Běloruská policie v neděli znovu zatýkala demonstranty v centru hlavního města Minsku a snažila se zabránit dalšímu masovému protestu proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Agentura Interfax odhadla počet demonstrantů na 50 tisíc, list Kommersant psal o 70 tisících protestujících. Požadovali podle agentury DPA konec "poslední evropské diktatury".

Demonstrovalo se i v dalších běloruských městech. V Brestu policie použila slzný plyn a také střílela. Mluvčí ministerstva vnitra agentuře TASS řekla, že šlo o výstražné výstřely do vzduchu. Policisté stříleli podle Interfaxu během rozhánění demonstrantů, kteří po nich házeli lahve. Speciální pořádkové jednotky OMON rozehnaly demonstraci v Gomelu. V Lidě naopak neoznačení příslušníci pořádkových sil v maskách zkusili zatýkat, ale museli utéci poté, co se na ně vrhlo několik desítek demonstrantů, uvedl server Tut.by.

Podle ministerstva vnitra policie v neděli zadržela "více než deset lidí" za účast na nepovolené akci. Policisté podle Kommersantu prováděli přesně cílená zatýkání jednotlivců. Nezávislá média tvrdí, že počet zatčených může být výrazně vyšší, nevládní organizace Vjasna na svém webu zveřejnila seznam tří desítek demonstrantů zadržených v neděli v Minsku a čtyř desítek zatčených v dalších městech. 

"Přijely policejní vozy na přepravu vězňů, lidé se rozprchli, jednoho chlapce zadrželi. Zatím to vypadá, že policisté nechtějí dopustit, aby se (demonstranti) zformovali v pochodové kolony," napsal server Tut.by. Dodal, že několik dalších lidí policisté zadrželi u obchodního centra Royal Plaza v hlavním městě. Do centra přesto zamířily stovky lidí.

V sobotu policisté zadrželi 430 lidí, kteří se v Minsku zúčastnili opozičního pochodu žen. Většinu z nich po ověření totožnosti policie propustila.

Trasa nedělního "Pochodu solidarity" se musela měnit kvůli tomu, že pořádkové síly přehradily přístupy směrem k Lukašenkově rezidenci, kde byly podle agentury TASS soustředěny početné jednotky pořádkových sil včetně obrněných transportérů.

Ministerstvo vnitra Bělorusy důrazně varovalo před účastí na protestech, a to nejen v metropoli, ale i v dalších městech. Pohrozilo přitom použitím síly. Operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu a v Minsku se uzavřelo sedm stanic metra. Do centra města vyrazily jednotky pořádkových sil i s obrněnými transportéry. 

Podle agentury Reuters došlo v neděli k tvrdým policejním zásahům a zatýkání také v běloruských městech Brest a Hrodno. V Brestu se při srážkách policie s demonstranty ozvala i výstražná střelba.  

Nikdo nezůstane anonymní, tvrdí hackeři

Neznámí hackeři mezitím na internetu zveřejnili osobní údaje zhruba tisícovky policistů a dalších členů běloruských bezpečnostních složek loajálních prezidentu Lukašenkovi. Jejich obličeje jsou při násilném potlačování demonstrací často zakryté maskami a šátky. "Protože protesty pokračují, bude pokračovat i masové zveřejňování dalších osobních údajů," uvedli hackeři podle agentury Reuters ve svém prohlášení. "Nikdo nezůstane anonymní, ani pod maskou," dodali. 

Před týdnem v hlavním městě Minsku demonstrovalo podle médií více než 100 tisíc lidí. Rozsáhlé protesty se v metropoli i dalších městech konaly každou neděli od 9. srpna, kdy v Bělorusku proběhly sporné prezidentské volby.

Po oznámení úřadů, že v nich s více než 80 procenty hlasů zvítězil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let, vyšli lidé do ulic. Hodně Bělorusů je přesvědčených, že tento výsledek je zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, Lukašenka jako prezidenta neuznává. Demonstrace, jejichž účastníci požadují Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes brutální policejní zákroky a zatýkání.

Využijte sankce, požaduje po EU otevřený dopis

Několik českých senátorů, současných a bývalých poslanců, europoslanců a dalších osobností veřejného života v ČR vyzývá představitele států Evropské unie, aby prosadili co nejrychlejší uvalení sankcí vůči osobám odpovědným za represe proti demonstrantům v Bělorusku. Napsali to v otevřeném dopisu k pondělnímu jednání unijních ministrů zahraničí. Vybízejí také k využití všech možností evropské diplomacie k zastavení ruského vměšování v Bělorusku či k poskytnutí finanční podpory běloruské občanské společnosti.

Signatáři požadují, aby unijní státy uznaly za představitelku Běloruska Svjatlanu Cichanouskou. Má podle nich veřejný a morální mandát zajistit klidné předání moci v Bělorusku novým legitimním představitelům, kteří budou zvoleni ve svobodných volbách. Cichanouská byla hlavní opoziční kandidátkou v běloruských prezidentských volbách z 9. srpna.

VIDEO: Běloruský prezident Alexandr Lukašenko během protestů.  

0:44

Protesty v Minsku sílí, Lukašenko se mezitím producíruje s kalašnikovem (23. 8. 2020) | Video: Associated Press