Zvyšující se hladina moří může těžce poškodit urbanizované pobřežní části Asie, jako jsou delty čínských veletoků Jang-c'-ťiang nebo Chuang Che, může také ublížit přelidněným, nízko položeným městům v Bangladéši i jiných zemích.
Teplejší podnebí může také rozšířit výskyt infekčních nemocí, jako jsou malárie nebo horečka dengue. Horko může snížit úrodu některých potravin a znečistit vodní zdroje.
Neřízené stěhování lidí z postižených přelidněných oblastí zase povede ke zvýšení etnického a sociálního pnutí. To a mnohé další tvrdí zpráva nazvaná "Oteplování planety: Klimatické změny a bezpečnost", kterou vydal Lowy institut v australském Sydney.
Hůř na tom budou bohatí i chudí
Autoři, australští akademici Alan Dupond a Grame Pearman tvrdí: "Není pochyb, že svět čelí dlouhotrvajícímu oteplování planety, které bylo urychleno moderním způsobem života."
Teplotní extrémy a větší kolísání srážek může rychle přetvořit krajinu, znehodnotit zdroje potravin a vody a také způsobit energetické nedostatky.
Větší teplotní extrémy přispějí k vyšší úmrtnosti v souvislosti s přírodními katastrofami. Budou zatěžovat nejen chudší země, ale také schopnost vyspělých zemí přispívat na obnovu poničených oblastí.
S tím, jak se planeta zahřívá, přibývají zdravotní rizika. Jde zejména o šíření infekčních onemocnění.
Společně důsledky globálního oteplování mohou vytvořit smrtící koktejl. Zvyšující se teplota, rostoucí hladina moří i větší sucha ovlivní zemědělství 21. století, znečistí zdroje pitné vody a způsobí také nedostatek energií.
Odnese to Asie i Evropa
Změny klimatu přispějí k neregulovanému stěhování obyvatel v Asii a Pacifiku. Zatímco současné záplavy jsou vnitřními záležitostmi jednoho státu, mohou se lavinovým efektem přenést za hranice poškozené země.
Zvýšení hladiny moří o jeden metr by například znamenalo, že Bangladéš ztratí 17,5 procent rozlohy a voda zaplaví také úrodné oblasti v deltě řeky Gangy.
Vedle Bangladéše a východního pobřeží Číny, jsou zvyšující hladinou moří ohroženy také další oblasti, včetně Manilské zátoky na Filipínách, členité pobřeží na indonéské Sumatře, Jávě nebo Kalimantanu a také ústí dalšího asijského veletoku - řeky Mekong.
Mnoha malým ostrůvkům v Tichém oceánu hrozí zaplavení větších částí nebo úplné zatopení. Malé ostrovní státečky i obří země však mohou přijít o více než jen o pevninu.
Četné skály čnící nad vodní hladinu ve vodách širého oceánu, které byly označeny vlajkou určité země, znamenají možnost těžby a rybolovu kolem nich. Tato skaliska se však mohou navždy ztratit pod mořskou hladinou.
Skleníkové plyny
"Nepřeháníme, když říkáme, že vědci mohli hrozbu globálního oteplování podcenit," tvrdí autoři studie.
Oba vědci tvrdí, že zatímco v minulosti se lidé potýkali s klimatickými změnami trvajícími několik staletí nebo ještě déle, současnou hrozbu umocňuje právě potenciální rychlost těchto změn.
Nejefektivnější způsob, jak snížit riziko budoucích změn klimatu, je snížit množství skleníkových plynů, které jsou podle vědců zodpovědné za oteplování planety. V běžném životě to například znamená omezit cesty autem.
Chladnější Evropa?
Vědci zašli ještě dále a nastínili některé málo pravděpodobné, přesto pro planetu zničující teorie. Hovoří například o poškození tzv. teplo-slaného koloběhu v oceánech, které může spustit ochlazování klimatu nad Evropou. Odkysličení hlubokých oceánů způsobí menší schopnost absorbovat oxid uhličitý, který vzniká například při spalování pohonných hmot.
Vědci také varují, že aerosoly maskují skutečnou úroveň globálního oteplování. Autoři přitom poukazují na asijský "hnědý opar", který se během léta táhne od severní části Indického oceánu do Číny a jihovýchodní Asie.
Spoléhání na fosilní paliva podle studie zákonitě ohřeje planetu na úroveň, která bude znamenat bezpříkladnou zátěž pro její ekosystém a "ohrožovat adaptační schopnost budoucích generací".
Studii Lowe institutu "Oteplování planety: Klimatické změny a bezpečnost" si můžete přečíst ZDE
Studie konstatuje, že bude zapotřebí "radikální proměny" celosvětového přístupu ke spotřebě energie, automobily na hospodárnější hybridní pohon a na větší využití plynu, jaderné energie a obnovitelných energetických zdrojů.
