Řím - Paraguay se mezi hlavní zprávy ve světových médiích dostává zřídkakdy, ale minulý týden byl výjimkou. Ze dvou důvodů.
V prezidentských volbách totiž poprvé po šedesáti letech nebyl zvolen kandidát vládnoucí strany Colorado. A tím, kdo zemi povede, je římskokatolický biskup Fernando Lugo. Navíc s levicovým programem.
S příslibem pomoci chudým a přerozdělení půdy duchovní jasně vyhrál. Vatikán ovšem nad úspěchem své "ovečky" nejásá. Dal jasně najevo, že zapojení kněží do politiky - a dokonce v tak exponované funkci, jako je ta prezidentská - nevítá.
Přečtěte si: Šedesátiletou vládu jedné strany ukončil katolický kněz
Benedikt XVI. podle zdrojů deníku Times, který je obvykle o dění ve Vatikánu dobře informován, zvažuje kroky proti Lugovi. Je dost pravděpodobné, že mu bude odepřena možnost v budoucnosti ještě někdy vykonávat službu uvnitř církve.
Už vloni, když Lugo oznámil svoji kandidaturu, mu Vatikán dočasně odňal právo celebrovat mše. V dopise mu kardinál Giovanni Batista Re oznámil, že se kandidatura ve volbách neslučuje s povinnostmi biskupa a že katoličtí duchovní mají zakázáno vstupovat do politických stran nebo odborových organizací.
"Papež zřejmě s Lugem jako politikem bude komunikovat v zájmu Paraguaye. Obává se ale návratu teologie osvobození v Latinské Americe," řekla listu nejmenovaná osoba z blízkosti papeže.
Teologie osvobození byla na západní polokouli populární v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Hlásala ji řada kněží a spočívá v určitém sblížení křesťanského učení s marxismem a dalšími levicovými směry.
Vedení církve ale tento proud jednoznačně odmítalo. A nadále se staví kriticky k přímému zapojování duchovních do politiky.
Šestapadesátiletý Lugo je ale zřejmě smířen s tím, že od Benedikta XVI. dostane "distanc".
"Svatý otec může buď přijmout moji rezignaci, nebo mne potrestat. Ale já už prostě jsem v politice," prohlásil.
Fernadno Lugo byl jmenován biskupem v roce 1994 Janem Pavlem II. v nejchudší a nejzaostalejší paraguayské provincii San Pedro. Do politiky vstoupil v roce 2006, když se podílel na organizaci masové opoziční demonstrace.
- Dále čtěte: Církev v Polsku radí, koho nevolit a proč
V křesťanských zemích je momentálně jedinou hlavou státu s minulostí duchovního. Samozřejmě pokud nepočítáme samotný Vatikán.
V minulosti se ale stali prezidenty například římskokatolický kněz Jozef Tiso na Slovensku a později také pravoslavný arcibiskup Makarios na Kypru. O americký prezidentský post se v letošních primárkách neúspěšně ucházel protestantský pastor Mike Huckabee.
Ve světě islámu vládnou muslimští duchovní v Íránu, který je od revoluce ajatolláha Chomejního v roce 1979 teokratickou republikou.
Až do čínské invaze v padesátých letech byla funkce nejvyšší duchovní autority a zároveň hlavy státu spojena v osobě Dalajlámy také v Tibetu.