Živě: Ruská armáda se zmocnila poslední ukrajinské lodi

Přenos skončil
Aktuální dění kolem Ukrajiny a Krymu sledujeme v online reportáži.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva/Kyjev - Ukrajina kvůli krizi na Krymu vyměnila ministra obrany. Generála Ihora Teňucha střídá generálplukovník Mychajlo Koval.

Prozatímní kabinet premiéra Arsenije Jaceňuka tak vydržel beze změny necelý měsíc.

To vše v době, kdy byl na severozápadě Ukrajiny zabit jeden z předáků radikálního hnutí Pravý sektor Oleksandr Muzyčko. Stalo se tak při pokusu o jeho zatčení.

Ústřední volební komise mezitím obdržela první přihlášky do prezidentských voleb, které se mají konat 25. května.

Dění na Krymu a Ukrajině pro vás sledujeme v online reportáži.

Rusko-ukrajinský konflikt

Přenos skončil

Americký Senát v úterý odstranil hlavní překážku, která bránila přijetí zákona o finanční pomoci Spojených států Ukrajině. Zákon, který poskytuje ukrajinské vládě úvěrové garance v sumě jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard Kč) a dalších 150 milionů dolarů pomoci, by nyní mohl být schválen během několika dní, uvedla agentura Reuters. Demokraté, kteří mají v Senátu většinu, přistoupili na to, že ze zákona odstraní paragraf, který poskytuje Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) nové zdroje a podporuje reformu této organizace, řekl šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů tento dodatek odmítají, jinak jsou ale pomoc Kyjevu ochotni schválit tak, jak byla navržena.

Ruským bojovým lodím se v úterý večer po dvouhodinové násilné operaci v zálivu Donuzlav podařilo obsadit poslední armádní plavidlo ukrajinského námořnictva na Krymu, minolovku Čerkasy. Podle zprávy listu Ukrajinska pravda útok provázely výstřely a exploze granátů. Operace skončila, když komando ruských vojáků na palubě ukrajinské lodi umístilo silnou nálož a vyhrožovalo odpálením. Ze zpráv ukrajinských médií není zřejmé, zda si ruský útok vyžádal zraněné. Ruská armáda do operace nasadila i dva bojové vrtulníky. Ukrajinská posádka se zabarikádovala v kajutách, ale ruští vojáci je násilím vyvlekli na palubu. Loď je poškozena a není schopna samostatné plavby, ruské vlečné čluny ji dopravily do nedalekého přístavu, napsala Ukrajinska pravda. Spojení s posádkou minolovky bylo přerušeno.

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zahájí svou misi na Ukrajině do konce týdne, část z nich už odjela do míst svého působení na západě a východě země. Na tiskové konferenci v Kyjevě to v úterý oznámil šéf pozorovatelské mise OBSE Adam Kobieracki. Pozorovatelé budou působit v deseti ukrajinských městech.

Armádní špičky Ukrajiny a Ruska se v úterý dohodly na organizovaném odchodu ukrajinských vojáků z okupovaného Krymu. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na telefonický rozhovor zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Hennadije Vorobjova s náměstkem ruského ministra obrany Dmitrijem Bulgakovem. Zda Rusko povolí odchod Ukrajinců i se zbraněmi, není ale stále jasné.

"Dostane-li ukrajinský lid možnost sám rozhodovat, projeví nepochybně názor, že chce udržovat vztahy s Evropou i s Ruskem. Není to hra buď - anebo," zdůraznil v Haagu šéf Bílého domu.

Americký prezident Barack Obama během jednání o jádru.
Americký prezident Barack Obama během jednání o jádru. | Foto: Reuters

Obama neočekává, že ruské vojenské jednotky budou z Krymu vypuzeny silou. Svět ale může použít právní, diplomatické nebo politické nástroje.

Na webových stránkách ruského ministerstva obrany se objevila fotografie nového vojenského řádu "Za vrácení Krymu".

Byla udělena současnému krymskému premiérovi Sergeji Aksjonovovi, jmenování pak podepsal ruský ministr Sergej Šojgu. Zajímavé je, že záhy poté, co se fotografie začala šířit přes sociální sítě, z webových stránek ministerstva zmizela.

Americký prezident Barack Obama se na závěr summitu v Haagu vyjádřil i k dění na Ukrajině. Rusko označil za regionální mocnost, která ohrožuje své nejbližší sousedy. Kreml tím prý nedokazuje svoji sílu, nýbrž slabost.

V souvislosti s anexí Krymu prohlásil, že analogie se vznikem samostatného Kosova je bezpředmětná. "Jde o srovnání, které nedává žádný smysl," řekl novinářům.

Poslanecká sněmovna v úterý přijala usnesení k situaci na Ukrajině:

1. Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra zahraničních věcí o aktuální situaci na Ukrajině.
2. Poslanecká sněmovna odmítá násilnou anexi části území Ukrajiny - Krymu - ze strany Ruské federace. Tento postup je porušením mezinárodního práva.
3. Poslanecká sněmovna podporuje vládu České republiky v jednáních o společném postupu v rámci EU, NATO a ostatních mezinárodních organizací při řešení situace na Ukrajině.
4. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby se věnovala situaci českých krajanů na Ukrajině.

Foto: Ludvík Hradilek

A kdo vlastně může kandidovat v prezidentských volbách? Podle ukrajinské ústavy kterýkoliv občan, jenž složí kauci ve výši 2,5 milionu hřiven, tedy v přepočtu 4,5 milionu korun.

Shrňme si (abecedně) zájemce o místo po Viktoru Janukovyčovi, byť přihlášku prozatím podali jen někteří z nich:

- Michail Dobkin, někdejší gubernátor Charkovské oblasti, člen Janukovyčovy Strany regionů
- Dmytro Jaroš, předák radikálně nacionalistického Pravého sektoru
- Vitalij Kličko, předák hnutí UDAR, jedna z ústředních postav povstání na Majdanu.
- Oleh Ljaško, nezávislý poslanec
- Petro Porošenko, miliardář, někdejší spojenec posledních dvou prezidentů
- Petro Symoněnko, předseda ukrajinských komunistů
- Serhij Tihipko, finančník a protikandidát Janukovyče z roku 2010
- Julija Tymošenková, donedávna vězněná expremiérka Ukrajiny

Svého prezidenta by rádi měli i ukrajinští komunisté. Podle serveru ZN.ua vyšlou do voleb, které se mají konat koncem května, svého předsedu Petra Symoněnka.

Rusové z Krymu s čerstvě vydanými ruskými pasy se prý do Evropy jen tak lehce nepodívají.

"O schengenská víza smějí žádat jen na velvyslanectvích evropských zemí na Ukrajině, protože Evropská unie považuje připojení poloostrova za anexi," napsal internetový list gazeta.ru s odvoláním na zastupitelství EU v Rusku.

Ačkoliv výsledky referenda o připojení k Rusku ještě nejsou známy, v centru krymské metropole Simferopolu už se slaví. (16. března 2014)
Ačkoliv výsledky referenda o připojení k Rusku ještě nejsou známy, v centru krymské metropole Simferopolu už se slaví. (16. března 2014) | Foto: Reuters

Na seznam potenciálních uchazečů o post ukrajinského prezidenta se zařadil finančník Serhij Tihipko. Na Twitteru oznámil, že volební komisi odevzdal podklady pro kandidaturu.

Tihipko se o přízeň voličů ucházel už v roce 2010, kdy skončil třetí za Viktorem Janukovyčem a Julijí Tymošenkovou. Hlas mu tehdy dalo přes 13 % lidí.

Rozhlasová stanice RMF FM informuje, že se americký prezident Barack Obama v červnu zúčastní oslav 25. výročí prvních svobodných voleb v Polsku. A následně by prý mohl zamířit i do Kyjeva.

Zpravodaj stanice uvedl, že Bílý dům vážně zvažuje, že by Obama návštěvou Ukrajiny dal Moskvě výrazný signál podpory Ukrajincům v jejich boji za nezávislost.

Foto: Aktuálně.cz

Británie přehodnotí dohodu s ruskou státní společností Rosatom o spolupráci v jaderné energetice.

"Žádné rozhodnutí nepadlo. Ve světle posledních událostí na Ukrajině zvažujeme, jak se ta spolupráce vyvine," píše se v prohlášení ministerstva pro energetiku a klimatické změny.

Loni v listopadu přitom resort podepsal s Rosatomem dohodu, jež Rusům slibovala pomoc s přípravami k případnému vstupu na britský trh.

Předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který je zároveň úřadujícím prezidentem a vrchním velitelem ozbrojených sil, ustál své funkce.

Hlasování o vlastní demisi zařadil na pořád jednání po sporu s předákem frakce UDAR Vitalijem Kličkem. "Od rána jsem pozorně poslouchal projevy poslanců. Zástupce frakce UDAR řekl, že navrhnou (hlasování), nebo mě snad chtěli postrašit zařazením návrhu demise na program schůze. Chci váženým kolegům sdělit, že není třeba mě vydírat, ani strašit," prohlásil.

Když však žádný návrh nezazněl, navrhl hlasování sám.  Pro jeho sesazení se v parlamentu vyslovili pouze dva poslanci.

Oleksandr Turčynov
Oleksandr Turčynov | Foto: Reuters

Prozatímní vláda premiéra Arsenije Jaceňuka se přeci jen dočká změny. Po několika nejasných zprávách skončil šéf obrany Teňuch. Zatímco první hlasování parlamentu ustál, druhé nikoliv.

Na jeho místo vzápětí usedl generálplukovník Mychajlo Koval. "Věřím ozbrojeným silám Ukrajiny," řekl po hlasování.

Výměna. Generála Ihora Teňucha (vpravo) střídá v čele ukrajinského ministerstva obrany generálplukovník Mychajlo Koval. (25. března 2014)
Výměna. Generála Ihora Teňucha (vpravo) střídá v čele ukrajinského ministerstva obrany generálplukovník Mychajlo Koval. (25. března 2014) | Foto: Reuters

Ukrajina se může stát členem Evropské unie, nechal se slyšet britský velvyslanec v Kyjevě Simon Smith.

"Naše vláda rozšíření EU silně podporuje a vždy jsme Ukrajinu viděli jako zemi, která se nakonec připojí," řekl podle serveru Ukrajinska Pravda.

NATO znepokojuje zvyšující se počet ruských vojáků u hranic s Ukrajinou. Severoatlantická aliance je podle svého generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena odhodlána bránit své členy.

"Ruské síly, rozmístěné poměrně blízko u ukrajinských hranic, vynikají vysokým počtem a velice dobrým výcvikem," dodal podle agentury ITAR-TASS vojenský náčelník Aliance, americký generál Philip Breedlove.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Předák Pravého sektoru Oleksandr Muzyčko nebyl zavražděn, jak původně spekulovala média, ale utrpěl smrtelná zranění při zatýkání.

"Na zvolání ´Stůj! Policie!´ Muzyčko vyskočil z okna (kavárny) a následně začal střílet po příslušníkovi speciální jednotky Sokol. Kulka, kterou vypálil, zasáhla policistovy brýle a uvízla v přilbě. Zraněný policista odpověděl střelbou po nohách uprchlíka. I při samém zatýkání se odehrával boj a zněly výstřely," prohlásil první náměstek ukrajinského ministra vnitra Volodymyr Jevdokymov.

"Když jej zatkli, byl ještě živ. Ale posádka přivolané sanitky konstatovala, že je mrtev," dodal podle agentury Interfax.

Generál Ihor Teňuch zůstává šéfem ukrajinského resortu obrany. Ačkoliv nabídl svoji rezignaci, vzápětí ji odmítl parlament.

Pro jeho odchod bylo 197 zákonodárců, 226 chtělo, aby zůstal.

Rusko má zájem pokračovat se schůzkami zemí skupiny G8, tedy skupiny sedmi hospodářsky nejrozvinutějších zemí a Ruska. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Skupina G7, kterou tvoří Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Británie a Spojené státy, zrušila kvůli vojenskému zásahu Moskvy na ukrajinském Krymu společný červnový summit s Ruskem a pohrozila Rusům další izolací, pokud Kreml bude situaci na Ukrajině vyhrocovat.

Nejen sankce. Rusko očekává, že události na Krymu na něj dopadnou i jinak.

Náměstek ministra hospodářství Andrej Klepač se nechal slyšet, že Moskva jen za první čtvrtletí roku 2014 očekává odliv investic ve výši až 70 miliard dolarů. Rovněž varoval před zastavením hospodářského růstu a možným zvýšením inflace.

Foto: Reuters

Ukrajinská média spekulují, že prozatímní kabinet dozná po necelém měsíci první změny. Bude ho prý muset opustit ministr obrany Ihor Teňuch. Důvodem je nezvládnutí situace na Krymu.

Nahradit by ho měl Bohdan Butsa.

Předák ukrajinského radikálního hnutí Pravý sektor, na kterého Rusko vydalo mezinárodní zatykač, byl zavražděn ve městě Rivne na Volyni na severozápadě Ukrajiny.

"Dvě auta zablokovala jeho vůz, vytáhli ho z auta... Pak ho hodili na zem. Ruce (měl) za zády v poutech, (vypálili) dva výstřely do srdce," vylíčil vraždu ukrajinský poslanec Oleksandr Donyj na Facebooku.

"Ti, kdo ho zavraždili, se přesvědčili, že nemá neprůstřelnou vestu, a pak ho střelili do srdce," tvrdí místní média. Na místě činu se prý našly nábojnice z pistole Makarov. Kriminalisté také zabavili záznamy z kamer na nedaleké kavárně.

O Ukrajině bude jednat také česká Poslanecká sněmovna. Zákonodárce čeká hlasování o usneseních, kterých se sešla celá řada.

Sněmovna by mohla například odmítnout anexi Krymu, vyzvat vládu k prosazování hospodářských sankcí na úrovni Evropské unie nebo ke zvýšení českého rozpočtu na obranu.

V Haagu končí dvoudenní summit věnovaný zvýšení jaderné bezpečnosti ve světě. Zastiňuje ho ale krize kolem ruské okupace ukrajinského Krymu.

Ta vedla k rozhodnutí státníků nejvyspělejších zemí světa ze skupiny G7 bojkotovat konání jejich dalšího summitu v létě v Soči ve spolupráci s Ruskem (G8).

V Nizozemsku jsou přítomní lídři 53 zemí světa, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, a také vrcholní představitelé mezinárodních organizací, jako je EU, OSN, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) nebo Interpol. Rusko, jehož vztahy se Západem se v důsledku zabrání ukrajinského Krymu výrazně a velmi rychle zhoršily, reprezentuje v Haagu ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Aktuálně.cz Zahraničí ČTK Reuters Aktuálně.cz, Zahraničí, ČTK, Reuters
26. 3. 2014 0:40
 

Právě se děje

Další zprávy