Ruský i francouzský prezident se vyslovili pro politické urovnání v Sýrii, avšak neshodli se v pohledu na ruského spojence v Damašku. Hollande prohlásil, že Bašár Asad nemůže v syrském urovnání hrát žádnou roli, jakkoli se zmínil o "velké úloze" Ruska.

"Osud syrského prezidenta by měl ležet v rukou syrského lidu," opáčil Putin a dodal, že uspět v tažení proti IS v Sýrii nelze bez pozemní operace - a jedinou schopnou pozemní silou se jeví Asadova armáda, která se tak stává "přirozeným spojencem". Ruský prezident nicméně přislíbil zdržet se bombardování "zdravých sil" syrské opozice a spolupracovat s opozičními skupinami bojujícími proti IS.

Foto: Reuters

Společným cílem Ruska a Francie je vypátrat a zničit teroristy z Islámského státu (IS), kteří jsou zodpovědní za smrt stovek Rusů a Francouzů. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin po dnešním jednání se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem. Další výroky však ukázaly rozdílné pohledy obou státníků na roli syrského prezidenta Bašára Asada a také Turecka v boji proti IS.

Podle Putina by bylo nejjednodušší vytvořit jednu širokou koalici proti IS pod vlajkou OSN. To je ovšem krok, který podle ruského prezidenta nejsou ochotni učinit členové stávající koalice vedené USA. Za "naprosto nepřijatelné" označil Putin úterní sestřelení ruského bitevníku zapojeného do náletů v Sýrii tureckým letectvem. Šéf Kremlu zdůraznil, že Američané předem dostali informace o ruských náletech a že Turecko je členem koalice vedené Američany. "Vůbec nás nenapadlo, že můžeme dostat úder od státu, který jsme považovali za spojence," řekl Putin.

Hollande označil úterní událost za velmi vážnou a vyslovil nad ní politování. Současně zdůraznil, že je nutné se vyvarovat eskalace a opakování podobných incidentů. "Hlavní je soustředit se na boj proti IS a na zničení teroristů," zdůraznil Hollande. Zároveň vybídl ke stanovení společných cílů pro nálety v Sýrii a apeloval na Rusy, aby bombardovali pouze IS, a ne jiná uskupení.

I když Belgie snížila stupeň bezpečnostních opatření v Bruselu ze čtvrtého nejvyššího na třetí, belgický premiér Charles Michel dnes zdůraznil, že hrozba trvá.

"Hrozba (teroristického útoku) trvá, ale podle bezpečnostních odborníků není už stejná, není bezprostřední. Musíme ale zůstat velmi ostražití," řekl dnes premiér na tiskové konferenci v Bruselu. Podle agentury AFP však odmítl upřesnit, jaké poznatky vedly bezpečnostní složky k závěru, že riziko útoku islamistů je nižší.

Šéf belgického kabinetu po dnešním zasedání bezpečnostní rady státu rovněž sdělil, že provoz bruselského metra se zcela obnoví v pátek v 06:00 SEČ ráno.

"To je dobrá zpráva pro společenský život a cestování v Bruselu, ale není to konec, je to teprve začátek," řekl šéf bruselské regionální vlády Rudi Vervoort. Belgická metropole, kde sídlí také instituce Evropské unie, stále vypadá jako obležené město. V historickém centru a na strategických místech jsou rozmístěny obrněné vozy, je také vidět mnoho policistů a vojáků. V ostatních částech Belgie platí od soboty třetí stupeň pohotovosti, což se podle úřadů zatím nemění.

Italské úřady zadržely zásilku téměř 800 brokovnic na cestě z Turecka do Belgie. Celníci v přístavním městě Terst to zdůvodnili tím, že nebyly nahlášeny v souladu s předpisy, uvedla agentura AP. "Zásilka nebyla řádně nahlášena úřadům podle zákonů zaměřených na prevenci obchodování se zbraněmi. Jako příjemce byla zapsána společnost v Belgii," sdělil dnes šéf terstských celníků Gabriele Baron. "Bylo ale riziko, že zásilka skončí v jiných rukou," dodal. Po atentátech, které v polovině listopadu v Paříži usmrtily 130 lidí, zavedla Belgie mimořádná bezpečnostní opatření. Několik podezřelých mělo totiž vazby právě na Belgii. Média také Belgii obviňují, že příliš neřeší, že lze v některých bruselských čtvrtích snadno nelegálně sehnat nebezpečné střelné zbraně.

Belgie snížila stupeň bezpečnostních opatření v Bruselu ze čtvrtého nejvyššího na třetí, oznámila dnes belgická tisková agentura Belga. Nejvyšší stupeň byl zaveden v sobotu s ohledem na teroristické útoky v Paříži, které si vyžádaly 130 lidí a na nichž se podíleli islamisté z Bruselu.

Úřady oznámily, že policie dnes provedla zátahy na třech místech mimo Brusel. Nikdo nebyl zatčen, takže zadržených podezřelých v zemi je stále pět. Policie nejprve prohledala dům ve městě Sambreville, asi 80 kilometrů jižně od metropole, a poté dva objekty ve městě Verviers, což je asi 125 kilometrů východně od Bruselu. Podle belgické zpravodajské stanice RTBF policisté hledali muže, který ale už nejspíš uprchl do Maroka.

Tuniské úřady dnes identifikovaly atentátníka, který v úterý v Tunisu zabil sebe a 12 členů prezidentské stráže. K útoku se přihlásil Islámský stát (IS). Tunisko v reakci zavedlo výjimečný stav, zákaz nočního vycházení a na čtrnáct dní uzavřelo hranici s Libyí. České ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany v Tunisku k maximální obezřetnosti. Podle dnešní zprávy tuniského ministerstva vnitra byl útočníkem šestadvacetiletý pouliční prodavač z předměstí Tunisu Husám Abdallí. Jeho tělo se našlo ohořelé v autobusu, na nějž zaútočil. Identifikován byl pomocí DNA.

Rusko je připraveno společně s Francií bojovat proti terorismu, ujistil ruský prezident Vladimir Putin svého francouzského hosta na počátku společných jednání. François Hollande zdůraznil nutnost vytvořit širokou koalici proti radikální organizaci Islámský stát, která ovládá značná území v Sýrii a v Iráku a která se přihlásila k teroristickým útokům v Paříži se 130 oběťmi a stovkami raněných.

"Musíme vytvořit tuto širokou koalici, abychom udeřili na teroristy... aby státy společně postupovaly proti terorismu a proti IS," řekl Hollande.

Putin připomněl, že i "Rusko utrpělo vážné ztráty vinou ohavného teroristického útoku na civilní letadlo" (s ruskými turisty na Sinaji, ke kterému se rovněž přihlásil IS). "To vše nás vede ke sjednocení sil v boji se společným zlem," zdůraznil ruský hostitel.

Foto: Reuters

Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo, že přerušilo veškeré komunikační kanály sloužící ke koordinaci s tureckými ozbrojenými silami, a to včetně "horké linky", která měla zabránit incidentům při operacích v Sýrii. Stalo se tak poté, co turecké stíhačky u hranic se Sýrií v úterý sestřelily ruský vojenský bitevník. Z Turecka byl také odvolán představitel ruského válečného námořnictva.

Rusko oznámilo, že zničilo syrské povstalce v oblasti, kam se zřítilo Turky sestřelené letadlo, napsala agentura AFP.

V oblasti operující Turkmeni zastřelili jednoho z pilotů, kteří se ze Suchoje Su-24 katapultovali.

Po necelém týdnu snížila Belgie stav ohrožení teroristickými útoky v Bruselu z nejvyššího čtvrtého stupně na třetí.

Čtveřice mužů podezřelých z přímé účasti na teroristických útocích v Paříži byla už od letošního června na seznamu radikálů, který belgické tajné služby předaly radnici bruselské části Molenbeek.

Na seznamu 85 radikalizovaných islamistů byl údajný strůjce atentátů Abdelhamid Abaaoud, bratři Brahim a Salah Abdeslamovi i Mohamed Abrini. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.

Obrazem: Francie poslala stíhačky na pozice islamistů. Probíhají kontroly. A trvá smutek nad oběťmi

Prohlédnout 30 fotografií

Irácké jednotky odřízly Islámský stát (IS) od poslední zásobovací trasy vedoucí do města Ramádí, podařilo se jim obsadit důležitý most.

Město je tak podle Bagdádu kompletně obklíčené.

"Velká Británie by se měla zapojit do leteckých útoků v Sýrii," řekl premiér David Cameron poslancům.