Německo vytvoří speciální zařízení pro registraci uprchlíků, aby urychlilo repatriaci těch lidí, kteří nemají šanci získat v zemi azyl. Zpřísní také podmínky vyplácení dávek pro běžence. Dnes se na tom při jednání v Berlíně dohodli šéfové německých vládních stran, tedy kancléřka Angela Merkelová, vicekancléř Sigmar Gabriel a bavorský premiér Horst Seehofer.

"Vytvoříme speciální zařízení pro posuzování případů těch běženců, kteří pocházejí z bezpečných zemí. Azylové řízení se díky tomu zrychlí," řekla Merkelová na tiskové konferenci po jednání. Uprchlíci ze zemí, které Německo označuje za bezpečné, mají jen minimální šanci azyl získat.

Kancléřka také uvedla, že uprchlíci budou mít nárok na sociální dávky teprve v okamžiku, kdy podají žádost o azyl. Dosud Německo vydávalo dávky od okamžiku vstupu běženců do země. Vláda už dříve schválila, že většina dávek bude poskytována ve věcné podobě místo přímo v penězích

Švédská vláda nemůže nově příchozím uprchlíkům zaručit, že pro ně najde ubytování. Varoval před tím dnes švédský ministr spravedlnosti a pro migraci Morgan Johansson. Kvůli nedostatku kapacit se padesátku uprchlíků chystá vládní migrační úřad ubytovat na recepci svého sídla ve Stockholmu, informovala agentura Reuters.

Švédský migrační úřad odhaduje, že letos do země přijde až 190 000 žadatelů o azyl, což je dvojnásobek oproti dosud rekordním číslům z počátku 90. let.

"Hlavním problémem dnes je, že počet žadatelů o azyl roste rychleji, než kolik můžeme zařídit ubytovacích míst," řekl Johansson. "Švédsko už nemůže zaručit ubytování každému, kdo přijde. Ti, kteří přicházejí, by mohli být konfrontováni se zprávami, že není kde se ubytovat," dodal ministr.

Úřad se už chystá tisícovky uprchlíků ubytovat ve vytápěných stanech. Někteří by mohli být posláni do míst, jako jsou lyžařská střediska nebo zábavní parky.

Švédská vláda se už obrátila na Evropskou unii s žádostí o přerozdělení části uprchlíků, kteří přišli na švédské území, mezi další země EU. Stockholm ale neupřesnil, kolik migrantů by chtěl do jiných zemí poslat.

"Domníváme se, že součástí tohoto systému přerozdělení by neměly být jen Řecko a Itálie, ale také Švédsko. Řekl jsem předsedovi Evropské komise (Jeanu-Claudeovi) Junckerovi a předsedovi Evropské rady (Donaldu) Tuskovi, že musejí počítat s tím, že předložíme žádost v tomto smyslu," uvedl už v pondělí švédský premiér Stefan Löfven.

Evropská unie chce, aby mohla snáze vracet neúspěšné žadatele o azyl z Pákistánu. Dnes o tom podle agentury DPA s představiteli této asijské země jednala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová během schůzky zástupců 51 evropských a asijských států.

Podle evropského statistického úřadu Eurostat jsou v poslední době Pákistánci sedmou největší skupinou žadatelů o azyl. Mezi druhým čtvrtletím loňského roku a druhým čtvrtletím letošního roku přijaly úřady členských zemí EU skoro 25 400 žádostí o azyl od pákistánských občanů, z toho více než čtvrtinu vyřídily kladně.

Unie má už několik let s Pákistánem podepsanou dohodu ohledně navracení migrantů, nicméně podle zástupců EU to není vždy bez problémů. Podle Mogheriniové jde o to, aby vše "šlo hladce".

Podle UNHCR bude na "plán připravenosti na zimu" zapotřebí celkem 96,15 milionu dolarů, a to včetně finanční pomoci Řecku, Makedonii, Srbsku či Chorvatsku.