"Vyhradil jsem si právo s některými částmi tohoto návrhu nesouhlasit, pokud se budeme domnívat, že není správné, aby Evropa šla tímto směrem," řekl novinářům po summitu český premiér Bohuslav Sobotka. Návrh komise podle Sobotky vláda prostuduje, zanalyzuje jeho dopady na českou ekonomiku a nejspíš ve středu projedná. Pak bude zřejmé, s jakými částmi bude moci ČR souhlasit a s jakými nikoliv, dodal premiér.

Předseda české vlády má hluboké pochybnosti o tom, zda přitvrzení sankcí může přispět k řešení prohlubující se ukrajinské krize. Podobně zdrženlivé jsou podle něj i další země, například Slovensko, Maďarsko či Rakousko. "Předpokládám, že připomínky k návrhu Evropské komise nepřijdou jen z České republiky," poznamenal Sobotka.

Podle předsedy Evropské komise José Barrosa panovala na summitu shoda v tom, že pokud bude Rusko situaci dál eskalovat, bude to pro něj mít výrazné náklady. "Komise rychle předloží další návrhy opatření," prohlásil Barroso.

Budoucí šéf Evropské rady Donald Tusk se na tiskové konferenci v Bruselu vyslovil pro odvážné, ale zároveň rozumné a efektivní řešení ukrajinské krize. Budoucí šéfka "evropské diplomacie" Federica Mogheriniová zase připomněla, že snahou EU bylo zprostředkovat dialog.

"Ještě bude čas diskutovat, zda tento přístup bude mít úspěch. V těchto hodinách se zdá, že tomu tak není," poznamenala. Proto se prý musí EU při práci na dalších sankcích snažit udržet otevřené diplomatické kanály. "Je naší úkolem udělat oboje a doufat, že moudrá kombinace bude efektivní. Což dosud nebyl ten případ," dodala.

Finský premiér Alexander Stubb dnes obvinil Rusko z provokací, kterých se podle něj Moskva dopouští opakovaným narušováním vzdušného prostoru Finska. Zároveň podle agentury Reuters bagatelizoval náznaky sbližování Helsinek se Severoatlantickou aliancí.

Finsko, které je sice členem EU, ale nevstoupilo do NATO, sdílí společnou hranici s Ruskem v délce 1300 kilometrů. "Je to špatný vzkaz (od Ruska). Sousedé se takto k sobě nechovají. Je jasné, že Rusko se snaží provokovat," řekl Stubb v rozhovoru s finskou televizí YLE o nepovolených ruských letech. "Není ale důvod srovnávat Ukrajinu s Finskem, s Ruskem máme dobré vztahy."

"Ukrajina se ocitla velmi blízko bodu, ze kterého už není návratu - skutečné války," řekl v Bruselu Petro Porošenko.

Summit Evropské unie dnes podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka rozhodne o přitvrzení sankcí vůči Rusku tak, aby to podpořilo prosazení jeho mírového plánu. Porošenko to řekl novinářům poté, co s unijními lídry diskutoval o dramatickém vývoji situace na východě své země.

Evropská unie podle Porošenka demonstrovala svou jednotu, ale také solidaritu s Ukrajinou. Většina členských zemí EU podle něj podporuje jeho návrhy na určité sektorové hospodářské sankce vůči Rusku.

K prošetření nočního útoku na novináře Lva Šlosberga, který se zajímal o pohřby místních výsadkářů údajně zabitých na Ukrajině, vyzvala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

"Napadli mě zezadu, nikoho jsem neviděl," řekl Šlosberg v telefonickém rozhovoru pro agenturu Reuters. "Podle všeho mě omráčili hned první ránou, pak mě hodili na zem, zbili a nakonec utekli. Ti lidé se v této špinavé práci velmi dobře vyznali," dodal s tím, že byl zcela jistě zbit kvůli důkazům o ruské vojenské přítomnosti na Ukrajině.

Evropský summit by měl dnes před případným rozhodováním o posílení protiruských sankcí diskutovat o tom, jak dál s diplomatickou iniciativou Evropské unie zaměřenou na zastavení bojů na Ukrajině. Novinářům to řekl český premiér Bohuslav Sobotka při příchodu do budovy, kde budou unijní lídři jednat. Žádný konkrétní návrh přitvrzení sankcí podle něj nyní na stole není.

"Dnes bychom se měli zabývat tím, jaký výsledek měly diplomatické aktivity Evropské unie vůči krizi na Ukrajině," řekl před jednáním šéfů států a vlád unijních zemí Sobotka.

Rusko se ptá, proč mezinárodní vyšetřovatelé dosud nezveřejnili údaje z černých skříněk malajsijského boeingu, který byl minulý měsíc sestřelen nad východní Ukrajinou. Okolo tragédie se vznáší stále více otázek, uvedl náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov v rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura RIA Novosti.

Z katastrofy, která si vyžádala životy 298 lidí na palubě letounu, Moskva obviňuje ukrajinskou armádu, zatímco Kyjev a USA tvrdí, že letoun sestřelili proruští separatisté protiletadlovou raketou dodanou z Ruska. "Katastrofa boeingu budí stále více a více otázek. Ale poslední dobou o ní málokdo hovoří," prohlásil Antonov. "Proč až dosud nebyly zveřejněny údaje o rozhovorech (ukrajinských) dispečerů s piloty boeingu? Proč nebyly zveřejněny údaje z mezinárodního vyšetřování černých skříněk? Kdo si to nepřeje?"

Kromě hospodářských sankcí by mohla Česká republika podle Miloše Zemana zvýšit i vojenskou přípravu. Již nyní se české stihací letouny podílí na ochraně vzdušného prostoru zemí v Pobaltí. ČR muže podle prezidenta zvýšit i svou účast na vojenských cvičeních spojenců. "Může být společná účast na cvičeních, ať už v Polsku, Rumunsku, nebo kdekoliv jinde. Těch forem je celá řada," řekl Zeman.