Washington - Na počátku cesty k nalezení šéfa Al-Káidy Usámy bin Ládina byl jeden přátelský telefonát.
Vyplývá to z rekonstrukce událostí, jak je v deníku The Washington Post popsal jeho slavný reportér Bob Woodward, který se v minulosti podílel na odkrytí známé aféry Watergate.
Nechť tě provází Bůh
Loni zachytily americké tajné služby hovor Abú Ahmeda al-Kuvajtího, bin Ládinova pákistánského kurýra. Volal mu starý přítel, jenž se ho ptal, kde je.
"Jsem s lidmi, s nimiž jsem byl dříve," odpověděl prý al-Kuvajtí vágně. Volající se na znamení porozumění na chvíli odmlčel. "Nechť tě provází Bůh," ukončil hovor.
Tento telefonát v kombinaci s dalšími kousky rozhovorů, které zachytily americké tajné služby, přesvědčily prezidenta Baracka Obamu k rozhodnutí o vojenském zásahu na pakistánském území. "Tímto okamžikem by začínal film o honu na bin Ládina," popsal situaci jeden ze zástupců Bílého domu.
Komplex v pakistánském Abbottábádu, kde byl později bin Ládin zastřelen, byl zcela odříznut od moderních komunikačních technologií. Žádný internet, žádné telefonní linky. Američtí zpravodajci navíc ze strachu z prozrazení nechtěli riskovat nasazení živého agenta nebo se více přiblížit s výzvědnou elektronikou.
Z několikaměsíčního sledování třípatrové budovy vyplývá, že kdykoliv Kuvajtí komplex navštívil, měl z mobilu vyjmutou baterii. Tu pravidelně zapojoval až po 90 minutách jízdy po opuštění komplexu.
Neznámý obyvatel
Zpravodajci na dvoře objektu měsíce vídali osobu vysokého muže, který rezidenci nikdy neopouštěl. Nebyli ale schopni identifikovat jeho obličej a nemohli si do poslední chvíle být jisti, jestli se jedná o vůdce Al-Káidy.
Nashromážděný zpravodajský materiál naznačoval, že USA po dekádě hledání narazily na sídlo Usámy bin Ládina. Nastal okamžik rozhodnutí - kdy a jak zaútočit. Obama volil mezi útokem raketou z bezpilotního letounu, který by neznámého obyvatele komplexu s určitostí usmrtil, svět by se ale nikdy nedozvěděl, jestli se opravdu jednalo o bin Ládina, a mezi vojenskou akcí speciálního komanda.
Volba McRaven
Obama zvolil druhé řešení, kterým na doporučení šéfa CIA Leona E. Panetty pověřil zkušeného velitele speciálních jednotek JSOC Williama H. McRavena. Ten velel tři roky speciálním operacím v Afghánistánu. Během posledních dvou let pod vedením McRavena vyskočilo procento úspěšnosti zásahů speciálních jednotek ze 35 na více než 80 procent.
Respektovaný praktik McRaven využil k této akci jednotky Navy Seals, specialisty na rychlé vniknutí a rychlé opuštění objektů, ve kterých obyčejně nezůstane nic živé. Ve sledovaném komplexu se ale pravidelně pohybovalo zhruba tucet žen a dětí. Jednotka proto dostala speciální pokyny vyvarovat se ztrát na životech žen a dětí, pokud nebudou ozbrojeni a nebudou přímo ohrožovat jejich život.
Plán B
Pečlivě naplánovaná akce, která počítala s vniknutím dvou týmů po zemi a jednoho z helikoptéry na střechu objektu, se od úplného počátku odchýlila od plánu. Helikoptéra, která měla na střechu dopravit speciální tým, se zřítila a zásah zůstal na dvou pozemních týmech.
Jak přesně proběhl střet uvnitř komplexu, není zatím jasné. Bílý dům nejprve informoval o tom, že bin Ládin byl zabit během přestřelky, když se bránil zatčení. Později ale jeho mluvčí Jay Carney oznámil, že bin Ládin nebyl ozbrojen. Mluvčí ale trval na tom, že se nespecifikovaným způsobem bránil zatčení.
Nemáme na metr?
Jestli se svět dozví detaily zásahu, záleží na politicích, účastníci z řad jednotek Navy Seals o něm musí pod přísahou do konce života mlčet. Na místě zabavili několik harddisků a flashdisků, ze kterých se nyní experti snaží získat informace o dalších členech vedení Al-Káidy.
Jedna z mála situací zásahu, které byly zveřejněny, popisuje identifikaci bin Ládina, který měl měřit 6 stop a 4 palce. Jeden z vojáků, který měří přesně 6 stop, si lehá vedle mrtvého těla bin Ládina, aby zjistil, že tělo je o několik palců vyšší.
Když se prezident Obama, který videopřenos bez zvuku z akce sledoval, dozvěděl, co se na obrazovce děje, otočil se prý ke svým poradcům a zeptal se: "Právě jsme v této operaci obětovali helikoptéru za 60 milionů dolarů a nemůžeme si dovolit svinovací metr?"