Zvrat umožnila vojenská pomoc Turecka, které takzvanou Vládu národní dohody (GNA) vyzbrojuje a posílá na její podporu vojáky. Haftara naopak podporuje Rusko, takže tato fáze měření sil mezi Ankarou a Moskvou na severu Afriky dopadla lépe pro turecké zájmy.
O víkendu se Haftarovi vojáci stáhli z hranice s Tuniskem a ustoupili až k městu Syrta, rodišti a poslední baště bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Podle agentury Reuters sehrály klíčovou roli turecké bezpilotní letouny, které ze vzduchu decimovaly stanoviště Haftarových sil. Nicméně Haftar má stále pod kontrolou většinu ropných polí v zemi.
GNA Forces Convoy from Al-Qaryat has arrived to Al-Shuwayrif and have captured Al-Shuwayrif from LNA Forces https://t.co/8nT84w1rxQ via @VivaRevolt #Libya pic.twitter.com/wL553ZjiNr
— Liveuamap MiddleEast (@lummideast) June 8, 2020
Rusko tohoto generála podporuje několika sty bojovníků, kteří patří k Vagnerově skupině. Organizace je oficiálně soukromou armádou, ale koordinuje svoji činnost v zahraničí s Moskvou. Jejími příslušníky jsou bývalí elitní vojáci ruské armády. "Pokud v Libyi bojují nějací Rusové, nebojují tam jménem ruské vlády a nevyslal je ruský stát," prohlásil prezident Ruska Vladimir Putin.
Válka mezi západní a východní částí Libye trvá od roku 2014. Východ odmítl uznat legitimitu parlamentu v Tripolisu. Generál Haftar se rozhodl loni metropoli dobýt a jeho vojáci se probili až na předměstí, turecká intervence však jejich postup zastavila.
Pomoc z Ruska
Rusko podle amerického ministerstva obrany poslalo nedávno Haftarovi na leteckou základnu Džufra čtrnáct letounů MiG-29 a Su-24. Moskva i sám maršál to popírají.
"Rusové letadla poslali, aby Všeobecný libyjský kongres odradili od dalšího zatlačování Haftarových jednotek dál na východ. Symbolicky položili pistoli na stůl a vzkázali Turkům, že mohou ve směru na východ zajít jen do určitých míst," řekl agentuře Reuters jeden z evropských diplomatů v Libyi. Jinými slovy: Moskva nedovolí úplné zhroucení Haftarovy vlády nad východní Libyí.
Agentura uvádí s odvoláním na své zdroje, že jak Turecko, tak Rusko paradoxně posílají do Libye bojovat i žoldnéře ze Sýrie. Ankara tam vysílá ozbrojence z takzvané Svobodné syrské armády, která je jejich spojenec na severu Sýrie. Moskva zase přesouvá do Libye muže, kteří v Sýrii bojovali za režim prezidenta Bašára Asada. Ten je závislý na vojenské pomoci Ruska.
Třeskuté válečné území
Libyjský konflikt je složitým diplomatickým problémem. Haftara vojensky a ekonomicky podporují také Spojené arabské emiráty a Egypt. Z toho důvodu, že vládu v Tripolisu považují za ideologicky spřízněnou s hnutím Muslimské bratrstvo. To je v Egyptě i Spojených arabských emirátech zakázáno jako teroristická organizace. Turecký prezident Recep Erdogan naopak s Muslimským bratrstvem sympatizuje.
Ani Evropská unie není jednotná, ačkoliv všechny její členské země diplomaticky uznávají vládu v Tripolisu. Zatímco Francie podporuje Haftara, Itálie spolupracuje s vládou v Tripolisu.
Válka v severoafrické zemi začala v roce 2011. Původní povstání proti režimu Muammara Kaddáfího přerostlo v boj mnoha skupin, včetně radikálních islamistů. Některé oblasti stále ovládají lokální milice. Na pobřeží Středozemního moře skupiny pašeráků posílají na lodích migranty do Evropy, ačkoliv v posledních měsících takových pokusů výrazně ubylo. Zejména však kvůli špatnému počasí a pandemii koronaviru.
Haftar je bývalý důstojník Kaddáfího armády, který ale na začátku 80. let upadl v nemilost a odešel do exilu, paradoxně do Langley ve Spojených státech, kde má své sídlo americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po pádu diktátora se vrátil, dostal pod svoji kontrolu ozbrojené skupiny na východě Libye a vsadil na spojenectví s Ruskem, které několikrát navštívil.
