Drama šestatřicetiletého Antonia Seny začalo na konci ledna. Kvůli koronaviru se dostal do finanční tísně a kývl na nabídku, aby do nelegálního dolu na zlato v amazonském pralese dopravil naftu a zásoby potravin. "Otevřel jsem si restauraci, ale za dva měsíce přišla pandemie," řekl pro deník El País. Proto se znovu vrátil k pilotování letadel, jemuž se dřív věnoval v brazilské džungli nebo také africkém Čadu.
Jeho osudový let zprvu probíhal bez potíží. Náhle ale přestal fungovat motor jeho téměř padesát let staré Cessny 210L. Stroj rychle ztrácel výšku. "Díkybohu se mi podařilo ještě najít malé údolí," popsal pilot.
Uma boa notícia em tempos tão difíceis. Após 36 dias perdido na mata amazônica, o piloto Antônio Sena foi encontrado por coletores de castanha em Alenquer, região oeste do Pará. O encontro com a família é de emocionar🌻💟 pic.twitter.com/SQjrZy38JA
— Vivi Reis (@vivireispsol) March 6, 2021
Muž byl asi v polovině letu, když havaroval. Letadlo, které převáželo stovky litrů nafty, se vzňalo. Pilot jako zázrakem přežil. Stačil si sebou ještě vzít kapesní nůž, pár zapalovačů, baterku a mobil, který se však rychle vybil.
Sena se rozhodl, že ještě několik dní zůstane na místě. Čekal, že ho někdo přiletí vyzvednout. Dokonce několikrát nad hlavou viděl záchranná letadla. "Letěli přímo nade mnou, ale neviděli mě," uvedl pilot pro americký list New York Times. Křičel a mával na ně, ale ani to nepomohlo.
Po několika dnech si uvědomil, že čekat dál už nemá cenu, a vydal se směrem k řece Paru. Doufal, že časem narazí na lidi.
Zhubl 26 kilogramů
Senovi se podařilo procházet džunglí nezraněný. Putoval pouze ráno, kdy se řídil polohou slunce. Kolem odpoledne se obvykle zastavil, aby si z větví postavil improvizovaný příbytek, který ho chránil před deštěm. Nakonec ani nenarazil na žádného z predátorů, kterých se obával. Spal daleko od vodních toků, aby se vyhnul útokům nebezpečných zvířat. Několikrát mu ale jeho "příbytky" z větví zničily opice.
Pilot byl příliš slabý na to, aby se pokusil něco ulovit. Živil se tedy převážně ovocem. Aby věděl, co může sníst, pozoroval opice. "Když ony jedly nějaké plody, tak jsem je jedl taky," uvedl. Několikrát také našel ptačí vejce. Kvůli svému putování zhubl 26 kilogramů.
Jednoho odpoledne uslyšel vyčerpaný Sena z dálky zvuk motorových pil. V tu chvíli už několik dní vůbec nic nejedl. Přesto ale raději nechvátal a počkal na další den. Měl strach, že by se zvuk mohl ztratit a nedokázal by se pak už v džungli zorientovat.
Další den znovu krátce uslyšel zvuk pily. Tentokrát se vydal tím směrem. Po více než měsíci v džungli konečně narazil na lidi - sběrače oříšků. Ti pak kontaktovali úřady. Pilot byl zachráněn.
Zlatokopové ničí přírodu a ohrožují indiány
Dobrodružný příběh brazilského pilota přitáhl pozornost k nelegálním dolům na zlato, kterých v amazonském pralese neustále přibývá. Často leží v cenných přírodních rezervacích nebo na indiánském území. Antonio Sena mířil do rezervace Maicuru, kde jsou všechny těžební aktivity zakázané.
Nelegální zlatokopové mohou mezi původní obyvatele zavléct různé choroby, jako je třeba koronavirus. Indiáni mají často slabou imunitu, a proto nákaza pro ně může mít fatální důsledky.
Těžaři také kontaminují vodní zdroje. "Jedním z území, které nejvíce čelí podobným vpádům, je teritorium Janomamů na severu Brazílie. Odhaduje se, že tam beztrestně působí na 20 tisíc zlatokopů bez povolení těžit. Jejich nelegální doly jsou poblíž indiánských vesnic, takže se zlatokopové dostávají do kontaktu s původními obyvateli," řekla nedávno pro Aktuálně.cz Fiona Watsonová z mezinárodní organizace na ochranu původních obyvatel Survival International.
