Šéf polské pravicově konzervativní vlády Mateusz Morawiecki na konci září zrušil svou cestu na konferenci v Budapešti. Kvůli sporu o těžbu polského uhlí v Turówě, která má ale dopady i na české území, se chtěl vyhnout setkání s Andrejem Babišem. Ten Morawieckého rozhodnutí podle svých slov nejprve "odmítl uvěřit". Důvodem byla právě důležitost, kterou přikládá spolupráci obou států v rámci Visegrádské skupiny.
Podle Víta Dostála, experta na česko-polské vztahy z Asociace pro mezinárodní otázky v Praze, si Varšava připravuje terén na dohodu o Turówu a ze sporu s Českem touží odejít jako vítěz. "Chtějí kolem toho vybudovat příběh, jehož sdělením by bylo něco jako 'pohrozili jsme Česku, že vystoupíme z V4 a oni se s námi museli dohodnout'. Poláci jsou toho skutečně schopní," míní Dostál.
Podle pátečního vyjádření Pawła Jabłońského z polského ministerstva zahraničí jednání selhala. Varšava z toho viní českou vládu.
Jádrem sporu o Turów je fakt, že Varšava odmítá přerušit těžbu v tomto hnědouhelném dole, který leží nedaleko českých hranic. To jí přitom už v květnu v reakci na stížnosti a žalobu z Česka nařídil Soudní dvůr EU, podle kterého by Polsko mělo negativní dopady další těžby omezit a kompenzovat.
Analytik Dostál zároveň upozorňuje, že není pravděpodobné, že by Polsko skutečně uvažovalo o opuštění Visegrádské skupiny. "V4 pro ně má docela velký význam. Třeba pro koordinaci některých záležitostí v EU," vysvětluje. Nedá se proto podle něj čekat, že by Varšava například rušila tradiční setkání, která lídři čtyř států pravidelně pořádají před zasedáními Evropské rady, tedy summitů šéfů vlád unijních států.
Oslovení odborníci nicméně připouští, že ranou pro vzájemnou důvěru Turów být může. Ještě kritičtěji vidí aktuální situaci Aleksander Kaczorowski, polský novinář a bohemista z Varšavské univerzity. "Vláda strany Právo a spravedlnost zcela ovládá veřejnoprávní média v Polsku, která protičeskou propagandu šíří už měsíce," tvrdí. "Lidé, kteří to poslouchají, nacionalističtí voliči, jsou pak přesvědčení o tom, že se celý svět proti Polsku spikl," popisuje Kaczorowski. Podle něj jsou teď Češi na "černé listině" společně třeba s Němci.
Turów a mezilidské vztahy
Visegrádská čtyřka vznikla v roce 1991 a jejím původním záměrem bylo umožnit středoevropským zemím spolupracovat při přechodu od komunismu k demokratickému zřízení a začlenění do západních struktur Evropské unie a NATO. V dnešní době už čtyři státy nacházejí shodu zejména v kritice evropské migrační politiky nebo odmítání přílišného důrazu na snižování emisí skleníkových plynů, jak navrhuje Brusel. "Kdysi nás sblížilo třeba jednání o umístnění amerického radaru v Evropě. Takových témat i vzájemných kontaktů ale ubývá. Poláci hledají partnery jinde," popisuje Vít Dostál vazby Česka a Polska.
Sám premiér Andrej Babiš pochybuje o tom, že by spor o důl Turów mohl jednotu V4 narušit. "Z naší strany určitě ne," uvedl k tomu předminulý týden. Jeho ministr životního prostředí Richard Brabec ale o takové možnosti opakovaně hovoří. "Jsem velmi smutný z toho, jak situace kazí česko-polské vztahy. Není to jen záležitost na úrovni vysoké politiky, která dopadá na Visegrádskou čtyřku, ale jsou to i vztahy mezilidské. Jsem přesvědčený, že oba národy se mají rády," uvedl Brabec.
Češi jsou podle průzkumů v polské společnosti skutečně dlouhodobě nejoblíbenější, společně se Slováky a Italy. Nicméně spor o Turów může výrazně ublížit vztahům mezi obyvateli v příhraničí. Minulý týden například polská média informovala o provozovateli jedné z pivnic v polské Bogatyni, sousedící s dolem, který odmítl Čechy obsluhovat.
Podle Aleksandera Kaczorowského už visegrádská spolupráce nemá budoucnost. "Může se ukázat, že je nástrojem pro odchod některých členských států z Evropské unie. Voliči Práva a spravedlnosti jsou protievropští, a pokud Brusel vypne kohoutek s penězi, budou hlasovat pro vystoupení," míní. Takový scénář by hrozil, pokud Varšava nezaplatí pokuty, které jí za pokračující těžbu nařídil Soudní dvůr EU.
Vládnoucí strana Právo a spravedlnost má v Polsku velkou podporu. V posledních volbách v roce 2019 získala přes 43 procent hlasů. Varšava navíc kromě Turówa vede s unijními institucemi několik dalších sporů, mimo jiné ohledně nezávislosti své justice. Polská veřejnost jako celek je ale přesto silně proevropská: členství tu pozitivně vnímá víc než 80 procent obyvatel.
Volby jsou víc než Turów
Vít Dostál a také Alica Kizeková z Ústavu mezinárodních vztahů by Visegrádskou čtyřku neodepisovali. "Věřím, že má smysl se jí věnovat. Třeba při spolupráci na infrastrukturních projektech nebo kybernetické bezpečnosti. Pomáhat bychom jako celek mohli zemím západního Balkánu," míní analytička.
Oba zdůrazňují také to, že mnohem víc než spor o Turów mohou středoevropskou spolupráci ovlivnit tuzemské parlamentní volby. "Kdyby byl premiérem třeba Ivan Bartoš (Piráti), tak chuť organizovat summity V4 a domlouvat se na odmítnutí evropských paktů o migraci bude menší než u Andreje Babiše," dodává Dostál.
