Washington - Se zásadním projevem o válkách v Iráku a Afghánistánu předstoupil před Američany prezident Barack Obama. Kromě bilancování nabídl také vizi budoucí velmocenské a vůdčí role Spojených států ve světě.
Obama podle očekávání v řeči, přednesené v Oválné pracovně Bílého domu, oficiálně potvrdil konec bojových operací v Iráku. "Operace Irácká svoboda skončila a Iráčané nyní mají hlavní zodpovědnost za bezpečnost své země," řekl.
Potvrdil také, že jeho slib stáhnout všechny americké vojáky do konce roku 2011 platí.
Nyní je v blízkovýchodní zemi už méně než 50 tisíc Američanů, kteří mají na starosti přípravu irácké armády. Nemají už být nasazováni do bojových operací, ledaže by je to o irácká vláda sama požádala.
Vojákům, kteří od března 2003 až dosud sloužili v Iráku, první muž USA poděkoval. "Díky našim vojákům a civilistům - a díky odolnosti iráckého lidu - má Irák možnost přijmout nový osud, byť před sebou stále má mnoho výzev," uvedl americký prezident.
Dodal, že energii, kterou američtí vojáci věnovali Iráku, by měli všichni Američané věnovat doma zlepšení ekonomiky.
Naznačil také, že válka v Iráku se podle něj podílí na současných hospodářských problémech Ameriky, protože stále přes bilion dolarů.
Někteří z Iráčanů ale mají z odchodu sil USA smíšené pocity. Například náčelník generálního štábu irácké armády Babakír Zibarí chce, aby Američané zůstali až do roku 2020.
Nejistota panuje také v politické rovině. Iráčané volili nový parlament 6. března a od té doby se tři hlavní seskupení nedokázala dohodnout na sestavení nové vlády. Premiérem chtějí být všichni, šéfem opozice nikdo.
Hlavně nehovořit o vítězství
Obama připustil, že násilí v Iráku nekončí a zemi čekají problémy. Podle zdrojů z Bílého domu se chtěl v projevu vyhnout předčasnému ohlášení vítězství, jakého se dopustil 1. května 2003 George Bush.
Necelý měsíc po pádu Bagdádu a svržení Saddáma Husajna přistál letadlem na palubě lodi USS Abraham Lincoln a s obrovským nápisem "Mission Accomplished" v pozadí oznámil, že hlavní bojové operace v Iráku skončily a celý jeho projev se nesl ve velmi optimistickém a triumfalistickém duchu.
Nedlouho poté ale začalo ozbrojené povstání proti americké správě a následující roky byly pro Irák mimořádně krvavé. Kritici pak Bushovi jeho projev často připomínali.
Prezident údajně před dnešním projevem právě svému předchůdci Georgi Bushovi telefonoval, obsah hovoru zatím není znám.
Dnešní prezidentovo vystoupení se uskutečnilo dva měsíce před volbami do Kongresu, ve kterých Obamovým demokratům hrozí podle průzkumů porážka.
Vzhledem k tomu, že většinu Američanů zajímá mnohem více ekonomika než války v Afghánistánu a Iráku, očekává ale málokdo výraznou změnu v preferencích po Obamově vystoupení.
Nová velmoc?
Podle prezidenta je po Iráku jasné, že postavení USA jako velmoci nemůže být založeno jen na vojenské síle.
"Musíme využít všechny prvky naší moci - včetně diplomacie, síly naší ekonomiky a síly Ameriky jako příkladu - abychom zajistili naše zájmy a stáli po boku našich spojenců (…) Miliardy mladých lidí se chtějí vymanit z okovů chudoby a konfliktů. USA jako vůdce svobodného světa bude muset dělat víc než jen porážet na bojištích ty, kdo nabízejí nenávist a destrukci, bude také muset vést ty, kdo chtějí společně pracovat na šíření svobody a příležitostí pro všechny lidi," řekl kromě jiného americký prezident.
Co se týká Afghánistánu, Obama znovu zdůraznil, že jde o součást války proti Al-Káidě a islamistickému terorismu, kterou je i podle něj důležité vyhrát kvůli bezpečnosti Ameriky (Obama podporoval v roce 2001 invazi do Afghánistánu, ale o dva roky později se postavil proti vpádu do Iráku).
Stažení z Iráku podle Obamy pomůže soustředit se více na Afghánistán, aby i z této země jednou mohli američtí vojáci odejít a Afghánci převzali sami odpovědnost za svůj osud.
Prezident chce, aby vojáci zahájili postupný odsun z Afghánistánu už v červenci příštího roku. To však vzhledem k neutuchající aktivitě Talibanu a dalších rebelů není jisté.
V Afghánistánu nyní působí více než 140 tisíc vojáků ze zemí NATO, mezi nimi i Češi. Proti nim stojí odhadem 20 až 30 tisíc mužů, kteří bojují v řadách Talibanu a jiných ozbrojených skupin.
Nová česká vláda premiéra Petra Nečase nehodlá české vojáky z Afghánistánu stáhnout. Znovu to potvrdil v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V Iráku Česká republika žádné vojáky nemá.
