Brusel/Berlín - Slovensko naplnilo hrozby a podalo v Lucemburku žalobu proti přerozdělování uprchlíků v členských zemích Unie na základě povinných kvót.
Maďarský premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že existuje "polotajná dohoda" o přesídlení asi 400 000 až půl milionu syrských uprchlíků z Turecka do Evropské unie.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Prozatím se z redakce Aktuálně.cz loučíme, další novinky přineseme v našem zpravodajství.
Řecko popřelo středeční zprávu deníku Financial Times (FT), podle něj Evropská unie Atény varovala, že pozastaví členství země v schengenském prostoru bez kontroly vnitřních hranic, jestliže Řecko do poloviny prosince nezastaví příliv uprchlíků do zbytku Evropy. "V rámci EU nebyla otázka odchodu Řecka z (Schengenu) nikdy nastolena," řekla mluvčí řecké vlády Olga Gerovasiliová, citovaná agenturou AFP. Přesto podle ní vycházejí "lživé články, které mají za cíl svalit na Řecko odpovědnost za řízení náporu imigrantů".
Velká Británie, Řecko, Rakousko a Švédsko rozkryly rozsáhlou organizaci, která pašovala do EU uprchlíky takzvanou balkánskou cestou. Zadrženo bylo přes dvacet lidí včetně šéfa sítě. Organizace byla aktivní od roku 2013 a dokázala denně propašovat až 100 lidí. Více čtěte ZDE.
Velká Británie, Řecko, Rakousko a Švédsko rozkryly rozsáhlou organizaci, která pašovala do EU uprchlíky takzvanou balkánskou cestou. Zadrženo bylo přes dvacet lidí včetně šéfa sítě. Organizace byla aktivní od roku 2013 a dokázala denně propašovat až 100 lidí. Doposud získané zpravodajské informace uvádějí, že odhadovaný celkový zisk dosáhl téměř deseti milionů eur.
Liberální politik, který byl v premiérském křesle velkým spojencem Merkelové a podle diplomatů mu kancléřka výrazně pomohla k jeho současné pozici, se těmito slovy zřetelně postavil proti politice Berlína, která v otázce povinných kvót naráží na odpor zvláště zemí ve východní části EU včetně Česka.
Tusk zdůraznil, že uprchlickou otázku je třeba rázněji než dříve řešit i kvůli bezpečnosti, kterou se Evropa zabývá po nedávných pařížských útocích. "Prosím, nepodceňujte roli bezpečnosti. Pokud chcete prověřit migranty a uprchlíky, potřebujete víc času než minutu na sejmutí otisků. V mezinárodním i evropském právu máme lhůtu 18 měsíců jako dobu možnou k zadržení kvůli potřebným kontrolám. Můžete a měli byste zadržet migranty do doby, než bude hotová prověrka," řekl Tusk.
Tusk zároveň vyjádřil odstup vůči politice otevřených dveří, kterou vůči uprchlíkům uplatňuje německá kancléřka Angela Merkelová. "Pokud jde o přesidlování či další fázi přerozdělování (uprchlíků), v Evropě nezískáte většinovou podporu. A nejen kvůli východní a střední části Evropy, ale řadě dalších zemí," řekl v rozhovoru podle britského deníku The Guardian bývalý polský premiér. Politika otevřených dveří vůči přistěhovalcům, kterou uplatňuje kancléřka Merkelová, je podle Tuska "nebezpečná".
Uprchlické kvóty nemají mezi zeměmi Evropské unie většinovou podporu. Řekl to dnes předseda Evropské rady Donald Tusk v rozhovoru se šesti evropskými listy. Migranti by podle něho měli být kvůli prověrkám možných teroristických hrozeb drženi až 18 měsíců, což je v souladu s evropským právem.
Ministerstvo práce dokáže ročně zvládnout příchod 2000 přistěhovalců. Je připraveno zajistit jim rekvalifikace a potřebné vyškolení, aby mohli co nejrychleji začít pracovat. Na jednání sněmovního sociálního výboru to dnes řekl vedoucí ministerského oddělení zahraniční zaměstnanosti Štefan Duháň. "Pokud dojde k tomu, že by do České republiky vstoupilo do 2000 imigrantů ročně, jsme schopni výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, dávky a další záležitosti zvládnout vlastním rozpočtem," uvedl Duháň. Vedení ministerstva počítá ale i s možností, že by počet přistěhovalců mohl být vyšší. Úřad by pak žádal o víc peněz do své pokladny.
Počet žen a dětí, kteří se vydávají na cestu do Evropy přes Středozemní moře, se od června zvýšil téměř dvojnásobně, upozorňují Lékaři bez Hranic.
The % of women & children crossing the #Mediterranean & #Aegean seas to #Europe has almost doubled over the summer pic.twitter.com/8myFsgMxeN
— MSF Sea (@MSF_Sea) December 2, 2015
Berlín využívá tělocvičny jako nouzová ubytování pro uprchlíky.
33 von 1050 Turnhallen in Berlin sind derzeit mit Flüchtlingen belegt - https://t.co/MuX7fXnM7i pic.twitter.com/zHyhhDJgax
— Berliner Zeitung (@BLZonline) December 2, 2015
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že Afghánci jsou po Syřanech druhou nejpočetnější skupinou mezi uprchlíky.
Většina z těch, které evropské země vyhostí a pošlou zpět do Afghánistánu, se podle agentury Reuters pokusí vrátit zpět do Evropy. Navrátilci zůstávají v přelidněném Kábulu, daleko od rodinných svazků, které jsou k přežití v Afghánistánu nezbytně nutné. V Kábulu jsou navíc pumové útoky na denním pořádku a podle údajů OSN bylo od začátku roku do srpna zabito v Afghánistánu 1592 civilistů, dalších 3329 utrpělo zranění.
Česká vláda má podle Senátu urychlit přípravu předpisů, které by směřovaly ke zvýšené ochraně českých obyvatel i hranic proti nelegální migraci.
I přesto, že podle ministra vnitra Milana Chovance neexistuje bezprostřední hrozba teroristických útoků v ČR, jsou hlavními hrozbami případné útoky takzvaných osamělých vlků, tedy extremistů inspirovaných událostmi ze zahraničí, radikalizace části většinové společnosti s pomocí krajní pravice či zavlečení terorismu v souvislosti se současnou migrační vlnou.
"Bylo by naivní si myslet, že islamisté nezneužijí migrační proud, aby sem dostali své bojovníky," dodal ministr.
Německo bude vracet velkou část uprchlíků z Afghánistánu.
Angela Merkelová dnes na tiskové konferenci po jednání s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním prohlásila, že Německo nebude přijímat uprchlíky, kteří pouze hledají lepší životní podmínky. V Německu můžou zůstat pouze ti afghánští běženci, kteří by kvůli spolupráci se Západem byli ve vlasti v ohrožení života, uvedla ČTK.
Mluvčí německé vlády odmítl informace, že by existoval "tajný plán" na přerozdělení 400 000 - 500 000 uprchlíků z Turecka. Číslo je podle něj "vymyšlené".
Totéž tvrdí i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který hraje v jednáních mezi EU a Tureckem zásadní roli. Slova o tajném plánu jsou "nesmysl", řekl ve středu novinářům.
Podle dohody z nedělního summitu EU-Turecko má jít do fondu z unijního rozpočtu jen 500 milionů eur. Zbytek musí doplnit členské země. Pro Českou republiku to podle premiéra Bohuslava Sobotky bude znamenat 300 až 400 milionů ročně v letech 2016 a 2017.
Německo chce, aby do třímiliardového fondu na pomoc syrským uprchlíkům v Turecku přispěla každá členská země Evropské unie. "Je to otázka evropské solidarity," citovala agentura AFP tajemníka německého ministerstva financí Jense Spahna.
Every EU state should pay into 3 billion euro refugee fund: Germany https://t.co/NEi3gkZmXo pic.twitter.com/kN4s7UUaz5
— Agence France-Presse (@AFP) December 2, 2015
Slovenský premiér Robert Fico zvládl během oznamování žaloby na EU zaútočit na politické oponenty. "Pokud by dnes ve vládě seděla opozice, už tu máme navezeny migranty," prohlásil podle Denníku N. "Dnes bychom tu už měli nastoupeny možná 2000 migrantů, o nichž bychom nic nevěděli."
Obdobnou žalobu chystá i Maďarsko. Praha se ale k tomuto kroku připojit nehodlá. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by Česko žalobou riskovalo, že ztratí svou pozici v EU.
Slovensko podalo u Soudního dvora EU žalobu proti přerozdělování uprchlíků v členských zemích Unie na základě povinných kvót, které v září jasnou většinou hlasů schválili ministři vnitra evropské osmadvacítky.
Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v neděli na summitu EU-Turecko v Bruselu novinářům řekl, že EK v prosinci navrhne, jak by bylo možné uskutečnit legální přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do EU. Podíl členských zemí by měl být dobrovolný, zájem údajně zatím projevilo osm zemí.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že existuje "polotajná dohoda" o přesídlení až půl milionu syrských uprchlíků z Turecka do Evropské unie.
Očekává, že tento plán bude zveřejněn tento týden v Berlíně, Maďarsko jej však nemůže akceptovat. Orbán je znám svým odporem proti přerozdělování uprchlíků v EU podle povinných kvót, podobně jako kupříkladu Česko či Slovensko.
Problém uprchlíků řeší Řekové tím, že je jednoduše co nejrychleji posílají dál, stěžují si členské země EU. Včetně Česka a Slovenska.
Evropská unie upozornila Řecko, že mu pozastaví členství v schengenském prostoru bez kontroly vnitřních hranic, jestliže do poloviny prosince nezastaví příliv uprchlíků do zbytku Evropy.
Podle listu Financial Times roste ve zbytku Unie hluboká nespokojenost s neochotou Atén začít intenzivně hlídat svou hranici s Tureckem, která je zároveň vnější hranicí EU, a to s unijní pomocí.
Připomeňme, že Budapešť ročně uděluje azyl jen několika stovkám žadatelů a odmítá ekonomické migranty.
S cílem zabránit tisícům uprchlíků z Blízkého východu, Asie a Afriky, aby pronikaly do Maďarska, nechala vláda postavit ploty na hranicích se Srbskem a Chorvatskem.
Tím se trasa běženců, toužících dostat se hlavně do Německa, odklonila přes Slovinsko. Proud migrantů mířících do Evropské unie během listopadu zeslábl.
Maďarské úřady od postavení plotu na maďarsko-chorvatských hranicích v polovině října zaregistrovaly 486 žádostí o udělení azylu, ale nikdo dosud postavení uprchlíka nezískal, napsal list Magyar Hírlap.
Úřady zamítly 41 žádostí, v dalších 143 případech byly žádosti staženy, anebo žadatel zmizel; tedy nejspíš odcestoval dále na západ. Zbytek případů dosud nebyl uzavřen. Přistěhovalecký úřad podle deníku uvedl, že vyhoštění ze země bylo nařízeno ve 208 případech.
Ačkoliv uprchlíků relativně ubývá, mnohé v Evropě čeká zima, s jakou se dosud během svého života nesetkali. Podívejte se na fotografie agentury Reuters.
O výrazném snižování počtu běženců mířících do Německa v posledních dnech informují německá média. Podle policejních údajů nyní do země přichází kolem 3000 uprchlíků denně; ještě počátkem minulého týdne to bylo více než 7000.
Nižší počty běženců hlásí i další země na takzvané balkánské trase, po které z Řecka většina migrantů na sever Evropy míří. V Rakousku se minulý týden počet příchozích migrantů poprvé dostal pod 3000 denně. Pokles zaznamenaly i Chorvatsko, Slovinsko či Makedonie.
V listopadu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy 140 000 migrantů, což je výrazně méně než říjnových 220 000 běženců. V úterý to oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle něhož je ovšem migrační vlna nadále velmi vysoká.
"Měsíční čísla za listopad jsou v letošním roce první, která vykazují pokles oproti předchozímu měsíci," uvedl na tiskové konferenci mluvčí UNHCR William Spindler. Dodal, že příčinami slábnutí migračního toku jsou zhoršené počasí v Egejském moři a také zásahy tureckých úřadů proti pašerákům lidí.
Za letošní rok připlulo do Evropy podle údajů UNHCR prozatím přes 800 000 migrantů, což je čtyřnásobek loňského počtu.
Dobré poledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
