Zeman jednal s rakouským prezidentem o dokončení dálnice i lepší železnici

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 4. 2019 14:38
Český prezident Miloš Zeman se na jednání ve Vídni snažil svého rakouského kolegu Alexandera Van der Bellena přesvědčit o významu rozšířené spolupráce visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) s Rakouskem a kanálu Dunaj-Labe-Odra. Van der Bellen na společné tiskové konferenci ocenil vzájemné vztahy obou zemí, zlepšení ale vidí v zatím nedokončeném dálničním propojení a ve zlepšení železniční sítě.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen a česká hlava státu Miloš Zeman.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen a česká hlava státu Miloš Zeman. | Foto: Reuters

Rakouský prezident zdůraznil, že Rakousko s Českem pojí vynikající kulturní a ekonomické vztahy. "Česká republika je nejdůležitějším partnerem Rakouska ve střední Evropě," řekl Van der Bellen.

Připomenul také, že Vídeň s Prahou mají především v oblasti jaderné energetiky odlišné názory. Na plán dostavby jaderné elektrárny Temelín se Rakousko podle Van der Bellena dívá s obavami, rakouský prezident ale ocenil český přístup, kdy Rakousku poskytuje veškeré potřebné informace.

K hlavním tématům jednání českého prezidenta s rakouskými představiteli patří právě dopravní infrastruktura. Pro Českou republiku je důležité především dokončení dálničního spojení Brno-Vídeň (D52) a Praha-České Budějovice-Linec prostřednictvím právě rozestavěné dálnice D3.

Van der Bellen ve středu vyjádřil přesvědčení, že "v nejbližších letech" bude dokončeno dálniční propojení Rakouska s Českem z Vídně a Lince.

Dálnice D52 po propojení s rakouskou A5 zajistí rychlé silniční spojení Brna s Vídní. A5 bude letos na podzim po otevření další části takřka hotová a zprovoznění celé rakouské dálnice podle autoklubu ÖAMTC bude záviset na dokončení projektu na české straně. Z Brna se otevřela dálnice D52 do Pohořelic v roce 1996 a od té doby se nepostavila žádná další část.

Zeman s rakouským prezidentem mluvil také o projektu vodního koridoru mezi Dunajem, Odrou a Labem, jehož je dlouhodobým propagátorem. Za svůj částečný úspěch označil skutečnost, že Van der Bellen v tomto ohledu "vyhlásil neutralitu".

Jako dobrý příklad kulturní spolupráce Van der Bellen vyzdvihl společnou česko-rakouskou knihu o dějinách, která by měla být představena v nejbližší době. Kniha, kterou iniciovala Stálá konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví, má být určena širší veřejnosti a zároveň posloužit jako didaktický školský materiál, který napomůže vzájemnému poznání prostřednictvím českého a rakouského pohledu na společné dějiny 19. a 20. století.

Na dotaz rakouského deníku Kurier, zda mezi tématy jednání byly i poválečné československé prezidentské dekrety o zbavení německojazyčného obyvatelstva občanských práv, odpověděl Zeman, že o nich vůbec nejednali. "Už v minulosti jsem označil Benešovy dekrety za vyhaslé. Jsem pro to, aby se jimi zabývali … kvalifikovaní historici a nikoli nekvalifikovaní novináři," odpověděl Zeman.

Zeman na tiskové konferenci sdělil, že rakouskému prezidentovi zdůraznil význam spolupráce V4 s Rakouskem, které považuje za protiváhu těsnějšího vztahu Německa s Francií. "Poté, co Francie a Německo uzavřely dohodu o posílení spolupráce, by bylo dobré, kdyby se i ve střední Evropě tato spolupráce zesílila," řekl český prezident.

Prezidenti se neshodli v některých otázkách týkajících se Evropské unie. Například Van der Bellen naznačil, že ohledně brexitu by byl nakloněn uspořádání druhého referenda, které by Britům umožnilo zvolit i možnost setrvání v EU. Zeman dal najevo, že příznivcem druhého referenda není.

Prezidenti hovořili i o dalších unijních záležitostech včetně květnových voleb do Evropského parlamentu. "Pevně doufám, že v evropských volbách zvítězí ty strany, které si budou přát reformu, nikoli rozpad Evropské unie," řekl Zeman. Vyslovil se také pro to, aby se Evropská komise stala "jakýmsi administrativním aparátem" a úlohu "evropské vlády" by měla převzít Evropská rada (vrcholná schůzka zemí EU). Ani v tom se ale oba prezidenti neshodli.

Zemana ve svém vídeňském sídle uvítal Van der Bellen s vojenskými poctami. Zeman zůstal v Hofburgu i na státní oběd, který na jeho počest a počest první dámy Ivany Zemanové rakouský prezident uspořádal.

Prezident Zeman navštívil Rakousko naposledy v dubnu 2013, na začátku svého prvního funkčního období. Van der Bellen byl v Praze předloni nedlouho poté, co Zeman během kampaně před rakouskými prezidentskými volbami otevřeně podpořil Van der Bellenova soupeře, kandidáta FPÖ Norberta Hofera.

Dnes Zeman ocenil, že mu rakouský protějšek nabídl tykání a zdůraznil přitom, že se oba narodili v roce 1944, a jsou tedy oba "stejně mladí". Van der Bellen poděkoval za dárek, který mu český host přivezl: české boty pokreslené komiksovými postavičkami. "Zrovna včera jsem své ženě říkal, že bych potřeboval nové boty na pěší túry. Teď už je mám," ocenil Van der Bellen, který se považuje za fanouška komiksu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy