Praha - Z osmi účastníků demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968 už žijí pouze tři.
Vladimir Dremljuga, který za podporu Československa strávil v pracovních táborech v Murmansku a Jakutsku šest let, zemřel ve Spojených státech. Stalo se tak 26. května, jeho rodina ale zprávu zveřejnila až nyní.
Jako první o smrti Dremljugy informovala rozhlasová stanice Rádio Svoboda.
Dremljuga na demonstraci 25. srpna držel dva transparenty: "Svobodu Dubčekovi" a "Hanba okupantům".
Zároveň byl jediným člověkem, který se zúčastnil i demonstrace na podporu pražského jara před budovou československého velvyslanectví v Moskvě 29. července 1968.
"Přišli jsme před československou ambasádu, abychom vzkázali: Nemyslete si, že všichni stojíme proti vám. Mnozí, nebo alespoň někteří vás máme rádi a máme radost z toho, co se v Praze a v celém Československu odehrává. Ani nás tenkrát nerozehnali, stáli jsme tam asi půl hodiny, možná déle. Upřímně řečeno jsme doufali, že se objeví Češi, ale to se nestalo. Nejspíš jsem jediný u účastníků této demonstrace, který ještě žije," řekl v rozhovoru pro knihu Za vaši a naši svobodu, vydanou před pěti lety Ústavem pro studium totalitních režimů.
Posledních čtyřicet let žil Dremljuga ve Spojených státech. Odešel tam poté, co se za jeho propuštění přimluvil americký prezident Richard Nixon před svým jednáním s Leonidem Brežněvem.
Dremljuga byl zvyklý vyjadřovat se bez obalu a kritický byl i na adresu Čechů.
"Když k tomu 21. srpna došlo, měl jsem na Čechy strašlivý vztek. Říkal jsem si: Vy srabi, proč jste nevylili olej a benzin na všechna letiště v Československu? Každý sovětský letoun, který by tam přistával, by skončil v lese a vybuchl," řekl v rozhovoru.
Do sporů s českým prezidentem Milošem Zemanem o to, zda jsou v současném Rusku političtí vězni, se nezapojil.
Rozepři se Zemanem vedou synové bývalé disidentky a rovněž účastnice protestu 25. srpna 1968 na Rudém náměstí Natalje Gorbaněvské.
Podpořil je Viktor Fajnberg, který strávil mnoho let v sovětských psychiatrických léčebnách, kam byli kritici režimu zavíráni. Právě Fajnberg je jedním ze tří žijících lidí, kteří 25. srpna 1968 demonstrovali na Rudém náměstí.
V nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že režim Vladimira Putina se nachází v přeměně z autoritářského systému na diktaturu.
V psychiatrických léčebnách žil pět let.
"Oficiálně nikoho nepronásledovali za názory, ale léčili nemocné. Což prezentovali jako ukázku humanismu. A když někoho zavřeli, museli ho jednou pustit. Nemocného z psychiatrie nemusejí pustit, když je nemocný a takzvaně nebezpečný pro společnost. A pokud je, je nutné ho léčit ve speciálních zařízeních, kde je izolován. Tam jsem skončil já a mnoho mých přátel. Prostě vás neobviní, ale takzvaně léčí, a nemáte tedy nárok si na cokoliv stěžovat. Neporušují vaše práva, protože vás léčí," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Natalja Gorbaněvská zemřela ve věku sedmasedmdesáti let 29. listopadu 2013 v Paříži. Miloš Zeman jí loni 28. října in memoriam udělil medaili Za zásluhy I. stupně, její synové Jaroslav a Josef poté českého prezidenta kritizovali za jeho názory na současné Rusko a vstřícnost vůči Vladimiru Putinovi.
Z účastníků demonstrace 25. srpna 1968 žijí ještě fyzik Pavel Litvinov a Taťána Bajcevová. Oba ve Spojených státech.
Pětasedmdesátiletý Litvinov byl potrestán pěti lety, na Západ odešel v roce 1974. Bajcevové je osmašedesát a jako jediná protestující tehdy nebyla potrestána. Na radu ostatních demonstrujících uvedla při výslechu, že na Rudém náměstí byla náhodou. Později ji ale vyloučili z univerzity, kde studovala historii.
Většina Rusů dnes o tom, že někdo tehdy protestoval proti vpádu do Československa, skoro nic neví a disidenti nejsou širší veřejnosti příliš známí.
Ruská televize letos v květnu odvysílala dokument, ve kterém se tvrdilo, že invaze byla reakcí na pokus o převrat v Československu a příchod jednotek NATO.
