Berlín - Němci v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Sasku-Anhaltsku v neděli volí své zástupce do zemských sněmů. Zájem o volby je podle průběžných údajů ve všech zemích vyšší než před pěti lety. Volby jsou považovány za test spokojenosti s politikou kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi. Volební místnosti se uzavřou v 18:00, první odhady výsledků se očekávají bezprostředně poté.
Nejvíc voličů zatím přišlo odevzdat hlasovací lístky v Porýní-Falci. V poledne byla tamní volební účast 40 procent, o devět procentních bodů vyšší než za stejnou dobu při předchozích volbách v roce 2011. V Sasku-Anhaltsku odhlasovalo během prvních čtyř hodin 25 procent voličů, o pět procentních bodů více než před pěti lety.
V Bádensku-Württembersku nejsou k dispozici údaje za celou zemi, informace z velkých měst ale naznačují rovněž vysokou účast. Ve Stuttgartu odhlasovalo za první čtyři hodiny 39 procent lidí, před pěti lety to bylo 32 procent. Ve Freiburgu a v Mannheimu odevzdalo hlas přes 20 procent lidí, o necelý procentní bod víc než v minulých volbách.
Kancléřčina Křesťanskodemokratická unie (CDU) obhajuje úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku a snaží se převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení. Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně drží pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci je pozice CDU a SPD vyrovnaná, v Bádensku-Württembersku zaostávají konzervativci za Zelenými, kteří mohou poprvé v zemských volbách zvítězit.
Průzkumy také slibovaly výrazný úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), která vystupuje proti Merkelové a žádá rychlé omezení počtu přicházejících běženců. Nejvíc hlasů by měla získat v Sasku-Anhaltsku, kde se s popularitou 19 procent dotáhla na druhou nejsilnější Levici. V obou spolkových zemích na západě Německa slibovaly průzkumy AfD zhruba deset procent hlasů.
Zatím není jasné, jaký dopad mohou mít volby na celostátní politiku. Neočekává se, že by AfD mohla nějak ovlivňovat rozhodování ve Spolkové radě, protože všechny strany vyloučily vytvoření zemské koalice s populisty. Šéf poslanců SPD Thomas Oppermann také odmítl možnost, že by případný neúspěch jeho strany vyvolal diskuse o sesazení předsedy socialistů a vicekancléře Sigmara Gabriela. "S tím v žádném případě nepočítám," řekl deníku Neue Osnabrücker Zeitung.
Němečtí analytici pozorně sledují také počet lidí, kteří k volbám dorazí. Mnoho voličů v průzkumech uvádělo, že kvůli nespokojenosti s politikou nebudou vůbec hlasovat. Německo se v posledních letech potýká s trendem klesající volební účasti. K celostátním volbám v roce 2013 přišlo 71,5 procenta Němců, v 90. letech byla běžná více než čtyřpětinová účast. V roce 2014 klesla účast při zemských volbách v Braniborsku a Sasku poprvé pod 50 procent, loni v Brémách byla tato hranice překonána jen o desetinu procentního bodu.
Kancléřčina Křesťanskodemokratická unie (CDU) obhajuje úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku a snaží se převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení. Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně drží pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci je pozice CDU a SPD vyrovnaná, v Bádensku-Württembersku zaostávají konzervativci za Zelenými, kteří mohou poprvé v zemských volbách zvítězit.
Průzkumy také slibovaly výrazný úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), která vystupuje proti Merkelové a žádá rychlé omezení počtu přicházejících běženců. Nejvíc hlasů by měla získat v Sasku-Anhaltsku, kde se s popularitou 19 procent dotáhla na druhou nejsilnější Levici. V obou spolkových zemích na západě Německa slibovaly průzkumy AfD zhruba deset procent hlasů.
Zatím není jasné, jaký dopad mohou mít volby na celostátní politiku. Neočekává se, že by AfD mohla nějak ovlivňovat rozhodování ve Spolkové radě, protože všechny strany vyloučily vytvoření zemské koalice s populisty. Šéf poslanců SPD Thomas Oppermann také odmítl možnost, že by případný neúspěch jeho strany vyvolal diskuse o sesazení předsedy socialistů a vicekancléře Sigmara Gabriela. "S tím v žádném případě nepočítám," řekl deníku Neue Osnabrücker Zeitung.
Němečtí analytici pozorně sledují také počet lidí, kteří k volbám dorazí. Mnoho voličů v průzkumech uvádělo, že kvůli nespokojenosti s politikou nebudou vůbec hlasovat. Německo se v posledních letech potýká s trendem klesající volební účasti. K celostátním volbám v roce 2013 přišlo 71,5 procenta Němců, v 90. letech byla běžná více než čtyřpětinová účast. V roce 2014 klesla účast při zemských volbách v Braniborsku a Sasku poprvé pod 50 procent, loni v Brémách byla tato hranice překonána jen o desetinu procentního bodu.
