Washington - Spojené státy by měly podle prezidenta Baracka Obamy ve fiskálním roce 2011 hospodařit s výdaji 3,83 bilionu dolarů a deficitem 1,26 bilionu dolarů.
Návrh rozpočtu, který zveřejnil Bílý dům a který Obama pošle Kongresu, se opírá o priority prezidentovy politiky. Vítězové a poražení pro nadcházející rok jsou tak známi.
Obama požádal Kongres, aby schválil rekordní vojenský rozpočet 708 miliard dolarů, což zahrnuje nárůst o 3,4 procent základního rozpočtu Pentagonu a 159 miliard dolarů na financování vojenských misí v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu.
Návrh bude také podporovat investicemi tvorbu nových pracovních míst, investovat se bude taktéž do vzdělání; smůlu mají naopak banky a americká vesmírná agentura NASA - s cestami na měsíc je konec, píše agentura Reuters. Jednu z největších finančních injekcí dostane oblast vzdělávání.
Obama strávil poslední dny vymýšlením, kde komu ubrat a komu naopak přidat v rámci řady domácích vzdělávacích programů. Počítá se také s podporou civilního výzkumu a vývoje.
Podle agentury Reuters má totiž prezident Obama "rád civilní výzkum". Další prioritou je oblast pro vytváření pracovních míst.
"Souběžně s vytvářením pracovních míst je důležité, abychom hned teď krotili vysoké rozpočtové deficity, které se hromadily až příliš dlouho - deficity, které nepředstavují pouze zátěž pro naše děti a vnoučata, ale které by také mohly poškodit naše trhy, vyhnat nahoru úrokové sazby a ohrozit oživení našeho hospodářství," řekl Obama ve svém pravidelném rozhlasovém poselství k národu.
Dále se v novém návrhu rozpočtu počítá s podporou menších obchodníků a střední vrstvy v podobě daňových úlev pro jednotlivce, rodiny i firmy v souhrnné výši 300 miliard dolarů během příštích deseti let.
Určitý finanční obnos poputuje i na vývoj speciálních letištních skenerů, které mají zajistit větší bezpečnost na letištích. Nejvíce se naopak bude šetřit ve výzkumu americké vesmírné agentury NASA.
Bílý dům chce totiž zrušit její plán návratu na Měsíc a přeorientovat její zájem na Mars. Určité škrty pocítí i banky - půjde o speciální daň pro největší bankovní instituce a finanční firmy, která by měla uhradit náklady na záchranu bankovního sektoru během finanční krize a vynést během následujících deseti let 90 miliard dolarů.
Dalšími "poraženými" pro následující rok budou bohatí lidé, kteří přijdou o úlevy na daních.
Spojené státy budou hospodařit s deficitem přes jeden bilion dolarů už třetí rok po sobě. Jeho podíl na hrubém domácím produktu se však podle Bílého domu snižuje a v následujících letech by měl klesat i nadále.
