Berlín - Za necelých pět měsíců padne zákaz, který Čechům a dalším Východoevropanům znemožňuje pracovat v Německu. 1. května, přesně sedm let po vstupu osmi postkomunistických zemí do EU, skončí takzvané přechodné období pro volný pohyb pracovních sil.
To, co je dobrou zprávou pro občany České republiky, ale Němce straší jako noční můra. Bojí se, že kvůli levnějším pracovníkům z východní Evropy přijdou o místo.
Když se v roce 2004 unie rozšiřovala směrem na východ, mnozí tvrdili: kdo bude chtít odjet za prací, nebude čekat na otevření německého pracovního trhu, ale vyrazí hned, třeba do Británie, Irska nebo Švédska.
Nejnovější prognóza německých úřadů zní ale jinak. Spolková agentura práce počítá s tím, že stálé či dočasné pracovní místo bude po 1. květnu 2011 v Německu ročně hledat 100 000 až 140 000 pracovníků z "nových" členských zemí EU.
Pro srovnání: jenom z Polska přišlo do Velké Británie v letech 2005 až 2008 za prací každý rok přes 100 tisíc lidí. V roce 2006 jich bylo dokonce 151 430.
Strach z polských subdodavatelů
Frank Schmidt-Hullmann, šéf zahraničního oddělení vlivného odborového svazu IG Bau, v rozhovoru pro list Frankfurter Rundschau uvedl, že německé stavby zaplaví za pět měsíců východoevropští subdodavatelé s vlastními, výrazně levnějšími dělníky. Právě IG Bau hájí zájmy německých zaměstnanců ve stavebnictví.
Odboráři tvrdí, že do Spolkové republiky zamíří především Poláci. Včetně těch, kteří v minulých měsících kvůli hospodářské krizi opustili Irsko či Velkou Británii.
"Východoevropští subdodavatelé by mohli konkurovat hlavně stavebním podnikům na východě Německa," říká Schmidt-Hullmann.
"Situace na trhu se změní, a to v neprospěch německých firem," myslí si i Wolf Burkhard Wenkel z Východoněmeckých stavebnických svazů (ZVOB).
Konec žádostí o razítka
Už v minulosti se čas od času stávalo, že německé úřady pustily na trh subdodavatele z některé z nových členských zemí EU. Smlouvu ale musela schválit státní pracovní agentura, na povolení se dlouho čekalo a jeho vystavení i něco stálo.
Ve východním Německu navíc agentura smlouvu mezi německou stavební firmou a subdodavatelem ze střední či východní Evropy v drtivé většině případů nepovolila, a to kvůli vysoké nezaměstnanosti v bývalé NDR.
Po 1. květnu se však pro podniky z Česka a dalších zemí nové EU celý proces výrazně zjednoduší. Žádný státní úřad už je omezovat nebude.
Splnit musejí jediné: vyplácet svým zaměstnancům v Německu uzákoněnou minimální mzdu.
Zbude práce pro východní Němce?
Fakt, že se definitivní otevření hranic dotkne hlavně lidí na východě země, přiznává i Spolková agentura práce, pod níž jednotlivé pracovní agentury spadají.
Podle Heinricha Alta, člena jejího představenstva, se s koncem přechodného období zpomalí pokles nezaměstnanosti ve východních spolkových zemích.
"Konkurence se zvýší hlavně tam, kde pracují vyučení či lidé bež výučního listu," řekl Alt německým novinářům.
Východoevropané, kteří přijedou, budou podle něj pracovat hlavně v dělnických profesích. "Pro odborné pracovníky žádná velká konkurence nepřibude," tvrdí.
Spása? Fotbalové mistrovství v Polsku
Karl Robl, šéf Centrálního svazu německého stavebního průmyslu (ZDB), ale mírní i obavy z polských dělníků či pověstného "polského instalatéra".
Příliv Poláků a dalších obyvatel střední a východní Evropy podle něj zbrzdí už zmiňovaná povinnost vyplácet zaměstnancům německou minimální mzdu.
Právě Polsko teď navíc stavební dělníky nutně potřebuje. K mání je hodně zakázek, hlavně v souvislosti s blížícím se polsko-ukrajinským mistrovstvím Evropy ve fotbale. A protože do roku 2012 už mnoho času nezbývá, polské firmy musejí zaměstnat více lidí, aby stavěly co nejrychleji.
