Jeruzalém/Damašek - Izraelské víkendové nálety na Sýrii byly jiné než stovky předchozích. Byly nejsilnější od roku 1982, kdy se Izraelci a Syřané přímo střetli ve válce v Libanonu.
Navíc poprvé během šestatřiceti let přišel židovský stát o svoji stíhačku.
Stroj F-16 zasáhla syrská protivzdušná obrana, jejímž základem je ruský systém S-400. Posádka ale ještě stihla doletět s letounem nad Izrael, kde se zřítila. Nespadla tedy na syrské území a piloti nepadli do zajetí.
Izraelský úder mířil hluboko do Sýrie. Na letecké základně T-4 u Palmýry jsou totiž íránští vojáci a právě odtud podle Izraelců v sobotu odstartoval íránský dron, který následně ve svém vzdušném prostoru sestřelili. Bezpilotní letoun je "vyprovokoval" ke zmíněným náletům.
Jejich terčem byla dokonce i syrská čtvrtá obrněná divize, které velí Máhir Asad, mladší bratr syrského prezidenta Bašára Asada.
Stupňující se tlak
Situace se pro Izrael nevyvíjí příznivě. Jeho nepřátelé - libanonské hnutí Hizballáh a Írán - se pevně uchytili v Sýrii, kde bojují na straně Asadova režimu. Hizballáh tam má přes 10 tisíc bojovníků a íránské elitní Revoluční gardy mají zase několik tisíc vojáků.
Bez této pomoci by Asad v Sýrii válku nevyhrál, samotná ruská letecká podpora by mu nestačila.
Izraelci se od počátku obávali, že Írán využije angažmá v Sýrii k budování pozic blízko jejich hranic. Spoléhali na Rusko, že jako hlavní aktér "asadovské koalice" tomu zabrání.
Zatím ale Moskva nic takového neučinila, přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ruský prezident Vladimir Putin spolu často jednají osobně i telefonicky.
Rýsuje se tak možnost nové války. Nebo přesněji: další ze série válek v Sýrii a kolem Sýrie. Izrael proti Íránu, Hizballáhu a Asadovu režimu.
Komentátor izraelského listu Jerusalem Post Herb Keinon, který dlouhodobě sleduje situaci na Blízkém východě, soudí, že Rusko stále ještě může válce jako hlavní spojenec Asada zabránit.
"Když Netanjahu jezdil za Putinem, dával mu najevo, s jakou reakcí musí počítat, pokud si Írán nepřestane budovat pozice v Sýrii. Doufal, že Moskva to pochopí a přesvědčí Íránce, aby se stáhli do pozadí. Ale nefunguje to. Když jsou ruští diplomaté tázáni, proč Rusko nebrání Íránu ve stavbě stálých základen v Sýrii, odpovídají, že Írán je suverénní stát, a ne ruský klient," vysvětluje americko-izraelský komentátor.
Rusko poslalo svá letadla na pomoc Asadovi v září 2015. Zachránilo jeho režim před pádem ve spolupráci s Hizballáhem a Íránem.
Riziko je "značné"
Syrská válka se do značné míry vede po sektářské linii. Írán jako šíitský stát a Hizballáh jako šíitské hnutí podporují Asada, jehož režim se opírá hlavně o náboženskou menšinu alávitů. Ti jsou blízcí opět šíitským muslimům.
Opozici proti Asadovi naopak tvoří hlavně sunnitští muslimové.
Írán navíc neuznává právo Izraele na existenci. S Hizballáhem pak židovský stát svedl válku naposledy v létě roku 2006. Podle Izraelců hnutí disponuje zhruba 150 tisíci raketami různého doletu.
Analytická společnost Eurasia Group považuje riziko většího střetu mezi Izraelem a Íránem za značné. "Další incident může zúčastněné strany rychle a snadno zatáhnout do regionálního konfliktu," uvádí agentura ve své zprávě.
