Lublaň/Brusel/Berlín - Pokud se v Evropské unii stane pravidlem izolace místo solidarity, povede to k rozpadu Evropské unie. Varoval před tím lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země nyní osmadvacítce předsedá.
Ohrožena je podle něj i myšlenka Evropy jako prostoru bez národních hranic. Čas na záchranu se krátí, zbývá "možná ještě několik měsíců".
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Maďarsko posílá do Slovinska 50 policistů, kteří budou Lublani pomáhat zvládnout příliv migrantů do této balkánské země. Informovala o tom agentura AP. Maďarský ministr vnitra Sándor Pintér dnes při ceremonii u příležitosti jejich odjezdu prohlásil, že ochranou slovinské hranice policisté chrání i Maďarsko a Evropu.
Před pár dny vyslalo do Slovinska 20 policistů i Slovensko. Slovenští policisté slouží v dvoumilionové balkánské zemi ve smíšených hlídkách. Dnes do balkánské země odjely i dvě desítky českých policistů. Sloužit budou pět týdnů v okolí měst Dobova a Obrežje.
Národnostní složení běženců, kteří při cestě do Evropy využívají takzvanou severní trasu přes norsko-ruskou hranici, se výrazně změnilo. Dříve cestu podnikali takřka výhradně Syřané, nově je však nahradili Afghánci. Dnes o tom s odvoláním na bezpečnostní zdroje informovala agentura TASS.
"Mezi těmi, kteří přicházejí do Norska jsou většinou občané Afghánistánu, ačkoli jsou zde i lidé z asi desítky zemí od Bangladéše až po africké Togo," citoval TASS svůj zdroj. Ten dále uvedl, že se v poslední době změnilo nejen národnostní složení migrantů, ale také jejich věkový profil. Nyní se snaží do Norska dostat zejména mladí muži, zatímco Syřané přecházeli hranice společně s celou rodinou. Ruské úřady nicméně uvedly, že počty běženců se snižují. Dosavadním maximem bylo asi 200 lidí denně.
Jediným problémem přechodu rusko-norského pomezí je fakt, že Rusové přes hranice nepouštějí pěší. Hranici, ke které přijedou taxíkem, proto migranti přejíždějí na kolech.
Některé země EU by měly mít možnost poukázat na migrační krizi jako na důvod pro nedodržení evropských rozpočtových pravidel, myslí si šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Řekl to po dnešním jednání ministrů financí eurozóny, zdůraznil ale, že jde pouze o jeho osobní názor a že euroskupina jako taková o věci nejednala.
Možnost označit nynější migrační krizi jako "výjimečnou okolnost", a tedy důvod k méně přísnému hodnocení, začaly nedávno žádat některé členské země unie. "Ne obecně, ne pro všechny země a ne navždy. Ale nyní je to pro několik zemí velká výzva. Humanitární, ale také finanční a fiskální," poznamenal Dijsselbloem.
Evropská komise, která hlídá dodržování pravidel takzvaného Paktu stability a růstu, dala v minulých týdnech najevo, že pokud se vůbec rozhodne k uprchlické krizi přihlédnout, bude tak přísně činit jen případ od případu.
Střediska, která slouží k registraci uprchlíků směřujících do Evropy, by mohla vzniknout na takzvané balkánské migrační trase i v těch zemích, které nejsou členy Evropské unie. Tato možnost je zmíněna v závěrech dnešní mimořádné schůzky ministrů vnitra EU k migrační krizi.
Podle lucemburského ministra zahraničí a pro migraci Jeana Asselborna to neznamená zadržování běženců. Závěry schůzky však tuto možnost připouštějí jako krajní variantu pro případ, že by migranti při registraci odmítali spolupracovat.
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
„Dnes v tom dokumentu si můžeme přečíst, že má jít o opatření, která mají snížit migrační tok, ale ani jedno opatření, které si tam přečtete, kromě toho jednoho, které se týká jednání s Tureckem, se snížení migračního toku netýká,“ uvedl po mimořádné schůzce ministrů vnitra EU k migrační krizi slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák, který byl výsledkem jednání zklamaný. Podle něj je nejdůležitější zavřít vnější hranice schengenského prostoru. „Klíč je v jednání s Tureckem a přinucení Turecka nějakým způsobem korigovat tu vlnu imigrantů, která proudí do Evropy, a za to je samozřejmě Evropa povinná Turecku pomoc,“ řekl Kaliňák. Výsledky jednání s Tureckem by měly být podle něj na stole v prosinci.
Evropská unie by měla jednat s vládou v Kábulu o vracení afghánských migrantů do bezpečných částí této země, myslí si ministr vnitra Milan Chovanec. Řekl to na okraj dnešní mimořádné ministerské schůzky k migraci v Bruselu.
Německá rozvědka BND nedávno upozornila, že afghánští převaděči vytvořili pro dopravu běženců do Evropy profesionální síť. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung citoval šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND) Gerharda Schindlera, podle kterého tato síť sahá z Afghánistánu přes Turecko až do Řecka, Itálie a Francie.
Afghánci jsou nyní po Syřanech na druhém místě z hlediska počtu běženců vstupujících do Německa. To je cílem naprosté většiny lidí, kteří nyní přicházejí. Chovanec dnes připomněl, že Němci chtějí s afghánskou vládou velmi rychle vyřešit otázky návratové politiky.
O Afgháncích se přitom v EU původně uvažovalo jako o skupině, která by měla spolu se Syřany či Eritrejci nárok na přemístění z Řecka či Itálie do jiných unijních zemí kvůli tomu, že velmi pravděpodobně skutečně v EU mohou azyl získat. "Já se obávám, že pokud by se toto stalo, tak je to jen pozvánka dalších Afghánců do Evropy a ten problém by se jen zvýšil," poznamenal Chovanec.
Čeští velvyslanci ze zemí, které se potýkají s migrační vlnou, jednají v Praze o doporučeních pro zahraniční politiku české vlády. Novinářům to dnes během jednání vlády řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ambasadoři ze zemí Blízkého východu, severní Afriky i Evropy přijeli ze svých úřadů podat aktuální zprávu o situaci v jejich působišti a poradit se o dalším vhodném postupu České republiky. Podle Zaorálka využije rady velvyslanců premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na migračním summitu EU na Maltě a dostane je také Bezpečnostní rada státu.
Ministři zahraničí třináctky zemí budou v pátek v Praze jednat o migraci a o rozšiřování Evropské unie. Zasedání se zúčastní šéfové diplomacií visegrádské čtyřky (V4), západního Balkánu, Slovinska, Chorvatska a Británie a místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans. Ten již ve čtvrtek v Praze zahájí dvoudenní Prague European Summit, který bude probírat další směřování Evropské unie. Hlavním tématem pátečního jednání zemí V4 a Balkánu, jehož součástí bude i podpis dohody o založení západobalkánského fondu, má být migrace, sdělilo ministerstvo zahraničí. Přes západní Balkán míří do Evropy největší počty uprchlíků, kteří směřují zejména do Německa. Jejich příliv neustává ani s blížící se zimou. Jen v říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy podle Úřadu vysokého komisař pro lidská práva (UNHCR) rekordních 218 000 migrantů, tedy zhruba stejně jako za celý loňský rok. Od ledna do konce září překročilo hranice EU podle agentury Frontex asi 710 000 migrantů.
Británie dala imigrantům pobývajícím na její vojenské základně na Kypru sedm dní na to, aby v tomto ostrovním státě požádali o azyl, jinak budou deportováni do Libanonu. Na základně jsou teď desítky syrských, palestinských a libanonských běženců, kteří tam připluli před třemi týdny.
Dvě desítky českých policistů dnes odjely do Slovinska pomáhat střežit hranice schengenského prostoru. Sloužit budou pět týdnů v okolí měst Dobova a Obrežje. Na webu to dnes oznámil mluvčí policejního prezidia David Schön. Česko již dříve poslalo na podobnou misi 50 policistů, kteří pomáhají střežit hranice v Maďarsku.
Postoj ke kvótám zůstává.
Právě jsme se s kolegy z V4 shodli, že povinné kvóty nadále odmítáme!
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) November 9, 2015
Ministr vnitra Milan Chovanec z Bruselu.
Dobrá zpráva před jednáním rady ministrů EU: V4 žije! pic.twitter.com/pBMADjssKv
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) November 9, 2015
Češi pomáhali i na hranicích Srbska a Chorvatska. Navzdory většinové protiuprchlické náladě byli největší skupinou. "Po příjezdu jsem změnil názor na uprchlíky," vypověděl jeden z nich.
Na řecký ostrov Lesbos se začínají sjíždět čeští dobrovolníci, aby pomáhali uprchlíkům, kteří připlouvají na člunech z nedalekého Turecka.
První dvě Češky dorazily na místo o víkendu a mají již za sebou záchrannou akci, kterou podnikly v rámci mezinárodního týmu vídeňské organizace SOS Konvoi, informovala koordinátorka Petra Quirke z iniciativy Pomáháme lidem na útěku.
"Jediný relativně funkční hotspot je na Lampeduse, kde ale dnes nejsou migranti," prohlásil v Bruselu slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
"Tam, kde by měly být funkční, funkční nejsou. Na ostrově Lesbos je hotspot, který je schopný zaregistrovat 10 migrantů denně. Víte přitom, že hranice jich překračují tisícovky," dodal s tím, že Slovensko do hotspotů vyslalo kontrolní skupinu.
"V letošním roce nejsme připraveni přijmout nikoho, protože hotspoty nefungují," vysvětlil Chovanec. "Naši lidé, jak v Řecku, tak v Itálii hlásí, že stav hotspotů je tristní," dodal.
Příští rok chce Česko přijmout zhruba 35 procent celkového počtu lidí, které mu Evropská komise přičlenila, tedy asi 900 osob. "Bude to ale záležet na tom jestli se podaří systém hotspotů rozběhnout. Jestli bude fungovat, nebo nebude," uvedl Chovanec.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Češi ani Slováci nechtějí přemísťovat uprchlíky z Řecka a Itálie. Registrace migrantů na místě v takzvaných hotspotech podle ministrů vnitra obou států zatím nefunguje.
Česko začne přemísťovat první lidi nejdříve v roce 2016, ale pouze pokud se registrace migrantů zlepší, uvedl před mimořádnou schůzkou ministr vnitra Milan Chovanec.
V příštím roce plánuje nicméně Česko přemístit z Itálie a Řecka kolem devíti stovek uprchlíků.
Do Švédska dorazil za jediný týden rekordní počet uprchlíků. Počet žadatelů o azyl přesáhl za uplynulých sedm dní hranici 10 000, informovala agentura AP s odvoláním na švédský migrační úřad.
Švédsko patří spolu s Německem ke státům, které přijímají nejvíce běženců. Celkem dorazilo od začátku roku do 9,8milionového Švédska 122 000 běženců a švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde až 190 000.
Vláda ve Stockholmu již dříve uvedla, že nemůže nově příchozím migrantům zaručit, že pro ně najde ubytování. Premiér Stefan Löfven rovněž prohlásil, že se obrátí na Evropskou unii s žádostí o přerozdělení části uprchlíků, kteří přišli na švédské území, mezi další země EU.
Do Evropy letos přes moře dorazilo 788 000 běženců, informoval úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
788,007 arrivals by sea in 2015 - explore our current #Europe data https://t.co/ov6Jvx0dB6 #Mediterranean pic.twitter.com/qUgBnx12Ie
— UN Refugee Agency (@Refugees) November 9, 2015
Česko a Německo vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat migrací. V jejím čele stane bývalý premiér Vladimír Špidla, řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Potvrdil tak informace Lidových novin, podle nichž má skupina pomoci překlenout "propast", která mezi oběma zeměmi kvůli migrační krizi je.
Praze má užší diskuse s Německem, které je klíčovou zemí Evropské unie, pomoci například v lepším odhadu dalšího vývoje. "Právě proto, že (Německo) hraje v té věci tak důležitou roli, tak bychom chtěli s ním budoucí kroky koordinovat. Abychom věděli přesně co čekat a nebyli příště zaskočeni situací," poznamenal Zaorálek.
Evropská unie chce spustit mohutnou informační kampaň, která migranty mířící do Evropy bude varovat před převaděči a jejich praktikami a možným rychlým návratem do zemí původu, pokud nebudou mít právo na azyl.
Uprchlíci by podle návrhu závěrů, které má Aktuálně.cz k dispozici, měli jasně vědět, že nemohou odmítnout spolupráci s evropskými úřady a musí se registrovat v první zemi EU kam dorazí. EU by měla dát také jasně najevo, jaké tresty hrozí pro převaděče.
Ministři vnitra zemí EU se mají na dnešní mimořádné schůzce bavit také o lepší návratové politice. V té by měla státům pomáhat podle dřívější dohody agentura pro ochranu hranic Frontex, která by měla zajišťovat odvozy uprchlíků zpět do jejich zemí původu.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová má zintenzivnit vyjednávání o readmisnich dohodách především s Afghánistánem, Marokem, Nigérií, Pákistánem či Tunisem. Tyto dohody mají zajistit, že zmíněné státy budou přijímat zpět občany své země, kteří nemají právo na azyl.
Členské státy by měly také posílit řady evropské agentury pro ochranu hranic Frontex a Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Do těch už Česko přispělo. Do Frontexu podle údajů Evropské komise z konce října poslalo 8 lidí a EASO pomáhá 10 českých expertů.
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
Země EU by měly urychlit přesídlování uprchlíků z Itálie a Řecka. Podle předběžných závěrů mimořádné schůzky ministrů vnitra by měly státy do Itálie a Řecka poslat své "styčné důstojníky", kteří budou urychlovat výměnu informací mezi úřady jednotlivých zemí a předvybírat uprchlíky vhodné pro přesídlení.
Česká republika ještě ani v jedné zemi takového člověka nemá. Napravit by to měla podle návrhu závěrů summitu nejlépe už do 16. listopadu.
Nizozemský lékař Nigel Kooreman vyrazil na dovolenou na řecký ostrov Lesbos. Poskytuje zde první pomoc běžencům, kteří připlouvají z Turecka.
This volunteer doctor from Holland is using his holiday to help #refugees arriving on Lesvos https://t.co/fNGUgF1LOb pic.twitter.com/bQR6v0PdmV
— Alex Court (@CourtA) November 9, 2015
Na summitu ve Vallettě nabídne EU Africe svěřenecký fond - v přepočtu bezmála 50 miliard korun. Peníze mají posloužit k zmírnění nelegální migrace do Evropy.
Skotsko oznámilo, že ještě do Vánoc přijme 300 běženců.
#Scotland announces it will take 300 #Syria #refugees before Christmas https://t.co/0iSZxbdwZ0 All 32 local authorities receptive. 1/2
— Andrew Connelly (@connellyandrew) November 9, 2015
Na řecké ostrovy připlouvají další a další uprchlíci. Tyto sestry dorazily z Afghánistánu.
Beautiful Afghan sisters who landed in Skala Sikamnia, #Lesvos today. It breaks my heart how many children come on such...
Posted by Panagiota Tania Karas on 8. listopad 2015
Vláda schválila mandát pro blížící se maltský summit EU k migraci. Prioritami jsou ochrana vnějších hranic a dohody s Afrikou a Tureckem, uvedl na Twitteru státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.
Summitu se za Českou republiku zúčastní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU - ČSL). K účasti na summitu byli pozváni zástupci členských států EU a afrických zemí, které jsou stranami rabatského a chartúmského procesu, a představitelé Komise Africké unie, Komise Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS), Organizace spojených národů (OSN) a Úřadu pro mezinárodní migraci.
Přes 400 000 dětí syrských uprchlíků v Turecku nechodí do tamních škol, oznámila organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch (HRW). Podle ní je hlavním důvodem jazyková bariéra a chudoba rodin.
Do Turecka se před boji v Sýrii uchýlilo 2,2 milionu Syřanů, mezi nimiž je 708 000 dětí ve školním věku. "Nebudou-li syrské děti chodit do škol, je ohrožena celá generace. Bez naděje na zlepšení své situace se zoufalí uprchlíci mohou rozhodnout riskovat a vrátit se do Sýrie nebo se vydat na nebezpečnou cestou do Evropy," řekla Stephanie Geeová z HRW.
Austrálie uplatňuje velmi přísnou přistěhovaleckou politiku, znemožňuje běžencům, kteří doplují k australským břehům, usadit se v zemi a posílá je do táborů v ostrovních státech Nauru a Papua-Nová Guinea či na australském ostrově Manus a na Vánočním ostrově.
Vláda prohlašuje, že tímto způsobem bojuje s převáděčstvím a nelegální migrací. Kritici ale poukazují na špatné životní podmínky v zadržovacích táborech.
V imigračním centru na australském Vánočním ostrově se rozpoutaly nepokoje. Vyvolala je smrt jednoho z žadatelů o azyl, jenž z tábora utekl.
Uprchlíci se vyzbrojili baseballovými pálkami a založili na řadě míst v komplexu požáry, které poničily lékařská, vzdělávací a sportovní zařízení. Hlídači byli z tábora z bezpečnostních důvodů odvoláni a úřady přiznávají, že nemají situaci pod kontrolou, napsal zpravodajský server BBC.
Na řecko-makedonské hranici čekají tisíce migrantů na to, až budou vpuštěni do Makedonie, kudy procházejí na své pouti do západní Evropy, napsala agentura DPA.
Přetlak u hranic způsobila pětidenní stávka lodní dopravy v Řecku, která skončila v pátek a která minulý týden prakticky zastavila proud běženců, protože ti uvízli na ostrovech v Egejském moři. Trajekty už od víkendu opět vozí na řeckou pevninu tisíce lidí denně.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn varuje v souvislosti s uprchlickou krizí před rozpadem Evropské unie. "Evropská unie se může rozpadnout," řekl v rozhovoru s agenturou DPA. "Může to jít neuvěřitelně rychle, pokud se stane pravidlem izolace místo solidarity jak dovnitř, tak směrem ven."
Ohrožena je podle něj i myšlenka Evropy jako prostoru bez národních hranic. Čas na záchranu se krátí, zbývá "možná ještě několik měsíců".
"Pokud ve Švédsku a v Německu zavřou poklop, pak nevím, co se stane na Balkáně," uvedl muž, jehož země teď Evropské unii na půl roku předsedá. "Opravdu si myslím, že to je velmi, velmi kritická situace, kterou teď máme."
Maďarsko nepřijme cizí rozhodnutí nařizující, "s kým by mělo žít", prohlásil premiér Viktor Orbán v rodném městě Felcsút. Podle agentury MTI podepsal pod petici odmítající přerozdělování uprchlíků podle kvót Evropské unie.
Orbán, který řečnil na místní slavnosti, poznamenal, že Maďarsko má sice nyní více pohřbů než křtů, nicméně nepotřebuje lidi, kteří jsou mu vnucováni, aby se v zemi usadili.
Turecko, kde jsou více než dva miliony uprchlíků z válkou ničené Sýrie, je pro evropské snahy dostat migrační tlak pod kontrolu klíčovou zemí. Unie proto před několika týdny začala s Ankarou vyjednávat o společném akčním plánu.
V Bruselu se odpoledne uskuteční další z mimořádných schůzek ministrů vnitra. Tentokrát se má diskutovat například o možnostech zlepšení spolupráce se státy mimo Unii, především s Tureckem. Ministři se sejdou jen pár dní před mimořádným summitem EU k migraci, který je na čtvrtek svolán do maltské Valetty.
"Je to jako vězení," říkají zahraniční novináři. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa o uprchlickém táboře v Bělé pod Bezdězem.
Do Slovinska jen během neděle přišlo na 4400 běženců. Celkem jich do balkánské země dorazilo už 165 000.
Almost 4,400 refugees entered Slovenia on Sunday, total so far at 165,000
— Slovene Press Agency (@STA_English) November 9, 2015
Zeman by měl podle mluvčího na Albertov dorazit mezi 14:00 a 15:00. Blok proti islámu pořádá demonstraci "na podporu názorů prezidenta republiky na imigraci a islám" ve 14:00.
Ministerstvo vnitra ve zprávách o extremismu označuje Blok proti islámu jako konkurenci krajně pravicových hnutí, která s cílem získání volební podpory záměrně a účelově využívají informace, jež jsou často vytrženy z kontextu, zobecněny nebo špatně interpretovány.
Prezident Miloš Zeman si připomene události 17. listopadu 1939 a 1989 na pražském Albertově v době, kdy tam bude demonstrace Bloku proti islámu.
Jeho mluvčí Jiří Ovčáček v nedělním diskusním pořadu televize Prima nevyloučil, že prezident vystoupí před občany, kteří se na shromáždění sejdou. Podobně to podle něj udělal i před rokem. Tehdy Zemana na Albertově vypískaly stovky lidí. Ze shromážděného davu létaly předměty, včetně vajíček, a zaznívaly výzvy k odstoupení prezidenta.
Do Španělska v neděli dorazilo prvních 19 běženců, a to v rámci systému přerozdělování uprchlíků podle kvót přijatých zeměmi Evropské unie na jaře a v létě letošního roku.
Ze 160 000 migrantů se má Španělsko postarat zhruba o 1450 osob.
Německo se stalo v Evropě hlavním magnetem pro lidi prchající před válkou a násilím na Blízkém východě. Od ledna do října přišlo do země přes tři čtvrtě milionu lidí a do konce roku by jich mohl být až milion.
Ve vládní koalici se kvůli tomu už několik týdnů vedou spory. Zatímco mezi křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové se množí hlasy, že by mělo dojít k jistým omezením, sociální demokraté jsou proti.
Polemiku na úrovni federální vlády rozpoutal v pátek ministr vnitra Thomas de Maiziére, který navrhl, aby byl mnoha uprchlíkům ze Sýrie napříště v Německu poskytován méně hodnotný ochranný status, než je plnohodnotný azyl.
To by podle nových pravidel schválených ve čtvrtek německou vládou mimo jiné znamenalo, že tito uprchlíci by si do země nemohli zvát nejbližší příbuzné k pobytu na dva roky, jak to mohou činit lidé s postavením azylanta.
De Maiziére zřejmě po tlaku ve vládě později řekl, že "věci zůstanou zatím tak, jak jsou". Schäuble dnes ale zdůraznil, že kabinet tuto možnost detailně zkoumá.
Německo je na hranici svých kapacit pro přijímání zahraničních uprchlíků a tuto okolnost musí jasně oznámit světu. V neděli večer to prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
"Musíme do světa vyslat jasný signál: jsme velice připraveni pomoci, ukázali jsme, že jsme, ale naše možnosti jsou také omezené," řekl v rozhovoru pro televizi ARD.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
