* Nově jsme do textu doplnili vyjádření zvláštního vyslance USA * Podle něj by rychlý odchod Mubaraka přinesl negativní důsledky
Káhira - Vládnoucí egyptská strana, v jejímž čele stojí desetiletí prezident Husní Mubarak, se v sobotu otřásla v základech. Odstoupilo celé politbyro.
Svých míst byli zbaveni i dva klíčoví Mubarakovi spojenci, mezi nimi vlastní syn Gamál. Ten byl předsedou politického výboru strany. "Odejit" byl i generální tajemník Safwat al-Šaríf.
Celý Egypt bude v neděli napjatě sledovat, jak dopadne jednání mezi hlavní opoziční silou - Muslimským bratrstvem - a viceprezidentem Umarem Sulajmánem, které má dnes začít. Zejména v centru Káhiry budou pravděpodobně pokračovat protivládní demonstrace.
Cílem jednání mezi představitelem režimu prezidenta Husního Mubaraka a nejsilnějším opozičním uskupením bude příprava harmonogramu Mubarakova odchodu z funkce. Také by se mělo rozhodnout o podobě přechodné vlády, která zajistí uspořádání svobodných a spravedlivých prezidentských voleb.
Jde o první krok k odchodu?
Sobotní odchod Mubarakových politických spojenců je první opravdu zjevnou reakci na protesty, které už dvanáct dní zmítají Egyptem. Obě klíčová už uvolněná místa nově obsadí Husam Badráví. Reformátor a prominentní lékař, který je znám mimo jiné dobrými vztahy s opozicí.
Doposud si nepokoje vyžádaly na tři sta mrtvých a přes pět tisíc zraněných. Lidé v ulicích požadují konec režimu, který po třiceti letech prokvetl korupcí a mnoho Egypťanů udržuje hluboko pod hranicí bídy.
Prohlédněte si fotografie, jak žijí demonstranti dvanáctý den na ulicích:
Analytici se shodují, že odchod politbyra může znamenat první krůček vedoucí k definitivnímu odchodu Mubaraka z čela Egypta.
Sám Mubarak neustále opakuje, že v tuto chvíli skončit nemůže. Naposledy to zopakoval ve čtvrtek, kdy poskytl exkluzivní rozhovor americké stanici ABC. Řekl, že rezignovat teď by v podstatě znamenalo uvrhnout Egypt do chaosu.
Jen pár desítek hodin poté neznámí teroristé odpálili poblíž hranice s palestinským pásmem Gazy nálož na plynovodu. Plynovodem je exportován egyptský plyn do sousedního Izraele.
Mubarak je kromě jordánského krále jediným státníkem v oblasti, který udržuje s Jeruzalémem diplomatické styky. I proto jeho režim po léta - navzdory porušování lidských práv - podporovaly západní mocnosti.
Odehrály se už také první útoky proti křesťanům. V sobotu podle AFP začal hořet kostel na severu Sinajského poloostrova. Požáru předcházela exploze nálože, kterou neznámí útočníci hodili do prázdného kostela.
A znovu to je Mubarak, který tvrdí, že je garantem náboženského smíru a že jeho odchod bude znamenat posílení islámských radikálů... Opozice nicméně dodává, že incidenty - jako ty výše popsané - mají na svědomí vládní agenti a jde o promyšlenou taktiku, jak posílit oslabeného vládce.
Zvláštní vyslanec USA: Měl by zůstat
Evropští státníci o situaci v Egyptě v sobotu jednali na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Vesměs vyjádřili pochopení pro touhu Egypťanů po reformách.
Později na ně však apeloval zvláštní vyslanec USA Frank Wisner. Ve videoposelství, které zaslal z Káhiry, kam jej v pondělí delegoval prezident Barack Obama, žádal, aby si politici dávali pozor na to, co říkají.
"Egypťané slyší požadavky ze zahraničí, které říkají, že by měl prezident Mubarak odstoupit. Podle mého názoru by to v tuto chvíli mělo vážné negativní důsledky," řekl Wisner.
V rozporu s dosavadní rétorikou Bílého domu prohlásil, že by to měl být sám Husní Mubarak, kdo bude dohlížet na přerod Egypta v demokratickou zemi. "Věřím, že vedení prezidenta Mubaraka má pokračovat. Měl by mít šanci uspořádat své politické dědictví," dodal.
V zápětí však podle agentury AFP jistý člen delegace ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Mnichově prohlásil, že Wisner se vyjádřil "jako prostý občan, analytik, ne jako představitel americké vlády".
310 milionů denně
Mimoto se v sobotu prezident sešel s některými ministry a ekonomy; snaží se vnější svět přesvědčit o obnovení stability v zemi. Egyptská burza však zůstane zavřená i v pondělí. Banky by ale měly otevřít.
Ministr financí Samír Radwan uvedl, že ekonomická situace Egypta je vážná. Povstání stojí zemi odhadem 310 milionů dolarů každý den.
