Volby v USA mohou pohřbít dohodu Obama-Medveděv z Prahy

Martin Novák Martin Novák
4. 11. 2010 7:15
Republikáni nejsou příliš vstřícní vůči Rusku. Dohodu START II teď mohou blokovat
V Praze vládl v dubnu optimismus a dobrá nálada. konec dohody START II ale nemusí být slavný.
V Praze vládl v dubnu optimismus a dobrá nálada. konec dohody START II ale nemusí být slavný. | Foto: Ludvík Hradilek

* Posílení republikánů v Senátu ohrozilo ratifikaci START II * Někteří republikáni jsou pro ratifikaci, jiní ne * Prohra v kongresových volbách sváže Obamovi v mnoha ohledech ruce

Praha - Není to ještě ani sedm měsíců, co prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali v kulisách Pražského hradu letos 8. dubna dohodu o dalším snížení stavu strategických útočných zbraní START II.

Notovali si, jak se rusko-americké vztahy mění k lepšímu a jak likvidaci části jaderných arzenálů obou zemí prospěje celému světu.

Praha byla tehdy na den slavná, leč termín "pražská dohoda" nakonec může být do historie zapsán jako ukázka neúspěchu a krachu.

Rusové vyčkávají

Dohodu musí posvětit zákonodárné sbory obou států. S ruským parlamentem by teoreticky neměly být potíže, protože strana prezidenta Medveděva a premiéra Vladimira Putina Jednotné Rusko má v obou komorách pohodlnou většinu.

Rusové by se ale neradi dočkali chvíle, kdy smlouvu ratifikují a pak Američané řeknou ne. Proto se schvalováním nespěchají, dokud nebude zřejmé, zda má ve Spojených státech šanci projít.

Volby posílily v USA ty, kteří Rusku moc nedůvěřují.
Volby posílily v USA ty, kteří Rusku moc nedůvěřují. | Foto: Reuters

V Kongresu se přitom po úterních volbách změnily vyhlídky na ratifikaci START II jednoznačně k horšímu. V Republikánské straně, která v úterý ovládla Sněmovnu reprezentantů a posílila v Senátu -  se dohoda těší menší podpoře než u Obamových demokratů.

V zahraniční politice budou republikáni prosazovat tři důležité body, které je odlišují od dosavadního počínání Obamovy administrativy. Více než Obama podporují Izrael, chtějí větší tlak na Írán kvůli jeho jadernému programu a jsou také méně vstřícní vůči Rusku.

Politika takzvaného "restartu" vztahů s Moskvou, prosazovaná současným prezidentem, v Republikánské straně moc sympatií nenalezla. Stejně tak jako loňské zrušení projektu protiraketové obrany v Polsku a České republice, které Obamovi jeho kritici vyčítají právě jako přílišný ústupek Rusku.

Dvoutřetinová většina? Zapomeňte

K ratifikaci dohody o snížení jaderného arzenálu USA a Ruska o třicet procent oproti současnému stavu potřebuje Bílý dům dvoutřetinovou většinu hlasů v Senátu. Tedy 67 senátorů.

Po úterních volbách je od takové většiny opravdu hodně vzdálen, demokraté mají ve stočlenném Senátu jen 52 nebo 53 mandátů (výsledky ve státě Washington ještě nejsou sečteny).

Je tedy jasné, že bez výrazné pomoci republikánů smlouva nezačne platit a Rusko ani USA nepokročí v likvidaci svých útočných zbraní, jak smlouva podepsaná ve Španělském sále Pražského hradu slibovala.

Nakolik bude opoziční strana ochotná dohodu podpořit je otázkou. Podle komentátorky Radia Svobodná Evropa Christian Carylové republikáni nebudou chtít dopřát Obamovi žádný úspěch a proto je možné, že smlouvu START II nakonec zablokují.

Deník New York Times napsal, že republikáni, kteří dohodu podporují, se mohou ocitnout pod silným tlakem svých stranických kolegů, aby s tím přestali.

Jeden z vůdčích představitelů Republikánské strany a možný kandidát na prezidenta ve volbách v roce 2012 Mitt Romney nedávno v komentáři pro deník Washington Post napsal, že je proti ratifikaci, protože ruská strana si prosadila právo od smlouvy odstoupit, pokud Spojené státy začnou budovat v Evropě protiraketový systém.

Opačného názoru je další vlivný republikán Richard Lugar, člen zahraničního výboru Senátu. Ten ratifikaci prosazuje.

Podle amerických médií má ratifikace velkou podporu v Pentagonu a mezi armádními špičkami, což zase může některé republikány přesvědčit, aby řekli své ano.

V tuto chvíli jsou ale vyhlídky dohody velmi nejisté.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy