V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael "se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům" a že "žádná dohoda, která je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt". To už Haníja žil roky v exilu v Kataru, předtím byl palestinským premiérem i šéfem Hamásu v Pásmu Gazy. Jednašedesátiletý Haníja byl zabit při leteckém útoku na jeho rezidenci v Teheránu, Hamás přičetl odpovědnost za útok Izraeli.
Izrael sliboval Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristický útok na Izrael z loňského 7. října. Při něm ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Tímto útokem začala válka v Pásmu Gazy, kde si izraelská odveta vyžádala podle tamních úřadů kontrolovaných Hamásem životy téměř 40 tisíc Palestinců.
Haníja se v úterý v íránské metropoli zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján. Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá ani nepotvrzuje.
Haníja Pásmo Gazy opustil nejspíš v roce 2016 či 2017, kdy zamířil do exilu v Kataru. Tehdy byl Haníja zvolen šéfem politického křídla Hamásu a šéfem hnutí v Pásmu Gazy se stal Jahjá Sinvár, který zosnoval útoky ze 7. října. Kolik toho o těchto plánech věděl Haníja, není podle agentury Reuters jasné.
Letos v dubnu při izraelském náletu v Gaze zemřeli tři Haníjovi synové a čtyři vnoučata, v červnu pak bylo při izraelském náletu v uprchlickém táboře Šatí zabito deset členů jeho rodiny včetně jeho osmdesátileté sestry.
Mnohokrát řekl, že Hamás se nenechá dotlačit k tomu, aby změkčil své pozice při vyjednávání o příměří s Izraelem - opakovaně zdůrazňoval, že skupina propustí rukojmí pouze v případě, že boje v Gaze nadobro ustanou. Zároveň spolu se svým předchůdcem ve funkci politického vůdce Hamásu Chálidem Mišálem objížděl region, aby jednal o dohodě s Izraelem o příměří.
Zatykač na šéfa Hamásu
Letos v květnu hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že chce vydat zatykač mimo jiné i na Haníju kvůli odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli.
Podle některých pozorovatelů byl považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás, zabití saúdskoarabského teroristy a osnovatele útoků na USA Usámy bin Ládina v květnu 2011 americkými silami v Pákistánu odsoudil jako "pokračování amerického útlaku a prolévání krve muslimů a Arabů" a bin Ládina označil za "arabského svatého bojovníka".
Haníja žil podle některých zdrojů v Kataru ve značném luxusu, podle některých zdrojů disponoval majetkem v přepočtu okolo 90 miliard korun. Některé z jeho dětí se na sociálních sítích často chlubily životem "na vysoké noze".
Haníja byl mimo jiné premiérem první "vlády národní jednoty" složené z představitelů soupeřících palestinských stran Hamás a Fatah, která byla představena v březnu 2007 po posledních palestinských volbách. Záhy se však dostal do sporu s prezidentem palestinské autonomie a šéfem Fatahu Mahmúdem Abbásem.
Třináct synů a dcer
V červnu 2007 hnutí Hamás prakticky ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo po bojích hlavní bašty hnutí Fatah v Gaze. Abbás poté vyhlásil na palestinských územích výjimečný stav a rozpustil vládu Hamásu a Fatahu, Haníja ale uvedl, že jeho vláda bude dále působit.
Vždy říkal, že Hamás si hodlá ponechat zbraně a držet se závazku zničit Izrael. "Američani a Evropané říkají Hamásu, aby si vybral, jestli zbraně nebo parlament. My říkáme, že si necháme zbraně a zasedneme v parlamentu a nevidíme v tom žádný rozpor," prohlásil po volbách 2006 Haníja.
Od června 2014 byl šéfem Hamásu v Pásmu Gazy, v květnu 2017 se stal politickým šéfem Hamásu.
Haníja se narodil 29. ledna 1963 v palestinském uprchlickém táboře Šatí nedaleko města Gazy. Svou militantní činnost začal ve studentské odnoži Muslimského bratrstva na Islámské univerzitě v Gaze, v letech 1983 a 1984 se stal členem svazu studentů univerzity. V roce 1987, kdy vstoupil do Hamásu, absolvoval studia arabské literatury na Islámské univerzitě v Gaze a v téže době se stal spolupracovníkem zakladatele hnutí šajcha Ahmada Jasína a byl jeho pravou rukou. V letech 1998-2004 byl mluvčím Hamásu.
V letech 1989 až 1992 byl ve vězení a Izrael jej poté s dalšími extremisty vyhostil do jižního Libanonu. Do Gazy se ale následující rok vrátil a byl jmenován děkanem Islámské univerzity. Od počátku 90. let byl členem politického výboru Hamásu.
Haníja měl podle zdrojů Hamásu 13 synů a dcer.
