Lublaň/Brusel/Berlín - Evropská komise přiznala, že vypořádání se s uprchlickou krizí vázne.
Za uplynulé dva měsíce byly vyhoštěny řádově stovky migrantů. Z jedenácti plánovaných "hotspotů", kde by měli být uprchlíci registrováni a kde by mělo být rychle rozhodováno o oprávněnosti jejich žádosti o útočiště, zatím fungují jen dva.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Muž podezřelý z únosu, zneužití a zabití čtyřletého migranta Mohameda v Německu se v pátek přiznal také k vraždě šestiletého Eliase, který před časem zmizel nedaleko metropole Berlína. Policie nyní také prověřuje případ pětileté Ingy, která zmizela v květnu, spojitost ale podle vyšetřovatelů zatím nic nenaznačuje. Muže udala matka, která ho poznala na nahrávce zveřejněné policií.
Hollande po jednání s Faymannem ocenil rakouské obyvatele, kteří podle něj "dělají, co je v jejich silách, aby zajistili důstojné přijetí běženců, přecházejících (Rakouskem) často do Německa".
Rakouský kancléř Werner Faymann prohlásil, že vyřešit migrační krizi mohou "jen společné evropské kroky". Zdůraznil, že "chtít přesměrovávat běžence ke svému sousedovi není odpovědí" na problémy v EU. Podle agentury AFP tak nepřímo reagoval na kritiku Berlína, který obviňuje Rakušany, že neorganizovaným způsobem posílají do Německa tisíce migrantů přicházejících ze Slovinska.
"Je to velká výzva, protože v mnoha oblastech musíme jako političtí představitelé ukázat, že vnímáme obavy obyvatel," prohlásil šéf rakouského kabinetu. Je ale přesvědčen, že Evropská unie překoná "žárlivost, závist, nenávist, zlobu a předsudky".
Itálie v nadcházejícím týdnu pošle v rámci plánu Evropské unie na přerozdělení běženců 100 uprchlíků do Francie a Španělska. V italských imigračních centrech je teď asi 100 000 migrantů, do programu na přemístění jich bylo zařazeno 40 000 z nich, do jiných zemí EU však prozatím odjelo méně než 90 běženců. "Prozatím jsou nabídky z jiných zemí omezené," uvedl šéf odboru azylové politiky na italském ministerstvu vnitra Mario Morcone.
Sýrie by měla být jednotná a její vedení sekulární, shodli se dnes politici na jednání o Sýrii, které se uskutečnilo ve Vídni. Účastníci setkání se prý chtějí pokusit dosáhnout v zemi v následujících týdnech uzavření celonárodního či regionálního příměří, uvedl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Na osudu prezidenta Bašára Asada se ale neshodli, dodal. Schůzky se účastnili zástupci téměř 20 států včetně Íránu, který se podobného mezinárodního jednání o Sýrii účastnil vůbec poprvé.
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse politici diskutovali o mnoha tématech včetně těch "nejtěžších". Na některých věcech se prý neshodli, nicméně opět se ve stejném složení sejdou za dva týdny, dodal Fabius. "Osm hodin závažných syrských rozhovorů ve Vídni. Byly náročné, ale konstruktivní: máme dostatek společného základu pro zahájení politického procesu pod vedením OSN," uvedla na Twitteru šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Francouzský prezident François Hollande dnes vyzval evropské partnery, aby nebudovali nové hraniční zábrany uvnitř Evropské unie. Řekl to v přítomnosti rakouského kancléře Wernera Faymanna, jehož země zvažuje vybudovat oplocení na hranici se Slovinskem, aby tak zastavila příliv uprchlíků. "Nemají se budovat zdi ani bariéry uvnitř Evropské unie, ale je zcela jednoduše třeba zajistit vnější hranici (EU)," řekl nejvyšší francouzský představitel po jednání s rakouským kancléřem.
V době sílící uprchlické krize se čím dál častěji hovoří o radikálním islámu a boji s teroristy. Řada politiků včetně prezidenta Miloše Zemana toho využívá k výrokům otevřeně kritizujícím islám jako násilnické náboženství.
Šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček se ale vydal opačnou cestou. "Odsuzuji islamofobii stejně jako odsuzuji jakoukoli jinou formu extremismu či rasismu," prohlásil ve čtvrtek večer na turecké ambasádě.
U řeckého ostrova Lesbos se potopila další přeplněná loď s 55 běženci.
URGENT boat w 55 just sank off Lesbos, 1 dead many in need of medical assistance. Ambulance & medics, oxygen defibrillators needed @ Molyvos
— Peter Bouckaert (@bouckap) October 30, 2015
Karikatura, která se objevila na Twitteru.
#syria n #winter #refugeecrisis @cartoonist_a pic.twitter.com/vF2UTSUfSk
— sulaiman abdullah (@trsleman) October 30, 2015
Připomeňme, že podle novely zákona si cizinci za zdravotní pojištění připlatí. A to pořádně. Například senioři nad 70 let budu platit až 153 000 korun ročně, to je asi 12 700 měsíčně. Studenti vydají 26 000 ročně. Cizincům by se ale za to mělo dostat lepší zdravotní péče než doposud, tvrdí tvůrci zákona.
Pojišťovny je například budou muset pojistit i přes to, že mají astma, což dnes dělat nechtěly. Jenomže podle kritiků na cizince lepší péče nečeká. Zákon se podle nich bude dát obejít. Norma je podle nich xenofobní a "ušitá na míru" komerčním pojišťovnám, kterým jen zvyšuje zisky.
Nevládní organizace kritizují návrh novely cizineckého zákona s úpravou komerčního zdravotního pojištění. Podle nich zhroší situaci přistěhovalců ze zemí mimo EU, kteří se musí pojišťovat u komerčních pojišťoven. Žádají jejich zapojení do systému veřejného zdravotního pojištění.
Ministerstvo zdravotnictví už dřív uvedlo, že by začlenění cizinců veřejný systém rozkolísalo a úprava komerčního pojištění má migrantům zajistit stejný rozsah péče, jako mají Češi.
Muž podezřelý z únosu a zabití čtyřletého migranta v Německu se v pátek přiznal k vraždě dalšího chlapce, který před časem zmizel nedaleko metropole Berlína.
Informovala o tom agentura DPA. Němečtí policisté 32letého muže zadrželi ve čtvrtek, v jeho voze našli mrtvé tělo dítěte.
Německé nejvyšší státní zastupitelství dostalo zhruba 400 trestních oznámení na kancléřku Angelu Merkelovou kvůli jejímu postoji v uprchlické krizi. Autoři těchto oznámení většinou Merkelovou obviňují, že se svým vstřícným postojem k běžencům dopustila vlastizrady. Podle právních odborníků však trestní oznámení nemají šanci na úspěch.
V předložených trestních oznámeních se většinou tvrdí, že kancléřka ohrožuje vnitřní bezpečnost Německa, když nebrání běžencům v příchodu do země. Autoři podání jsou přesvědčeni, že uprchlická krize může ohrozit ústavní uspořádání Německa.
Česká republika plánuje do konce letošního roku poskytnout 100 milionů korun (zhruba 3,7 milionu eur) na pomoc zemím, které jsou nejvíce postiženy migrační krizí. Dalších 68 milionů korun (asi 2,5 milionu eur) se chystá uvolnit příští rok. Píše se to v návrhu pro pondělní jednání vlády.
Peníze by měly jít zejména do dvou unijních fondů pro Sýrii a pro Afriku, menší část dá Česko na Světový potravinový program (WFP) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNCHR).
U řeckého ostrova Rhodos se odehrálo další lodní neštěstí. O život přišla žena a dvě děti. Šest lidí se podařilo zachránit, další tři se pohřešují.
Ze zveřejněné tabulky mimo jiné vyplývá, že Česko od dohody na mimořádném summitu k migraci na konci září přispělo pěti miliony eur do svěřeneckého fondu pro Sýrii a 200 000 eury do WFP.
Český příspěvek je tak srovnatelný s penězi, které poskytlo Slovensko, Španělsko, Belgie či Lucembursko. Příspěvky každé ze zemí, jako je Německo, Francie či Británie, přesahují zatím sto milionů eur.
Evropská komise dnes připomněla, že na migrační krizi je z unijních peněz pro letošní a příští rok vyčleněno 9,2 miliardy eur (asi 248,4 miliardy Kč). Členské země se v září a říjnu zavázaly v mnoha případech dorovnat finanční příspěvky z unijního rozpočtu vlastními penězi.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes společně s šéfem schůzek vrcholných představitelů členských zemí Donaldem Tuskem napsali dopis všem zemím osmadvacítky. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase v něm vlády žádají, aby splnily své závazky dohodnuté na summitech EU.
Například některé země sice už zvýšily své příspěvky mezinárodním organizacím, jako je Světový potravinový program (WFP) či Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), přesto stále ze slíbených peněz chybí přes 2,28 miliardy eur (přes 61,5 miliardy Kč).
Z Evropské unie bylo za uplynulé dva měsíce vyhoštěno jen několik stovek migrantů, vyplývá z údajů, které v souvislosti s migrační krizí zveřejnila Evropská komise.
Její mluvčí Natasha Bertaudová mimo jiné připomněla, že z jedenácti plánovaných "hotspotů", kde by měli být uprchlíci registrováni a kde by mělo být rychle rozhodováno o oprávněnosti jejich žádosti o útočiště, zatím fungují jen dva.
Čeští policisté budou působit na maďarsko-srbské hranici a jejich mise potrvá měsíc. Pintér v souvislosti s jejich příjezdem prohlásil, že země visegrádské skupiny - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko - projevily při zvládání migrační krize příkladnou spolupráci.
Maďarský ministr vnitra Sándor Pintér dnes přivítal 50 českých policistů, kteří přijeli do Maďarska pomoci s ostrahou hranic. Podle agentury MTI v této souvislosti uvedl, že "státy samy nedokážou břímě ilegální migrace zvládnout, a proto je nutná spolupráce". Premiér Viktor Orbán mezitím opět kritizoval Evropskou unii za přístup k migrační krizi.
Od začátku uprchlické krize, během níž prošlo Chorvatskem téměř 283 000 lidí, požádalo o azyl jen deset běženců. Jednalo se o pět Iráčanů, dva Kubánce a po jednom z Gambie, Sierry Leone a Ruska. Ti všichni dorazili do Chorvatska ze Srbska, píše server Večernji list.
V Evropě kvůli nekončícímu přílivu běženců roste bezpečnostní riziko.
"Objevuje se stále více migrantů, kteří byli napojeni na různé teroristické aktivity v Sýrii nebo v jiných státech. Je prokázáno, že dochází k náboru mezi migranty ze strany představitelů Islámského státu," prohlásil slovenský premiér Robert Fico na slavnostním ceremoniálu u příležitosti vyslání slovenské vojenské jednotky do Maďarska na cvičení, které zorganizovala Budapešť v souvislosti s migrační krizí.
Od půlnoci do devíti hodin do Chorvatska přišlo 2383 běženců. V uprchlickém táboru Opatovac je nyní 1988 lidí. Od začátku migrační krize přes Chorvatsko prošlo 282 981 utečenců, informovalo chorvatské ministerstvo vnitra.
"Chci vyjádřit... hluboký zármutek nad desítkami mrtvých a lidskou tragédií, která se odehrává v našich mořích. Vlny Egejského moře nevyplavují jen mrtvé uprchlíky, mrtvé děti, ale i celou evropskou civilizaci," řekl řecký premiér Tsipras poslancům.
Evropa podle něj selhala a nedokáže bránit své hodnoty. "Zahanbuje mě neschopnost Evropy účinně se vypořádat s tímto lidským dramatem a také úroveň debaty,... kdy se každý snaží přehrát odpovědnost na někoho dalšího," dodal.
Americký ministr zahraničí John Kerry jel podle svých slov do Vídně s tím, že chce v Sýrii "ukončit peklo" a vyjednat vytvoření přechodné vlády, která by vedla k porážce Islámského státu (IS).
Očekává se však podobně zablokovaná debata jako už mnohokrát. Moskva a Teherán prozatím odmítají Asadovu rezignaci.
Více v textu Martina Nováka Měsíc po začátku ruského bombardování v Sýrii přichází ke slovu diplomacie. Bez Islámského státu.
Jednou z příčin současné migrační vlny do Evropy je vlekoucí se válka v Sýrii. Ve Vídni se proto sešli představitelé USA, Ruska, Saúdské Arábie, Íránu, Turecka a dalších zemí. Samotní Syřané - ať už zástupci povstalců, či představitelé režimu Bašára Asada - ale přítomni nejsou.
#SyriaTalks | Conference to start in a few minutes. pic.twitter.com/QODRz99YNG
— EU Delegation Vienna (@euunvie) October 30, 2015
Německý vicekancléř a předseda vládní sociální demokracie Sigmar Gabriel obvinil kancléřku Angelu Merkelovou a bavorského premiéra Horsta Seehofera z nezodpovědnosti. Jejich spory prý ohrožují akceschopnost vlády při řešení migrační krize, a některé lidi vhání podle Gabriela dokonce do náruče krajní pravice.
"Tahle forma vzájemného vydírání a urážení je nedůstojná a jednoduše nezodpovědná," uvedl Gabriel v rozhovoru poskytnutém serveru Spiegel Online. "Spor mezi CSU (Křesťanskosociální unií) Horsta Seehofera a předsedkyní CDU (Křesťanskodemokratické unie) Angelou Merkelovou by působil bizarním dojmem i za normálních dob," dodal na adresu svých koaličních partnerů.
Loď v nouzi u řeckého Lesbu.
Refugees and migrants call for help as their boat sinks off the Greek island of #Lesbos #photo @ArisMessinis pic.twitter.com/WhGlnHI3BN
— Agence France-Presse (@AFP) October 30, 2015
Norsko se chce dohodnout s Ruskem, aby část uprchlíků, kteří přešli hranici za polárním kruhem, přijalo zpět. Cesta přes Rusko je časově náročná, ale bezpečnější než plavba přes Středozemní moře.
Norsko letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu.
Více čtěte zde.
Proud migrantů, kteří směřují do Evropy přes ruské polární oblasti, ve čtvrtek dramaticky poklesl. Podle serveru The Telegraph za to částečně může nedostatek kol, která si uprchlíci na místě kupují, aby mohli přejet hranici do Norska.
"Místním obchodům došla kola. Syřany do Norska nevezme ani autobus, ani taxi, protože nemají víza. Řidičům by Norové udělili pokutu a odebrali by jim povolení pracovat na mezinárodních komunikacích," uvedl zdroj serveru. Podle ruských zákonů nemohou jít migranti přes hranici ani pěšky.
“@cnni above the Arctic Circle,Middle East refugees bike from Russia Norway https://t.co/h2N0qoLUHW pic.twitter.com/aHmf6GLxvu” @delhi130
— jess (@jessdrumdelhi) October 28, 2015
U marockých břehů se převrhla přeplněná loď s uprchlíky, kteří mířili do Španělska. Dosavadní bilance agentury AP uvádí čtyři mrtvé a 35 pohřešovaných.
Ministr vnitra Milan Chovanec si buduje image ostrého muže, který razí nekompromisní postup vůči nelegálním uprchlíkům. Ty, kteří nechtějí žádat v Česku o azyl, ale pouze chtějí přes Česko přejít dál na západ, zavíráme i s dětmi do detenčních zařízení, kde mají omezená práva a pohyb.
Česká vláda si za to už vysloužila kritiku komisaře OSN pro lidská práva, ale pochvalu od prezidenta Miloše Zemana. Ministr Chovanec si v rozhovoru pro Aktuálně.cz navíc pochvaluje, že se příliv uprchlíků přes Česko úplně zastavil.
Na řecký ostrov Lesbos připlouvají další a další uprchlíci.
Lesbos is like this every day, 100s of terrified people on sinking boat & only volunteers helping. @PROACTIVA_SERV pic.twitter.com/4DyhFADJaH
— Peter Bouckaert (@bouckap) October 30, 2015
Cesta přes Středozemní moře je ta nejnebezpečnější, přesto se denně u řeckých břehů vylodí až 10 000 běženců. Většinou pak pokračují po souši.
Rizika cesty přes moře ukazují i data z projektu themigrantsfiles.com, který sleduje veškeré případy úmrtí běženců na cestě do Evropy. Aktuálně.cz z nich v grafice vybralo případy, které souvisejí s cestou uprchlíků přes moře.
Počet uprchlíků, kteří míří do Evropy, nezeslábne ani během nadcházející zimy. Předpovídají to odhady Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a OSN.
Letos do Evropy podle oficiálních údajů přišlo na 700 000 uprchlíků, přes půl milionu přes Řecko. Evropská agentura Frontex nicméně připouští, že reálný počet může být až poloviční, jelikož neexistuje účinná metoda registrace běženců, a tak jsou mnozí započítáni dvakrát.
Křesťanští uprchlíci z Iráku, které chce do Česka přivézt nadační fond Generace 21, hledají hlavně bezpečí.
Podle fondu má řada z nich vysokoškolské vzdělání, počítají ale s tím, že v Česku budou muset začít od pomocných prací. Důležité je pro ně také to, aby jejich děti po více než ročním pobytu v uprchlickém táboře v Irbílu mohly zase začít chodit do běžné školy.
Dalších 21 migrantů přišlo v noci o život, když se potopily dvě lodě, kterými se chtěli dostat přes Egejské moře z Turecka do Řecka. Zachránit se podařilo 144 lidí, napsala agentura AP s odvoláním na řecké úřady.
Ministerstvo námořnictva upřesnilo, že 18 lidí se utopilo a 138 bylo zachráněno u ostrova Kalymnos. Druhé neštěstí se odehrálo u dalšího řeckého ostrova Rhodos, kde přišli o život tři běženci a šest se podařilo zachránit.
According to Greek coastguard, 138 refugees rescued and 18 including 9 children perished after boat sank near Kalymnos - #SOS_Europe
— Lia Gogou (@LiaGogou) October 30, 2015
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz hájil plány na vybudování plotu na hranici se Slovinskem. Jde podle něj o to, vytvořit podmínky, které policie potřebuje k udržení veřejného pořádku.
Tak je tomu i při pořádání velkých akcí, koncertů či demonstrací, kdy se staví mříže, ploty a zátarasy, řekl na okraj vídeňských rozhovorů o Sýrii Kurz, který je stejně jako ministryně vnitra členem lidové strany (ÖVP).
Počet obětí z tří lodí s uprchlíky, které se ve středu potopily u východořeckých ostrovů nedaleko Turecka, stoupl na šestnáct. Z toho 11 jsou děti, oznámily pobřežní stráže podle listu Ta Nea.
Řecké úřady stále pátrají po čtyřech desítkách migrantů. Při dalších neštěstích u ostrovů Samos a Agathonisi zahynulo ve středu sedm osob, z toho pět dětí. Pohřešují se dvě malé děti a dva dospělí muži. Zachráněno bylo 123 migrantů.
Německá policie zadržela ve čtvrtek 32letého muže podezřelého z únosu a zabití čtyřletého imigranta. Muž se k činům přiznal, oznámili v Berlíně vyšetřovatelé.
Chlapec původem z Bosny a Hercegoviny zmizel 1. října před budovou sociálního úřadu v německé metropoli. V Německu jeho rodina žije už delší dobu. Pozůstatky dítěte nalezli vyšetřovatelé ve voze zadrženého. Jejich stav naznačuje, že dítě je mrtvé už delší dobu.
Nejprve krátké shrnutí čtvrtečních událostí:
Mezi běženci přicházejícími do Německa možná jsou i lidé, kteří se v Sýrii zapojili do teroristických skupin. Časopisu Focus to řekl prezident Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch.
Padesátka českých policistů odjela pomáhat hlídat hranice do Maďarska. Česko v nejbližší době vyšle 20 policistů i do Slovinska. V balkánské zemi mají být do poloviny prosince. Náklady na vyslání strážců zákona jsou asi 3,5 milionu korun.
Maďarsko nepřijme zpět žádného z migrantů, které čekají deportace z jiných zemí Evropské unie.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
