Bagdád - Nynější irácké provinční volby by mohly být v arabském světě považovány za příkladné už jen díky velkému počtu ženských kandidátek.
Zákon stanoví, že alespoň pětadvacet procent kandidátů musí být ženského pohlaví a volební komise hrdě dokládá ještě vyšší čísla: z 14.431 kandidátů je 3.912 žen, tedy lehce přes dvacet sedm procent.
Pokud strana navíc uspěje, musí každé třetí křeslo v regionálních zastupitelstvích obsadit žena.
Zlepšující se bezpečnost ve městech také umožnila, aby ženské kandidátky vylepily v ulicích své plakáty, a to i na vysoce konzervativním šíitském jihu, kde jim bylo ještě před rokem vyhrožováno zastřelením, pokud se vydají ven na ulici bez závoje.
Situace je však ve skutečnosti složitější a ani zákon, ani praxe nejsou k ženským uchazečkám o politické funkce příliš vstřícné.
Kníry a plnovousy
Irák se stal v roce 1950 první arabskou zemí, která měla svou ministryni, za vlády strany Baas a Saddáma Husajna však „kníratý" machismus v politice opět zesílil, i když sekulární nastavení režimu umožňovalo ženám větší rovnoprávnost v běžném životě.
Po pádu Saddáma však nástup šíitských náboženských stran napojených na sousední Írán zasadil rovnoprávnosti ve společnosti další ránu.
Sekularisté a Američané ale protlačili do nové ústavy kvótu, dle které musí ve federálním parlamentu zasedat přinejmenším 25 procent žen.
To však v současné době neplatí pro regionální parlamenty, a ačkoliv by dle výše zmíněného pravidla mělo teoreticky platit, že každé třetí křeslo vítězné strany musí obsadit žena, mnoho menších stran má naději pouze na zisk jednoho nebo dvou křesel.
Teorie a praxe
Plakáty některých ženských kandidátek byly strhány, kdosi je potřel bahnem či jim přimaloval vousy. Jiné se ani neodvážily na volební prospekty dát své fotografie.
„Samara je velice konzervativní město, a abych se vyhnula pomluvám, svoji fotku jsem nepřipojila," citoval server Middle East Online sedmatřicetiletou Banu Samarraiovou, která jde do voleb za Iráckou národní kandidátku, koalici sekulárních šíitských a sunnitských stran.
Příliš povzbudivě nemluví ani současné zastupitelky. Hovoří o korupci, diskriminaci, výhrůžkách a dominanci konzervativních stran.
Například na radnici milionové bagdádské čtvrti Sadrovo město byl ženám dle listu New York Times zapovězen přístup do jednoho z klíčových výborů.
