Hamburk (od našeho zvláštního zpravodaje) - Všude panuje neuvěřitelný pořádek a čistota. Vše funguje na sto procent, každá věc je promyšlena do nejmenších detailů.
Univerzitní nemocnice v Hamburku-Eppendorfu je výstavní skříní německého zdravotnictví a je to znát na každém kroku. O to víc v časech, kdy lékaři bojují s nejzákeřnější bakteriální nákazou, jaká se ve světě vyskytla za několik posledních desetiletí.
"Máme zde nyní přes sto dvacet případů hemolyticko-uremického syndromu," prozradil Aktuálně.cz šéf zdejší III. kliniky, profesor Rolf Stahl. "Lékaři pracují na plné obrátky, aby nával pacientů zvládli."
Na severu Německa se enterohemorhagická bakterie E. coli (EHEC) vyskytla u dvou tisíc osob, 850 z nich bylo zaregistrováno v Hamburku. Z celkem 22 zaznamenaných úmrtí připadají ale na bývalé hanzovní město jen tři.
Žlutá jako jantar
Je to mimo jiné odrazem faktu, že v Eppendorfu působí řada význačných odborníků a klinika si může dovolit ty nejdokonalejší přístroje, jaké jsou dnes k dispozici pro proces plazmaferézy.
Lékaři při ní pacientovi postupně odeberou tři až čtyři litry krevní plazmy a nahradí ji plazmou dárců. Pro jednu jedinou výměnu je zapotřebí získat vzácnou tělní tekutinu od celkem dvanácti osob.
Krevní plazma má běžně světle žlutou barvu. Ta, kterou odebírají pacientům na eppendorfské klinice, je tmavší než jantar. Zabarvení způsobují červené krvinky rozložené shiga-toxinem, který E. coli uvolňuje.
"Ještě před několika dny jsme prováděli na pětačtyřicet plazmaferéz denně," zdůrazňuje profesor Stahl. "Teď se situace o něco zlepšila, počet nakažených stoupá mnohem pomaleji."
Zatímco v období mezi 21. a 28. květnem přibylo v Hamburku sedmdesát osm nových pacientů s EHEC, mezi 29. květnem a 4. srpnem jich bylo 53. V posledních třech dnech pouze deset.
Nepředvídatelný průběh choroby
Eppendorfským lékařům i jejich kolegům na Asklépiově klinice v Hamburku-Altoně dělá největší starosti zcela nepředvídatelný průběh nemoci.
Někteří pacienti, v jejichž těle byla identifikována EHEC, se uzdravili již po několika dnech. Lékaři u nich zkusili nasadit antibiotika, která u tohoto typu onemocnění běžně nezabírají, a slavili přitom úspěch.
U jiných nakažených bakterie napadla centrální nervový systém. Začali blouznit, měli poruchy vidění a ztráceli smysl pro orientaci.
"Je to naprostá záhada," říká přednosta altonské gastroenterologie, profesor Friedrich Hagenmüller. "Projevy této nemoci jsou velmi odlišné."
Zvláštní je i fakt, že zatímco jiné nákazy E. coli se projevují především u starších žen a malých dětí, tentokrát jsou postiženi také mladí, fyzicky zdatní lidé mezi dvaceti a čtyřiceti lety.
To by potvrzovalo teorii, že se nakazili "zdravou výživou", třeba zeleninovými klíčky, které často zařazují do své stravy.
Navzdory veškeré péči se jejich stav krátce poté, co byli odvezeni do nemocnice, zničehonic zhoršil a lékaři pak bojovali řadu dní o jejich život. Plazmaferéza bylo to jediné, co jim dokázalo pomoci.
Už mohu zase čurat, mami
Dny hrůzy prožívala rodina Stephanie Luckové, jejíž oba synové, dvanáctiletý Johannes a o dva roky starší Maxmilián, skončili 21. května na altonské klinice. Oba měli silný průjem, mladší z chlapců navíc krvácivý.
Zatímco Maxmiliána mohli lékaři poměrně brzy propustit do domácího léčení, Johannesův stav se 26. května výrazně zhoršil a chlapec začal blouznit.
Tři dny se potácel mezi životem a smrtí, nakonec ale souboj s bakterií vyhrál.
V sobotu mohl hrdě nahlásit své matce: "Mami, už zase čurám."
Selhání ledvin u hemolyticko-uremického syndromu, jejž bakterie EHEC vyvolala u přibližně pětiny nakažených, se projevuje mimo jiné tím, že pacient nechodí na malou stranu a musí se u něj provádět dialýza.
Johannes nebyl na malé po dlouhých osm dní, během nichž zápasil na stanici intenzivní péče s přemnoženými zárodky E. coli.
