Největší italská řeka Pád je natolik vyschlá, že na jejím dně začínají být vidět vraky válečných lodí. V Katalánsku, kde teploměry v minulém týdnu ukazovaly až 43 stupňů Celsia, zase propukl kvůli suchu velký lesní požár, který vyhnal z domovů tisíc lidí. Ve francouzském departementu Gironde, kde se nachází město Bordeaux, úřady zakázaly jak venkovní aktivity, tak ty vnitřní na místech bez klimatizace.
Vlna veder letos zasáhla Evropu dřív - místo letních měsíců přišla již v polovině června. A o to intenzivnější. V některých oblastech Španělska a Francie bylo až o patnáct stupňů víc, než je v tuto dobu obvyklé, informuje Světová meteorologická organizace.
#Spain - Wildfire in Pumarejo de Tera near Zamora. #AFP
— AFP Photo (@AFPphoto) June 19, 2022
📷 Cesar Manso pic.twitter.com/O1tSsM2V9g
"Je mi 86 let, narodila jsem se tady, ale myslím, že horší vlnu veder jsem ještě neviděla," popisuje pro britskou stanici BBC Jacqueline Bonnaudová z jihofrancouzského města Toulouse.
Pravděpodobnost, že se objeví extrémní horko, podle odborníků stoupá kvůli klimatickým změnám. Studie iniciativy World Weather Attribution z roku 2019 uvádí, že vlny veder se běžně objevují přibližně každých třicet let, ještě před sto lety ale byla teplotní maxima o čtyři stupně nižší.
To deníku Aktuálně.cz potvrzuje i klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. "Například v České republice nastupují tropické dny o osmnáct dnů dříve, než tomu bylo před šedesáti lety. A zároveň i poslední tropické dny v daném roce se posouvají o dvanáct dní až do září," vypočítává.
"Dneska jsme svědky předzvěsti budoucnosti," píše Světová meteorologická organizace.
Městské domy jako pece
Extrémně teplé počasí může být pro oslabené lidi smrtelný problém - například při vedrech v roce 2003 zemřelo jen ve Francii 15 tisíc lidí, píše americký deník Washington Post. "Všem nyní hrozí zdravotní riziko," varovala před pár dny podle BBC obyvatele francouzského Gironde Fabienne Bucciová ze zdejší radnice.
Nejhorší je situace ve městech, které se kvůli nedostatku vegetace a konstrukci domů přes noc pořádně neochladí, vysoké teploty proto zůstávají po celý den. "Když se tyto dny a noci spojí do delšího období, tak roste zdravotní zátěž pro obyvatele a bohužel nám prokazatelně roste i úmrtnost," dodává Zahradníček.
Vysoké teploty ohrožují také přírodu. Rychleji se vypařuje voda z půdy a prohlubuje se půdní sucho. Na jihu Španělska také kvůli současné vlně veder zemřely stovky ptáčat, když předčasně opustily svá hnízda postavená v domech z betonu. "(Hnízda) se stanou pecí a ptáčata, která ještě neumí létat, se snaží dostat ven, protože nemůžou teplotu zvládnout. Doslova se vaří," vysvětlila pro Washington Post bioložka Elena Moreno Portillová.
Třikrát více horkých dnů než v 60. letech
Francouzští farmáři proto podle stanice France24 začínají upravovat své návyky. Šedesátiletý Daniel Toffaloni z města Perpignan například už pracuje jenom od svítání do půl dvanácté. Na svá pole se vrací až k večeru.
Nutnost adaptace na teplejší počasí zdůrazňuje i Světová meteorologická organizace. Zmiňuje třeba systém včasného varování nebo vytvoření akčních plánů, jak vlny veder zvládat. Takové mají například domovy důchodců ve Francii, kde mají zvláštní klimatizované pokoje, kam se mohou v případě horka jejich klienti uchýlit, lepší ventilaci a také ostřikovače, které chladí budovy, píše Washington Post.
V Paříži zase existuje na devět stovek takzvaných chladných míst, které zájemci najdou na speciálních webových stránkách. Jsou mezi nimi parky, ulice lemované stromy nebo také muzea, hřbitovy či bazény. V Bordeaux zase rozesílali místním dopisy, aby se starší lidé, kteří patří do ohrožené skupiny, zapsali do registru, a nezůstali tak bez pomoci.
Klimatolog Pavel Zahradníček se domnívá, že v Česku se adaptace má týkat především městského prostředí, kde by mělo vzniknout více zelených a vodních ploch. "Na úrovni vlády by měla být prosazována opatření, která budou řešit příčinu změny klimatu, tedy vypouštění množství skleníkových plynů. Důležité je, aby po roce 2050 teplota přestala růst takovým tempem a horké vlny se daly zvládat a naopak se staly jen příjemným zpříjemněním, protože by se objevovaly jen výjimečně, stejně jako v minulosti," míní.
Jasně, jsme vědecký účet, ale tomuto nešlo odolat😉😀 pic.twitter.com/EM7XKCD77L
— www.intersucho.cz (@Intersucho) June 19, 2022
Český vědecký projekt Intersucho.cz na svém Twitteru sdílel vtip, že letošní léto nebude nejteplejší, ale naopak nejchladnější po zbytek našeho života. Klimatolog Zahradníček k tomu zmiňuje, že dnes je počet horkých dnů trojnásobně větší než před šedesáti lety. "Na druhou stranu to určitě neznamená, že každé další léto bude teplejší než přechozí. Vůbec není vyloučeno, že se objeví průměrně či podprůměrně teplá léta, ale dlouhodobá tendence bude znamenat zhoršování stavu," odhaduje s tím, že změna klimatu se projevuje postupně a nárůst počtu tropických dnů bude též pozvolný.
"Podstatně závažnější dopady se dají čekat kolem roku 2050 a později. Ke konci století by v nejhorším scénáři mělo být těchto horkých dnů třikrát více než v tomto desetiletí, které už považujeme za mimořádně teplé," doplňuje.
