Volby v USA mohou pohřbít dohodu Obama-Medveděv z Prahy

Martin Novák Martin Novák
4. 11. 2010 7:15
Republikáni nejsou příliš vstřícní vůči Rusku. Dohodu START II teď mohou blokovat
V Praze vládl v dubnu optimismus a dobrá nálada. konec dohody START II ale nemusí být slavný.
V Praze vládl v dubnu optimismus a dobrá nálada. konec dohody START II ale nemusí být slavný. | Foto: Ludvík Hradilek

* Posílení republikánů v Senátu ohrozilo ratifikaci START II * Někteří republikáni jsou pro ratifikaci, jiní ne * Prohra v kongresových volbách sváže Obamovi v mnoha ohledech ruce

Praha - Není to ještě ani sedm měsíců, co prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali v kulisách Pražského hradu letos 8. dubna dohodu o dalším snížení stavu strategických útočných zbraní START II.

Notovali si, jak se rusko-americké vztahy mění k lepšímu a jak likvidaci části jaderných arzenálů obou zemí prospěje celému světu.

Praha byla tehdy na den slavná, leč termín "pražská dohoda" nakonec může být do historie zapsán jako ukázka neúspěchu a krachu.

Rusové vyčkávají

Dohodu musí posvětit zákonodárné sbory obou států. S ruským parlamentem by teoreticky neměly být potíže, protože strana prezidenta Medveděva a premiéra Vladimira Putina Jednotné Rusko má v obou komorách pohodlnou většinu.

Rusové by se ale neradi dočkali chvíle, kdy smlouvu ratifikují a pak Američané řeknou ne. Proto se schvalováním nespěchají, dokud nebude zřejmé, zda má ve Spojených státech šanci projít.

Volby posílily v USA ty, kteří Rusku moc nedůvěřují.
Volby posílily v USA ty, kteří Rusku moc nedůvěřují. | Foto: Reuters

V Kongresu se přitom po úterních volbách změnily vyhlídky na ratifikaci START II jednoznačně k horšímu. V Republikánské straně, která v úterý ovládla Sněmovnu reprezentantů a posílila v Senátu -  se dohoda těší menší podpoře než u Obamových demokratů.

V zahraniční politice budou republikáni prosazovat tři důležité body, které je odlišují od dosavadního počínání Obamovy administrativy. Více než Obama podporují Izrael, chtějí větší tlak na Írán kvůli jeho jadernému programu a jsou také méně vstřícní vůči Rusku.

Politika takzvaného "restartu" vztahů s Moskvou, prosazovaná současným prezidentem, v Republikánské straně moc sympatií nenalezla. Stejně tak jako loňské zrušení projektu protiraketové obrany v Polsku a České republice, které Obamovi jeho kritici vyčítají právě jako přílišný ústupek Rusku.

Dvoutřetinová většina? Zapomeňte

K ratifikaci dohody o snížení jaderného arzenálu USA a Ruska o třicet procent oproti současnému stavu potřebuje Bílý dům dvoutřetinovou většinu hlasů v Senátu. Tedy 67 senátorů.

Po úterních volbách je od takové většiny opravdu hodně vzdálen, demokraté mají ve stočlenném Senátu jen 52 nebo 53 mandátů (výsledky ve státě Washington ještě nejsou sečteny).

Je tedy jasné, že bez výrazné pomoci republikánů smlouva nezačne platit a Rusko ani USA nepokročí v likvidaci svých útočných zbraní, jak smlouva podepsaná ve Španělském sále Pražského hradu slibovala.

Nakolik bude opoziční strana ochotná dohodu podpořit je otázkou. Podle komentátorky Radia Svobodná Evropa Christian Carylové republikáni nebudou chtít dopřát Obamovi žádný úspěch a proto je možné, že smlouvu START II nakonec zablokují.

Deník New York Times napsal, že republikáni, kteří dohodu podporují, se mohou ocitnout pod silným tlakem svých stranických kolegů, aby s tím přestali.

Jeden z vůdčích představitelů Republikánské strany a možný kandidát na prezidenta ve volbách v roce 2012 Mitt Romney nedávno v komentáři pro deník Washington Post napsal, že je proti ratifikaci, protože ruská strana si prosadila právo od smlouvy odstoupit, pokud Spojené státy začnou budovat v Evropě protiraketový systém.

Opačného názoru je další vlivný republikán Richard Lugar, člen zahraničního výboru Senátu. Ten ratifikaci prosazuje.

Podle amerických médií má ratifikace velkou podporu v Pentagonu a mezi armádními špičkami, což zase může některé republikány přesvědčit, aby řekli své ano.

V tuto chvíli jsou ale vyhlídky dohody velmi nejisté.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Spor Trump vs. Republikáni pokračuje. Bývalý prezident nesouhlasí s používáním svého jména

Ve Spojených státech se v posledních dnech vyhrocuje spor mezi Republikánskou stranou a bývalou hlavou státu Donaldem Trumpem ohledně využívání exprezidentova jména k propagačním účelům a výběru finančních příspěvků od drobných přispěvatelů. Trump v pondělí vyzval svoje podporovatele, aby nedávali peníze tradičním republikánským strukturám, a aby místo toho podpořili jeho vlastní volební skupinu, jejímž cílem je podporovat kandidáty souznějící s Trumpovým programem.

Trumpovi právníci zaslali v pátek výzvu Celostátnímu výboru Republikánské strany (RNC) a dalším dvěma klíčovým stranickým organizacím, aby přestaly používat Trumpovo jméno ve veřejných kampaních bez jeho svolení. Podle exprezidentova poradce je Trump na volné používání svého jména citlivý a vadí mu také to, že tři zmíněné struktury Republikánské strany podporují kandidaturu některých zákonodárců, kteří se letos připojili na stranu demokratů při projednávání ústavní žaloby, jež na exprezidenta mířila ve spojitosti s lednovými nepokoji v Kapitolu.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Česko má za sebou zřejmě nejmrazivější noc týdne, na Jizerce naměřili minus 21 stupňů

Noc na dnešek byla podle meteorologů pravděpodobně nejmrazivější nocí tohoto týdne. Především na východě a severovýchodě teploty při vyjasnění klesly až k minus deseti stupňům Celsia. Největší zima byla v Jizerských horách, v mrazové kotlině na Jizerce naměřili dokonce minus 21 stupňů. V dalších dnech se má oteplovat, od pátku už by teploty v noci pod nulu klesat neměly, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V noci na dnešek se vyjasnilo všude kromě jihu a jihozápadu země. "Ve studeném vzduchu a při slabém větru tak klesly teploty v nižších a středních polohách na minus čtyři až minus osm stupňů Celsia, na východě a severovýchodě až na minus deset stupňů Celsia," uvedli meteorologové. V Jizerských horách se teploty pohybovaly většinou kolem minus 15 stupňů, ve výjimečných případech, jako právě na Jizerce, spadly ještě níže.

Na jihu a jihozápadě Čech bylo díky nízké oblačnosti tepleji, nejčastěji mezi nulou až minus čtyřmi stupni Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy