Odtajnil slavné dokumenty o Vietnamu, teď Ellsbergovi hrozí soud. V jeho 90 letech

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
12. 6. 2021 13:50
Proslavil se v roce 1969, kdy oskenoval tisíce stránek tajných dokumentů, dodnes známých jako Pentagon Papers, a vynesl je do médií. Odhalovaly, jak moc jsou Spojené státy zapojeny do války ve Vietnamu. Nejednalo se ale o jediné tajné materiály, které Daniel Ellsberg odtajnil. Kvůli dokumentům týkajícím se možnosti jaderného útoku na Čínu ho nyní může čekat soud.
Daniel Ellsberg
Daniel Ellsberg | Foto: ČTK

Ellsberg v roce 1971 čelil obviněním ze špionáže, protože se tajné dokumenty dostaly na veřejnost. Byl tak jedním z prvních whistleblowerů a k jeho odkazu se hlásí například i zakladatel serveru Wikileaks Julian Assange. Před 50 lety byla ale nakonec obvinění stažena, připomíná server BBC.

Jenže to nebyly jediné dokumenty, které vládě Spojených států ukradl. Ve stejné době jako Pentagon Papers, otištěné v deníku New York Times, totiž okopíroval i tajnou studii, která ukazovala, jak moc americká armáda zvažovala jadernou válku během tchajwanské krize v roce 1958.

Dokumenty desítky let nikoho nezajímaly, až je nakonec Ellsberg v roce 2017 kompletně zveřejnil na internetu. Před měsícem na to opět upozornily noviny New York Times. Teoreticky tak Ellsbergovi hrozí stejné obvinění jako kdysi.

Devadesátiletý whistleblower se ale ani teď nebojí možného vězení a v případně skutečného obvinění je ochotný případ dotáhnout před soud. Podle něj lidé v USA, kteří zveřejní nelegální chování své vlády, nemají jak se obhajovat, ačkoliv je jejich jednání "ve veřejném zájmu".

Válka o Tchaj-wan

"Chci splnit svou úlohu v zabránění jaderné války," vysvětluje Ellsberg ze svého domu v Kalifornii. Podle jeho názoru je jaderná válka o Tchaj-wan stále vážnou hrozbou, argumentuje při tom vztahem Číny k ostrovnímu státu.

Čína se od konce občanské války v roce 1949 dívá na Tchaj-wan jako na svou provincii, která jí pouze odmítá poslušnost, ale měla by být se zbytkem země sjednocena. A to i silou. Spojené státy, které patří k nejdůležitějším spojencům Tchaj-wanu, by v takovém případě musely reagovat.

Konvenční válku proti Číně by podle Ellsberga Američané zřejmě prohráli. I proto Spojené státy začaly uvažovat o jaderném útoku na Čínu. "Ostatně přesně k tomu se vrcholní představitelé země zavázali, pokud by to bylo nutné, i v roce 1958," dodává.

Nakonec k válce nedošlo, ale zveřejněné dokumenty do detailu popisují, proč si šéfové americké armády mysleli, že by se tak stát mohlo. A hlavně: byli připraveni to udělat.

Daniel Ellsberg
Daniel Ellsberg | Foto: ČTK

Profesor Steve Tsang, ředitel Čínského institutu na Londýnské univerzitě SOAS, si myslí, že tato historická epizoda je stále důležitá. Podle něj nebezpečí vojenské konfrontace kvůli Tchaj-wanu stoupá, protože si Čína vytváří stále lepší a silnější zbraně.

Spravedlivý soud

Ellsberg teď podle svých slov může být obžalován podle "špionážního zákona", který vznikl v roce 1917 během první světové války. Zákon zakazuje nepovolené zveřejňování informací, které by mohly poškodit Spojené státy nebo pomoci nepříteli.

Postupně byl zákon kritizován za nepřiměřené zásahy do svobody slova, tedy prvního dodatku americké ústavy, a několikrát došlo i k soudní při. Vůbec první nastala už v roce 1919, kdy byl nakonec odsouzen socialista Charles Schenck, který rozdával letáky proti povinnému nástupu do armády.

Do roku 2009 bylo z porušení zákona obviněno jen minimum lidí. V posledních letech ale americké úřady začaly postupovat proti whistleblowerům mnohem tvrději, ať už to byl bývalý poradce tajné služby CIA Edward Snowden, analytička americké armády Chelsea Manningová nebo Julian Assange.

Lidé, kteří zveřejní tajné informace, se u soudu nemohou bránit tím, že dokumenty dokazují nelegální chování Spojených států. Ani tím, že zveřejnění bylo ve veřejném zájmu občanů. K obhajobě jim tak v podstatě nic nezbývá.

"Nemohou mít spravedlivý soud," zlobí se Ellsberg. Mnoho lidí se proto rozhodne vyhnout se soudu a s americkou vládou uzavřou dohodu, která jim ale brání se proti rozhodnutí odvolat. "Chci to změnit. Potřebujeme více whistleblowerů, ne méně," tvrdí Ellsberg.

Půjdu až k Nejvyššímu soudu

Pokud teď bude znovu obviněn, zachoval by se prý jinak než v minulosti. Nepokoušel by se s Bílým domem uzavřít dohodu. Chce, aby se případ tentokrát dostal k soudu.

"První dodatek garantuje svobodu tisku. To by mělo použití špionážního zákona vyloučit. Pokud budu shledán vinen na základě předchozích rozhodnutí soudů, myslím, že by případ měl zajít až k Nejvyššímu soudu."

Bylo by to vůbec poprvé, co by se Nejvyšší soud tímto zákonem zabýval. Podobná odvolání soudy nižší instance vždy zamítly. Ellsberga by proto čekala dlouhá bitva. I ve svých 90 letech je na ni ale podle svých slov připraven.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy