Kyjev/Moskva - Ukrajinská armáda přemisťuje v Donbasu těžkou techniku.
Ačkoliv nadále dochází k potyčkám, pracuje se na vzniku 30kilometrového nárazníkového pásma.
Z Krymu mezitím přišla zpráva, že začlenění do Ruské federace nejde zcela hladce.
Od anexe uplynulo půl roku, nicméně podle Sergeje Aksjonova, krymského premiéra a jednoho ze strůjců březnového odtržení poloostrova, "chybí jasný plán".
Pondělní dění kolem ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Od začátku proruského povstání letos v dubnu zahynuly v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny 4000 civilistů a bojovníků samozvané Doněcké lidové republiky. Novinářům v Doněcku to řekl vicepremiér "lidové republiky" Andrej Purgin. Upřesnil, že příslušníci ukrajinské armády do jeho statistiky zahrnuti nejsou. "Jde o ozbrojené dobrovolníky a civilní obyvatelstvo," řekl Purgin. Dodal, že počet obětí není konečný a bude se průběžně zpřesňovat. "Během bojů bylo pohřbeno mnoho neidentifikovaných obětí, zejména v okolí měst Jasynuvata a Charcyzk," uvedl Purgin. Ukrajinská armáda odhaduje počet mrtvých při bojích na východě země na 3200. Počet nezahrnuje pohřešované osoby, kterých je podle shodného tvrzení armády i povstalců několik tisíc.
Stoupenci ruské expanze na jihovýchodě Ukrajiny si postěžovali na "sabotáž" ze strany moskevské radnice, která opakovaně odmítla vydat povolení k pochodu příznivců "Nového Ruska" v centru Moskvy. Na akci, kterou chtějí stoupenci separatistů uspořádat příští neděli, byla ohlášena předpokládaná účast 5000 lidí. Povstalecká tisková agentura Novorossija dnes zveřejnila prohlášení organizátorů pochodu "Bitva o Donbas", kteří prý podali na moskevskou radnici oznámení o své akci už několikrát a vždy se setkali se zákazem.
Pokud západní společnosti kvůli protiruským sankcím upustí od energetických projektů v Rusku, nahradí je asijské společnosti. Uvedl to ruský ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj. Asijské firmy už podle něj daly najevo svůj zájem.
Předseda ruské Státní dumy Sergej Naryškin v pondělí zkritizoval svůj ukrajinský protějšek - Oleksandra Turčynova – a jeho záměr potrestat ukrajinské poslance, kteří minulý týden navštívili ruský parlament.
"Vždy jsme udržovali – a budeme i nadále udržovat – kontakty a spolupráci s poslanci v ukrajinské Verchovne radě, se střízlivě smýšlejícími a zodpovědnými ukrajinskými poslanci,“ řekl Naryškin.
Turčynov tvrdí, že návštěva 24 poslanců v Moskvě byla neformální a ukrajinský parlament ji nepovolil, napsala agentura ITAR-TASS.
Rusko za posledních 24 hodin neostřelovalo území Ukrajiny. Oznámil to mluvčí ukrajinské Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Moskva podle něj neuskutečnila ani žádný letecký průzkum.
Armádní Národní bezpečnostní rada v uplynulých týdnech takřka denně informovala o útocích z ruského území. Objevily se rovněž informace o tom, že ukrajinský vzdušný prostor narušily ruské drony.
Ze zajetí, do něhož během bojů na východě Ukrajiny padli ukrajinští vojáci či civilisté, se už podařilo osvobodit 1200 lidí.
Údaje o počtech zajatců a osvobozených vojáků se poměrně výrazně liší. 1200 osvobozenými operoval během návštěvy Mariupolu na začátku září prezident Petro Porošenko, údaje polních velitelů i ukrajinských politiků byly dosud značně nižší. Podle Porošenkovy poradkyně Iriny Heraščenkové drží separatisté v zajetí asi 2400 lidí.
Česká obchodní inspekce (ČOI) odhalila v prvním pololetí při kontrolách zaměřených na diskriminaci spotřebitele 19 případů. Kromě diskriminace Romů kontroloři zjistili i problémy v chování k Rusům kvůli situaci na Ukrajině.
Ukrajinská armáda zahájila v Donbasu stahování těžké bojové techniky, oznámil v Kyjevě mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko.
"Pokračuje zejména příprava ke stažení těžkých zbraní do patnáctikilometrové vzdálenosti od obydlených míst," vysvětlil, že jde o součást naplňování páteční dohody z běloruského Minsku.
Podle ukrajinských médií se stahování týká těžkého dělostřelectva a obrněné techniky s palebnými prostředky ráže vyšší než 100 milimetrů.
Ruský prezident Vladimir Putin počítá s účastí na listopadovém summitu skupiny G20. Agentuře Interfax to sdělil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Skupina G20, která sdružuje dvacet hospodářsky nejvyspělejších států světa, nemá podle Interfaxu na Putinovu účast jednotný názor.
Evropská unie a NATO údajně disponují důkazy, že do vojenských operací na východě Ukrajiny jsou zapojeni příslušníci pravidelné ruské armády, byť to Kreml opakovaně popírá.
"Máme satelitní snímky. Už jsme slyšeli z Kremlu, že na Krymu nejsou žádní ruští vojáci (jejich přítomnost Moskva připustila až s odstupem několika týdnů - pozn. red.), a nyní nejsou na východě Ukrajiny. Tak či onak, každý ví, že je to lež. Evropská unie má důkazy, NATO má důkazy, ale Putin to bude i tak popírat," prohlásil v rozhovoru pro Deutsche Welle europoslanec Johannes Cornelis van Baalen.
Do částí Donbasu, z nichž byli vytlačeni separatisté, se už vrátilo 52 000 lidí. Podle serveru Ukrajinska pravda to oznámil vedoucí Koordinačního štábu Vasilij Stojevskyj. "Obyvatelé Donbasu, kteří dočasně opustili své domovy, se začali vracet," prohlásil.
Počet uprchlíků však stále mnohonásobně převyšuje množství navrátilců. Podle odhadů OSN opustil oblast bojů až milion lidí.
Třicetikilometrová nárazníková zóna mezi oběma stranami konfliktu na východě Ukrajiny bude rozdělena do pěti sektorů a bude na ně dohlížet na 350 inspektorů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
"V Luhansku a v Doněcku bude pracovat po 90 až 100 inspektorech; v Kramatorsku, Mariupolu a Antracytu po 50," oznámil ruský velvyslanec při OBSE Andrej Kelin.
Na vzniku pásma se Kyjev a separatisté dohodli o víkendu. Mají z něj být staženy těžké zbraně.
Třetí konvoj z Ruska, který dorazil v sobotu do Doněcku, údajně dovezl separatistům namísto humanitární pomoci munici.
Dodávka podle vojenského analytika Dmytra Tymčuka údajně zahrnovala i vysílačky a rušičky, které "mohou obsluhovat jen experti z Ruska".
"Ukrajina by měla posílit svou diplomatickou misi v Evropě a Spojených státech," je přesvědčena expremiérka Julija Tymošenková.
Předsedkyně strany Vlast upozornila na "supersilnou ruskou lobby", která "ničí cestu Ukrajiny do Evropy".
Jednání s Ruskem podle ní musí být vedeno z pozice síly, a to ve formátu Rusko, Ukrajina a tandem USA-EU.
Ruská anexe Krymu a podpora separatistů na východě Ukrajiny je chybou, protože může podpořit separatistické tendence některých národnostních skupin.
"Evropa a svět musí pochopit, že kdyby se Rusko rozpadlo, nestalo by se to tak mírumilovně jako při rozdělení Československa. A každé úspěšné separatistické hnutí v Rusku by znamenalo krok směrem k občanské válce," řekl v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel někdejší ruský oligarcha a později nejznámější vězeň Michail Chodorkovskij.
Zástupce Ukrajiny, Ruska a Evropské komise čeká další kolo rozhovorů o cenu ruského plynu a o jeho dodávkách na Ukrajinu.
Postoje obou zemí jsou doposud diametrálně odlišné. Zatímco ruský Gazprom trvá na tom, že nezbytnou podmínkou pro obnovení dodávek je zaplacení více než pětimiliardového dluhu, ukrajinský Naftogaz požaduje nižší cenu.
"Nikdo nedokáže říct, kdy se proces adaptace naplno rozjede. Děláme vše pro jeho urychlení. Není pochyb o tom, že ne vše probíhá hladce," přiznal úřadující gubernátor dosazený Moskvou.
Sergej Aksjonov, krymský premiér a jeden ze strůjců anexe poloostrova Ruskem, připustil, že včlenění Krymu do Ruské federace nejde zrovna hladce.
"Vše není hotovo tak, jak jsme si mysleli na začátku. Věc se má tak, že řešíme úkoly, kterým nikdo doposud nečelil. Nikdo nemá jasný akční plán," řekl v rozhovoru pro ruský list Kommersant.
Vicepremiér Dmitrij Rogozin, jeden z kremelských jestřábů, prohlásil, že Rusko se dokáže obejít bez francouzských výsadkových lodí třídy Mistral.
"Loni 16. listopadu jsme předali indickým kolegům lehkou letadlovou loď Vikramaditya (Všemohoucí), která byla dříve náš letadlový křižník Admirál Gorškov. Realizováním tohoto kontraktu, na kterém jsme vydělali hodně peněz, jsme dokázali, že v Rusku umíme stavět lodě tohoto typu," řekl s tím, že letadlové lodě jsou vrcholem loďařského stavitelského umu, zatímco výsadková plavidla mají mnohem jednodušší návrh.
Francie momentálně kritizovaný kontrakt za 1,2 miliardy eur pozastavila kvůli ruskému počínání na Ukrajině. Zda lodě dodá Rusku, se má rozhodnout koncem října.
Prezident Petro Porošenko bránil v televizi svůj mírový plán. "Za poslední tři měsíce jsme výrazně rozšířili území, které je pod naší kontrolou," citoval ho Kyiv Post.
Hlava státu zopakovala, že Kyjev má tři podmínky pro další mírová jednání s Ruskem: Moskva musí stáhnout všechny ruské vojáky z ukrajinského území, musí uzavřít hranice a propustit vězně držené v ruských vězeních. Ukrajina je podle Porošenka připravena se vojensky bránit, jestliže mírový proces selže.
Nejprve krátké shrnutí víkendových událostí:
Škody kvůli konfliktu na východě Ukrajiny rostou. Jen v Doněcku a Luhansku vyšplhaly podle odhadů OSN na 440 milionů dolarů. Poškozeno bylo 1690 objektů, z toho 659 veřejných staveb, 1230 domů a 178 kanceláří.
V Moskvě se sešlo odhadem na 20 000 lidí, kteří protestovali proti válce na Ukrajině. Nesli transparenty s hesly jako "Putine, mám dost tvých lží" nebo "Nechci válku s Ukrajinou". "Pokud nás dnes bude hodně, Putin couvne, protože se vlastních občanů bojí," řekl agentuře Reuters jeden z organizátorů pochodu a přední kritik Kremlu Boris Němcov.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vše důležité kolem dění na Ukrajině.
