Magas - V Ingušsku, jedné z republik Ruské federace, hrozí vypuknutí občanské války. Vyplývá to ze zprávy Moskevského Helsinského výboru (MHV), podle níž hlavní zodpovědnost za zhoršující se situaci nese moskevský Kreml.
Ten podle MHV kryje a podporuje místní federální autority, na jejichž příkazy dochází k násilným aktům. Kreml se kryje tím, že jde o "boj proti islámským teroristům".
Útoky ze strany ingušských islamistů se skutečně od vypuknutí konfliktu v sousední Gruzii stupňují. Napětí v Ingušské republice trvá již od války v sousedním Čečensku, která propukla koncem 90. let minulého století.
Zprávu, kterou MHV zveřejnil v úterý, vypracovali jeho členové na základě několika návštěv Ingušska. Informoval o tom server BBC.
"Moskva si za útoky islamistů může sama"
"To, co se tam děje, je zcela nepředstavitelné. Země, která se takto chová, nerespektuje své vlastní zákony," řekla prezidentka MHV Ljudmila Alexejeva na tiskové konferenci.
Podle této zprávy je za zvýšení intenzity útoků ze strany islamistů odpovědný Kreml, protože kryje místní představitele, kteří za únosy a vraždami stojí. Právě na ty prý islamisté formou ozbrojených útoků odpovídají.
"V Ingušsku je praxí, že vojáci vtrhnou do lidských obydlí, odvlečou několik lidí, některé z nich na místě zabijí a další poté mučí. Tyto akce, jež jsou prováděny na příkaz lidí zastávajících vysoké funkce na federálních úřadech, nesmí být ospravedlňovány bojem proti terorismu," popsala rozhořčeně Alexejeva.
Další představitel MHV pak varoval, že je zcela reálná možnost vypuknutí občanské války. "Část společnosti je raději zticha, zatímco jiní na to odpovídají bojem. Obavy vyvolávají rebelii, takže odpovědnost za to nese federální vláda," řekl Valerij Borščev.
Nový Blízký východ?
Podle sčítání lidu z roku 2002 žije v Ingušsku zhruba 470 tisíc obyvatel, z nichž se asi 77 procent přihlásilo k ingušské národnosti. Nejpočetnější menšinu tvoří s asi 20 procenty Čečenci, k ruské národnosti se přihlásilo 1,2 procenta obyvatel.
Na jihu Ingušsko sousedí s Gruzií, západní a východní hranice pak sdílí s dvěma dalšími republikami Ruské federace - se Severní Osetií a Čečenskem.
Roztržky mezi ozbrojenými separatisty a vládními jednotkami vypukly v Ingušsku poprvé v druhé půli 90. let.
Ruské úřady a armáda na to odpověděla zatčením několika set mladých mužů, které podle moskevského zpravodaje BBC "vyšetřovatelé" bili a mučili. Někteří z nich pak zcela "zmizeli z povrchu světa".
Počátkem září bezpečnostní jednotky tvrdě potlačily protivládní protesty ve městě Nazran. Důvodem k protestům byla smrt předního ingušského novináře Magomeda Jevlojeva, který se zabýval tematikou dodržování lidských práv.
Jevlojeva v srpnu zatkla ruská policie. Po propuštění jej při letu z Moskvy zastřelil policista, když se mu prý Jevlojev pokusil sebrat jeho pistoli.
