera doporučení, že by česká vláda měla vojákům přidat, aby se podíl armádního rozpočtu znovu vrátil na dvě procenta HDP.
"Doufáme, že Česko by dvou procent zase mohlo dosáhnout," řekl politický šéf aliance Jaap de Hoop Scheffer. Připomněl, že potíže s "dodržováním" svých armádních rozpočtů mají i další členské země Severoatlantické aliance.
Stínový ministr obrany Petr Nečas (ODS) už dříve uvedl, že kvůli snižování rozpočtu je ohrožena armádní reforma. Dodal, že není až tak nutné vojákům peníze zase přidat, ale především dlouhodobě držet armádní rozpočet na schválené výši.
Miliardy jako rezerva
Nečasovi vadí i to, že se armáda stále nenaučila se svým rozpočtem dobře hospodařit. Důkazem je podle něho to, že vojáci dva roky po sobě nedokázali utratit miliardy korun a převedli si je prostřednictvím rezervního fondu do dalšího roku.
Převádění peněz do dalších let kritizoval letos v lednu i ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU), když hodnotil loňský rok. "Rád bych, abychom překonali přístup, kdy se často dlouho zabýváme systémem plánování, místo abychom plánovali," řekl podle ČTK ministr.
Kühnl varoval před tím, aby parlament napříště armádě rozpočet o "ušetřené" peníze nesnížil.
Vojáci tvrdí, že problém není v tom, že by neměli za co peníze utratit, ale v tom, že se některé naplánované akce nepodařilo z různých důvodů uskutečnit, a proto se přesenuly do dalšího roku.
Z rezervního fondu zaplatí ministerstvo například dvě nová letadla Airbus, která nahradí zastaralé stroje Tu-154 v takzvané vládní letce.
