Obcí, kde by některá z kandidujících stran či koalic získala většinu ze všech hlasů, není v Česku mnoho. Jednou z nich jsou ale Lišany u severočeských Loun. Hnutí ANO získalo v obci se zhruba sto padesáti obyvateli 50,58 procenta hlasů. Oproti minulým volbám jde přitom o zhoršení - ANO tam v roce 2017 získalo přes šedesát procent.
Právě v Lišanech sídlí a provozuje své vepříny společnost Animo Žatec, spadající pod holding Agrofert ze svěřenských fondů premiéra a lídra ANO Andreje Babiše. Do práce tam dochází většina obyvatel.
Podobné příklady lze nalézt po celém Česku. A to nejenom v malých obcích o několika stovkách obyvatel. V devítitisícových Lovosicích na Litoměřicku se nachází chemička Lovochemie, která v místě zaměstnává téměř 700 lidí. Babišovu hnutí ANO zde věří 41,55 procenta lidí, kteří dorazili k volbám. V roce 2017 to bylo ještě víc, téměř polovina obyvatel.
Starosta Lovosic Milan Dian, sám zvolený za ANO, ovšem velkou souvislost mezi chemičkou Agrofertu a volbou obyvatel nevidí. "Určitě to nějaký malý vliv může mít, ale u většiny lidí určitě ne. Máme tady další fabriky, kde pracuje ještě více lidí," říká.
Vysoký počet voličů hodil svůj hlas hnutí ANO i v obci Krahulčí na Vysočině, známé pro holdingový masozávod Krahulík, nebo v Hlinsku v okrese Chrudim, kde sídlí mlékárna Tatra. V obou obcích Babišovo ANO získalo kolem 35 procent. Koalice Spolu dostala o deset procentních bodů méně.
Ani starosta Krahulčí Pavel Líbal si ovšem nemyslí, že by voliče nějak ovlivňovalo zaměstnání ve firmě Agrofertu. "Má to spíš souvislost se sociální skladbou voličů. Jiné je to ve městech, kde pracují lidé na úřadech a jsou vzdělanější, a v obcích, kde je spousta dělníků a lidí, kteří pracují manuálně. Tito lidé mají rozdílný názor a jinak volí," říká.
Podobný rozdíl panoval také v Kostelci u Jihlavy, kde sídlí Kostelecké uzeniny. Hnutí ANO tam vyhrálo se ziskem 31,13 procenta, skoro o šest procentních bodů nižším než ve volbách před čtyřmi roky. Podobný výsledek získalo ANO v obci Napajedla kousek od Zlínu, kde Babišova továrna Fatra zaměstnává téměř 600 místních. Hnutí tam volilo 31,47 procenta lidí.
Oblíbenost hnutí klesla také v obci Olbramovice na Benešovsku, poblíž kterých si Babiš nechal vybudovat firmu Čapí hnízdo. Ta je středobodem kauzy, ve které čelí premiér podezření ze zneužití evropských dotací. Zatímco v roce 2017 tam mělo ANO přes 43 procent, letos získalo už jen 32 a půl procenta. I to mu ovšem stačilo na vítězství.
Vodňany proti Babišovi
Zásada, že Babišovo hnutí vítězí v obcích, kde mají firmy Agrofertu svá sídla, ale neplatí všude. ANO například drtivě prohrálo v téměř tisícové obci Herink dvacet kilometrů od Prahy. Získalo jen 17 procent, zatímco koalice Spolu měla téměř polovinu všech hlasů.
Právě v Herinku Agrofert za sto milionů z evropských dotací nechal v místní pekárně firmy Penam vybudovat moderní linku na toastový chléb, kterou v roce 2019 úředníci EU vyhodnotili jako neinovativní, a peníze požadují zpět. V roce 2017 zde hnutí získalo přes 24 procent hlasů, tedy o sedm procentních bodů více než letos.
Starosta Herinku Karel Zeman si ovšem nemyslí, že by pokles podpory Babiše s problematickými dotacemi souvisel. Upozorňuje, že Penam v obci zaměstnává jen malý počet lidí. "Lidé spíše dojíždí do práce do Prahy. Politické názory tady tedy lidé mají spíše pražské," říká Zeman. Hlavní město patří mezi oblasti Česka s nejnižší oblibou hnutí ANO - v metropoli získalo pouhých 17,5 procenta hlasů a skončilo třetí.
Středočeský Herink není jediný. Koalice Spolu ziskem 35 procent porazila ANO také v jihočeských Vodňanech, kde sídlí proslulá drůbežárna. Hnutí získalo 29 a půl procenta, oproti volbám v roce 2017 přitom ztratilo jen asi jeden procentní bod, na druhé místo tak kleslo spíš důsledkem spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Přesvědčivějším náskokem deseti procentních bodů zvítězila koalice Spolu v sídle holdingu Agrofert na převážně "sídlištní" Praze 11, kde ANO získalo pouhých 24,21 procenta hlasů.
Také v Pardubicích, kde se nachází chemická firma Synthesia, která rovněž spadá pod holding Agrofertu, lidé v letošních volbách nejvíce volili Spolu. Koalice tam získala 32,16 procenta hlasů, o osm procentních bodů víc než hnutí ANO, které tam v minulých letech volby suverénně vyhrávalo.
Babišovi favoriti uspěli. Z ministrů měl nejméně kroužků Brabec
Svou popularitu ANO potvrdilo také v krajích, kde kandidovaly jeho klíčové osobnosti z minulých volebních období. Mnohé z nich přitom v posledních letech stíhaly kontroverze.
Před volbami se mnohokrát spekulovalo o pozici na kandidátce předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Muž spojovaný s brněnskou korupční kauzou Stoka a jeden z aktérů loňské tajné schůzky na Vyšehradě, která stála místo ministra zdravotnictví Romana Prymulu, chtěl původně kandidovat na Vysočině, tamní krajská organizace ho ale odmítla na listinu zařadit. Místo se pro něj našlo v Olomouckém kraji. Dvojka kandidátky Faltýnek nakonec postoupil z třetího místa poté, co jej díky preferenčním hlasům přeskočil poslanec Milan Brázdil.
Své místo ve sněmovně si uhájila také Jaroslava Pokorná Jermanová, která v loňských krajských volbách po kauzách podezřelých statisícových smluv s externisty nebo využívání služebního auta jejím manželem ztratila místo středočeské hejtmanky. I přesto trojka kandidátky hnutí získala v regionu přes pět tisíc preferenčních hlasů a postoupila ze čtvrtého místa.
S velkou rezervou se do sněmovny dostala bývalá ministryně spravedlnosti Taťána Malá, která musela v červenci 2018 z funkce odstoupit po necelých dvou týdnech kvůli zjištění, že opsala velkou část své diplomové práce. Čtyři tisíce preferenčních hlasů Malou posunuly ze čtvrtého na druhé místo v Jihomoravském kraji.
Z prvního místa kandidátky v Karlovarském kraji do sněmovny prošla bývalá hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová, kterou mimo jiné proslavil výrok, že se "sklání před moudrostí" prezidenta Miloše Zemana.
Snad jedinou mediálně známější poslankyní ANO, které se i přes kandidaturu do sněmovny dostat již nepodařilo, je Barbora Kořanová. Ta na sebe v závěru funkčního období upozornila bojem za manželství pro stejnopohlavní páry nebo proti sexuálnímu násilí, ale také snahou o odvolání radního ČT Zdeňka Šarapatky. Kořanová byla v Praze na šestém místě kandidátky a místo ve sněmovně jí těsně uniklo.
Z kandidujících ministrů hnutí ANO si, co se týče preferenčních hlasů, nejlépe vedla šéfka financí a vicepremiérka Alena Schillerová, která v Jihomoravském kraji získala téměř 23 tisíc "kroužků". O několik stovek hlasů méně měl další místopředseda vlády Karel Havlíček, jednička ve Středočeském kraji.
Naopak nejméně preferenčních hlasů z členů vlády hnutí ANO obdržel ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten si v Jihočeském kraji vysloužil jen 3 672 kroužků, i přesto ale zůstal na prvním místě kandidátky. Ovšem klíčový vliv na počet preferenčních hlasů má i velikost kraje, Středočeský a Jihomoravský mají přes milion obyvatel, Jihočeský 643 tisíc. Mimochodem premiér Andrej Babiš bral jako lídr hnutí v Ústeckém kraji 38 tisíc preferenčních hlasů.
VIDEO: "Porazila nás Praha, protože Praha Babiše nesnáší," řekl šéf ANO Andrej Babiš
