Při pohledu z české strany hranice je těžební jáma Turówa nepřehlédnutelná. Pohybují se po ní hučící žluto-zelené stroje, na vzdálenějším okraji se tyčí komíny a chladicí věže stejnojmenné tepelné elektrárny. Obojí provozuje polský státní koncern PGE. Pro místní jde hlavně o zdroj obživy, ale pro zdejší Čechy z Libereckého kraje těžba představuje ohrožení zásob pitné vody a poničené životní prostředí.
I když se důl nachází ve výběžku polského území na samém severu Čech, o hádce s Polskem, kterou způsobuje, už slyšela většina obyvatel celé republiky. Tak zní jeden ze závěrů společného šetření polské agentury United Surveys a českého Medianu. Výsledky získal server Aktuálně.cz společně s polským listem Gazeta Prawna. Průzkum proběhl v říjnu, ještě před českými parlamentními volbami, ve kterých ztratila moc vláda Andreje Babiše (ANO). Právě jeho kabinet se v posledním roce a půl ve sporu významně angažoval.
Jenže pře mezitím tvrdě dopadla na vzájemné vztahy. Některé hospody v polském pohraničí třeba demonstrativně přestaly obsluhovat české zákazníky.
Z dotazování pak vyplývá, že Češi mají Poláky rádi méně, než tomu bylo před několika lety. Průzkum z roku 2017, který provedla agentura STEM, odhalil spíše pozitivní postoj k Polákům u 60 procent obyvatel, nyní je to jen 43 procent. Pohled z polské strany je mnohem příznivější: Čechy má rádo 65 procent zdejších obyvatel.
V případě sporu o Turów jsou už ale odpovědi jiného tónu, Poláci jsou podle analytiků spíše proti tomu, aby se obě strany dohodly. "Srovnání odpovědí respondentů z Česka a Polska jasně ukazuje, že Češi spíše usilují o dohodu, zatímco Poláci jsou spíše pro pokračování sporu o důl Turów," shrnuje analýza. Dvě třetiny Čechů se také bojí, že pokud by došlo k další neshodě s Polskem, Varšava se bude mstít.
Varšava chce dolovat v Turówě hnědé uhlí až do roku 2044 a podle Prahy přitom nebere v potaz dopady na životní prostředí okolní oblasti. Žádá proto kompenzace. Spor řeší i Evropská komise a Soudní dvůr EU, zároveň už pět měsíců trvají vyjednávání zástupců vlád obou zemí. Cílem je najít kompromis a uzavřít dohodu, která by základní sporné body vyřešila.
V Polsku se ke sporu pravidelně vyjadřují nejvýše postavení politici. Téma plní titulní strany novin, polský premiér Mateusz Morawiecki se v minulosti kvůli Turówu odmítl setkat s premiérem Babišem. Polští představitelé v uplynulých týdnech opakovaně obviňovali své české protějšky, že spor záměrně vyhrocují, aby si tak zajistili větší popularitu před říjnovými parlamentními volbami. Jenže jak vyplývá z průzkumu, skoro tři čtvrtiny Čechů spor chápou jako problém ochrany životního prostředí, ne politickou záležitost. Že by mohl souviset s již proběhlými volbami, věří jen třetina.
Klíčová překážka: evropský soud
Mezivládní jednání o možné dohodě skončila náhle týden před českými volbami. Polskou vládu mezitím kvůli údajným chybám ve vyjednávání o Turówu opustil ministr pro životní prostředí Michal Kurtyka, nahradila ho Anna Moskwová. Delegace obou států se poté znovu setkaly a mluvily spolu na začátku minulého týdne po telefonu.
Moskwová v pondělí uvedla, že do Česka odeslala odpověď na návrh, jak dohodu uzavřít ke spokojenosti obou stran. "Dostali jsme ho v sobotu večer, obratem jsem ho zaslal k vyjádření kolegům z ministerstva zahraničí a hejtmanovi (Libereckého kraje) Martinu Půtovi se žádostí o stanovisko nové vládní koalice," potvrdil deníku Aktuálně.cz ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO).
Podle informací redakce jsou ale nevyjasněné body nejméně dva. Zásadní překážkou je například český návrh, aby v případě nedodržování smlouvy Praze zůstala možnost obrátit se na Soudní dvůr EU. Polsko vede s unií v poslední době hned několik rozepří. Jedna se týká přímo toho, jestli má evropský soud pravomoc rozhodovat o polských záležitostech.
Jak zachránit vodu?
Vznikající dohodu mezitím tvrdě kritizují zástupci neziskového sektoru a obyvatel obcí na české straně hranice. "Dohoda v současném znění nebrání dalšímu poklesu hladin podzemní vody a neřeší porušení práv českých občanů, pouze zabrání ČR i jejím obyvatelům se vůči nelegální a škodlivé těžbě dále bránit," píše se v prohlášení nově utvořené ekologicko-aktivistické platformy Společně pro vodu.
Ta odkazuje mimo jiné na dřívější odborný posudek hydrogeologa Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V minulosti upozornil například na to, že podzemní bariéra v podobě, jakou navrhují těžaři z PGE, zásoby českých podzemních vod neochrání.
"S vodou v té oblasti už nic moc dělat nejde. Vodárenský vrt v Uhelné se bude muset utlumit nebo odstavit, domovní studny asi také nečeká dobrá budoucnost," řekl hydrogeolog už dříve pro Aktuálně.cz.
Polští těžaři vliv na zásoby pitné vody odmítají. V plánu Libereckého kraje se počítá s řešením pro lidi v obcích Uhelná, Václavice nebo Horní Vítkov v podobě nových vodovodů, rozšiřování těch stávajících nebo se zajištěním pitné vody jiným způsobem. Pokud se Česko s Polskem nedohodne, bude kraj podle hejtmana Půty chtít peníze na výstavbu od státu. Smlouva nicméně počítá s tím, že by na ni přispělo Polsko.
Termín dalšího česko-polského setkání zatím stanoven nebyl. Nově by se do rozhovorů mohli zapojit i zvolení poslanci. Jsou mezi nimi členové teprve vznikajícího výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. "Jakoukoliv dohodu by musela odsouhlasit už nová vláda," dodal Brabec.
Co obnáší dohoda o Turówu?
- Důl se nesmí přiblížit české hranici, pokud polská strana a) nepostaví bariéru pro podzemní vodu a neprokáže její funkčnost, b) nedokončí výstavbu valu chránícího před prachem a hlukem, c) nebude monitorovat dopady těžby na polském území, d) nezřídí vrty měřící hladinu podzemní vody.
- Polsko by muselo umožnit inspekci českých zástupců až čtyřikrát ročně a povolit českým hydrologům a geologům přístup k monitorovacím vrtům.
- Uzavřením smlouvy by se Česko zavázalo stáhnout svou aktuální žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie a v této věci ani další žalobu nepodávat, dokud by smlouva platila.
Zdroj: text návrhu dohody z 30. září 2021
