Galegovovo svědectví o tom, co se ten den na minském letišti stalo, ve středu zveřejnil americký deník New York Times. Na věži s ním byl důstojník běloruské tajné služby KGB, který Galegovovi rozkazoval, co má dělat, a zároveň někomu podával telefonicky hlášení, co se děje.
Podle informace jeho bývalých kolegů se mu nyní nelze dovolat a nejsou o něm žádné zprávy. Na přelomu června a července si vzal dovolenou a už se nevrátil. Nadřízení pak vzali z řídicí věže všechny jeho věci, které tam nechal. New York Times napsal, že uprchl přes hranici do Polska, podle verze jednoho z jeho bývalých kolegů letěl nejdříve do Gruzie, odkud pochází a kde má příbuzné.
Galegov na minském letišti pracoval jedenáct let. "Myslím, že prostě dostal strach, a tak zmizel. Je to skvělý odborník, bez problémů najde práci v jiné zemi," řekl jeden z mužů, který s ním v řízení letového provozu v Minsku pracoval.
Letoun společnosti Ryanair odstartoval 23. května z Atén a mířil do Vilniusu. Mezi pasažéry na palubě byl kritik běloruského vůdce a zakladatel zpravodajského internetového kanálu Nexta Raman Pratasevič. Když byl boeing v běloruském vzdušném prostoru, důstojník KGB v řídicí věži přikázal dispečerovi Galegovovi, aby posádku informoval o hrozbě teroristického útoku a přikázal jí nouzově přistát v Minsku.
Arťem Gorbacevič, redaktor deníku Naša Niva, hovořil v pátek ráno v pořadu Rádia Svoboda, které sídlí v Praze. Řekl, že není možné dispečerovu výpověď ověřit, ale nejspíše je pravdivá. "Už v létě jsme hovořili s jeho kolegy, kteří nám v podstatě říkali to samé, ale nemohli jsme to publikovat, abychom je neohrozili," uvedl novinář.
Pochybuje však o informaci New York Times, že se Galegov z Běloruska do Polska dostal spolu s migranty, které diktátor Alexandr Lukašenko k hranicím sváží. "To se mi opravdu nezdá. V té době (v červenci, pozn. red.) ještě mohl vycestovat i jinak, a pokud chtěl překročit hranici bez povolení, určitě by si spíš vybral Ukrajinu, kde je mnohem větší pravděpodobnost ji nepozorovaně přejít," uvedl reportér běloruského listu.
Uprchlý letecký dispečer Galegov podle New York Times požádal na americkém velvyslanectví ve Varšavě o azyl ve Spojených státech, ale američtí konzulární úředníci mu řekli, ať se obrátí na polské úřady.
Nově teď vyšlo také najevo, že dispečer dostal od KGB příkaz informovat posádku o tom, že anonym hrozil e-mailem odpálením bomby po vstupu do litevského vzdušného prostoru. Zpráva, na kterou se běloruské úřady odvolávaly, ale přišla až po tomto varování. Kapitán letadla se opakovaně dotazoval dispečera, kdo varování obdržel a chtěl, aby Minsk informoval vedení společnosti Ryanair. Řídicí letového provozu mu ale tvrdil, že se nelze s nikým z Ryanairu spojit, protože nikdo nebere telefony.
Kapitánem inkriminovaného letu byl Litevec, který měl pochybnosti o věrohodnosti toho, co mu Bělorusové říkají. Dialog s dispečerem trval asi dvacet minut. Nakonec se ale rozhodl výzvy uposlechnout a přistát v Minsku. Tam policie zatkla Ramana Prataseviče a jeho ruskou přítelkyni Sofii Sapegovou, ostatní cestující mohli po sedmi hodinách odletět.
V letu do Vilniusu ale nepokračovali tři lidé. Dva Bělorusové a jeden Řek. Zatímco řecký občan zřejmě neměl s akcí nic společného, o Bělorusech není nic bližšího známo.
