Velký zvrat ve válce v Libyi. Turecké drony vytlačily jednotky proruského maršála

Martin Novák Martin Novák
8. 6. 2020 20:03
V občanské válce v Libyi nastal zásadní posun. Vláda v Tripolisu odrazila po čtrnácti měsících ofenzivu vojsk maršála Chalífy Haftara a vytlačila jeho jednotky nejen od metropole, ale vůbec ze západní části země.
Bojovníci loajální vládě v Tripolisu.
Bojovníci loajální vládě v Tripolisu. | Foto: Reuters

Zvrat umožnila vojenská pomoc Turecka, které takzvanou Vládu národní dohody (GNA) vyzbrojuje a posílá na její podporu vojáky. Haftara naopak podporuje Rusko, takže tato fáze měření sil mezi Ankarou a Moskvou na severu Afriky dopadla lépe pro turecké zájmy.

O víkendu se Haftarovi vojáci stáhli z hranice s Tuniskem a ustoupili až k městu Syrta, rodišti a poslední baště bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Podle agentury Reuters sehrály klíčovou roli turecké bezpilotní letouny, které ze vzduchu decimovaly stanoviště Haftarových sil. Nicméně Haftar má stále pod kontrolou většinu ropných polí v zemi.

Rusko tohoto generála podporuje několika sty bojovníků, kteří patří k Vagnerově skupině. Organizace je oficiálně soukromou armádou, ale koordinuje svoji činnost v zahraničí s Moskvou. Jejími příslušníky jsou bývalí elitní vojáci ruské armády. "Pokud v Libyi bojují nějací Rusové, nebojují tam jménem ruské vlády a nevyslal je ruský stát," prohlásil prezident Ruska Vladimir Putin.

Válka mezi západní a východní částí Libye trvá od roku 2014. Východ odmítl uznat legitimitu parlamentu v Tripolisu. Generál Haftar se rozhodl loni metropoli dobýt a jeho vojáci se probili až na předměstí, turecká intervence však jejich postup zastavila.

Pomoc z Ruska

Rusko podle amerického ministerstva obrany poslalo nedávno Haftarovi na leteckou základnu Džufra čtrnáct letounů MiG-29 a Su-24. Moskva i sám maršál to popírají.

"Rusové letadla poslali, aby Všeobecný libyjský kongres odradili od dalšího zatlačování Haftarových jednotek dál na východ. Symbolicky položili pistoli na stůl a vzkázali Turkům, že mohou ve směru na východ zajít jen do určitých míst," řekl agentuře Reuters jeden z evropských diplomatů v Libyi. Jinými slovy: Moskva nedovolí úplné zhroucení Haftarovy vlády nad východní Libyí.

Agentura uvádí s odvoláním na své zdroje, že jak Turecko, tak Rusko paradoxně posílají do Libye bojovat i žoldnéře ze Sýrie. Ankara tam vysílá ozbrojence z takzvané Svobodné syrské armády, která je jejich spojenec na severu Sýrie. Moskva zase přesouvá do Libye muže, kteří v Sýrii bojovali za režim prezidenta Bašára Asada. Ten je závislý na vojenské pomoci Ruska.

Třeskuté válečné území

Libyjský konflikt je složitým diplomatickým problémem. Haftara vojensky a ekonomicky podporují také Spojené arabské emiráty a Egypt. Z toho důvodu, že vládu v Tripolisu považují za ideologicky spřízněnou s hnutím Muslimské bratrstvo. To je v Egyptě i Spojených arabských emirátech zakázáno jako teroristická organizace. Turecký prezident Recep Erdogan naopak s Muslimským bratrstvem sympatizuje.

Ani Evropská unie není jednotná, ačkoliv všechny její členské země diplomaticky uznávají vládu v Tripolisu. Zatímco Francie podporuje Haftara, Itálie spolupracuje s vládou v Tripolisu.

Válka v severoafrické zemi začala v roce 2011. Původní povstání proti režimu Muammara Kaddáfího přerostlo v boj mnoha skupin, včetně radikálních islamistů. Některé oblasti stále ovládají lokální milice. Na pobřeží Středozemního moře skupiny pašeráků posílají na lodích migranty do Evropy, ačkoliv v posledních měsících takových pokusů výrazně ubylo. Zejména však kvůli špatnému počasí a pandemii koronaviru.

Haftar je bývalý důstojník Kaddáfího armády, který ale na začátku 80. let upadl v nemilost a odešel do exilu, paradoxně do Langley ve Spojených státech, kde má své sídlo americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po pádu diktátora se vrátil, dostal pod svoji kontrolu ozbrojené skupiny na východě Libye a vsadil na spojenectví s Ruskem, které několikrát navštívil.

Video: O co se hraje v libyjské občanské válce

Libyjský pat | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy