Praha - V bojích v Sýrii už dávno nejde jen o Sýrii. Podle předních českých expertů se v této blízkovýchodní zemi testují hranice toho, co vše je ve válce přípustné.
Ukázal to podle nich i údajný chemický útok ve městě Dúmá z předminulého víkendu, kdy zemřely desítky lidí. Týden po něm následovaly nálety USA, Francie a Británie na několik cílů v Sýrii.
"Nejde o nic jiného než o testování hranic, co všechno bude mezinárodní společenství syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi tolerovat. Respektive - jak daleko může Asad při likvidování svých krajanů zajít. A tohle mu stojí za risk odvetného úderu Západu. Navíc ho podporují Rusové," řekl pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany.
Pokud by spojenci nereagovali a k odvetě formou náletů by nedošlo, podle Dyčky by akorát vybídli Asada k dalšímu útoku.
"Jsme svědky složité hry a téměř bezrizikového testování, kde ta hranice v používání zbraní hromadného ničení vlastně je," míní analytik.
Podle syrské státní televize se v úterý odpoledne do Dúmy dostali vyšetřovatelé Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ti byli od soboty v nedalekém Damašku, Rusové jim ale oficiálně z bezpečnostních důvodů bránili v návštěvě města, které bylo podle Západu terčem chemického útoku.
Spojené státy dokonce Rusko a Sýrii obvinily, že se před vyšetřovateli snažili zakrýt důkazy.
Pobít a dobít
Rusko a Sýrie nicméně nadále odmítají, že by vládní režim sáhl k chemickému útoku. Jaký smysl by pro Asada vůbec měl, když jinak povstalce v Sýrii poráží? "Ukážete všem místním, s nimiž vedete boj na život a na smrt, že je jednoduše jakýmkoliv způsobem dobijete," odpovídá Tomáš Pojar, bývalý český velvyslanec v Izraeli, který je momentálně bezpečnostním analytikem a prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO Institut.
Podle něj mají chemické zbraně v Asadově strategii nemalý psychologický účinek. "Nejenže protivníky dobiji, ale porazím je tak, že si to budou všichni hodně dlouho pamatovat, alespoň dalších dvacet let," vysvětluje Pojar. "Proto je chce zmasakrovat. Pobít a dobít. Blízkovýchodní logika je o dost jiná než ta naše."
S tím souhlasí i expert na mezinárodní válečné právo Otakar Foltýn. Podle něj je v Asadově strategii velmi důležitý vzkaz: "Já vám všem ukážu! Otravné látky proti vám znovu použiji a opět se mi nic moc nestane."
Here's what we know about the American, British and French strikes in Syria https://t.co/lf9QZAhoRP pic.twitter.com/gKlaam00yn
— AFP news agency (@AFP) April 14, 2018
Podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa Asad navíc kalkuloval s tím, že Západ na chemický útok v Sýrii už nezareaguje, protože to Spojené státy "zabalily". Jenže došlo na nálety, které mají také svůj význam.
"Už dávno to není o Asadovi, ale o všech, kteří by chtěli použít chemické zbraně nebo otravné látky proti lidem. A ten, kdo je použije, musí počítat s tvrdou odvetou," vysvětluje Pojar.
"Úder spojenců nesledoval změnu ve válce v Sýrii, pád režimu v této zemi… Ale to, že zbraně hromadného ničení musí zůstat tabu. A kdo si přesto chce s nimi zahrávat, musí počítat s odvetou," dodává analytik. Podle expertů byly spojenecké nálety signálem pro každého, kdo by si chtěl udržet moc pomocí chemických zbraní.
Zabíjejí méně často, ale potřebujeme hranici
Sýrie měla ještě v roce 2013 tak obrovské množství chemických zbraní, že jimi byla schopna zvrátit poměr sil na válečném poli. V tom samém roce je omezeně použila na taktické úrovni, čímž překročila "červenou" linii stanovenou USA. Tehdejší americký prezident Barack Obama nicméně na Sýrii neudeřil výměnou za příslib garantovaný Ruskem, že chemické zbraně budou zničeny.
"Jenomže jejich likvidace zjevně úplně neproběhla a Syřané si nějaké chemické zbraně ponechali," soudí Otakar Fotýn z generálního štábu. Dodává však, že velmi omezené množství chemických zbrani čí otravných látek v rukou Asadova režimu už nemůže mít zásadní vojenský význam.
V Sýrii už zahynuly stovky tisíc lidí, přičemž chemické zbraně při jednotlivých útocích zabily maximálně stovky lidí. Na masovém zabíjení a ničení se podílejí především konvenční zbraně.
Podle expertů například Rusové při některých náletech cílí sice na islamisty, ale při masivním bombardování berou jen malé ohledy na civilní obyvatelstvo.
"Rusové tak už zbytečně zabili nesrovnatelně více civilistů než Asad chemickými zbraněmi. Přesto je nezbytné zamezit jejich používání. V opačném případě je totiž možné úplně vše," varuje Foltýn. Asadův režim použil podle závěrů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCR) chemické zbraně v desítkách případů. Většinou bez důrazné odezvy OSN nebo alespoň Západu.
Přestože ale podle expertů spojenci ve své politice vůči Blízkému východu někdy chybují, snaží se, aby ztráty na životech civilistů byly co nejmenší. "Naproti tomu Asadův režim civilisty likviduje zcela záměrně a Rusům jsou i jejich do očí bijící zločiny na Syřanech prostě fuk," tvrdí Foltýn.
Důkazy o chemických zbraních
Podle oslovených českých bezpečnostních analytiků je tak paradoxní, že Rusové požadují po západních státech forenzní důkazy o použití chemických zbraní v Dúmě. Jako při trestním řízení. Přitom mezinárodní vztahy ne vždy fungují jako řízení před soudem.
Navíc Američané nebo Britové své důkazy zveřejnit nemohou ani proto, že by tím odsoudili k smrti lidi, kteří je v terénu získali. A kteří v terénu stále jsou. I to si podle expertů Rusové dobře uvědomují.
"Spojené státy, Velká Británie či Francie mají v Sýrii nepochybně své lidi a přesně ví, co se při chemických útocích odehrálo i kdo za nimi stojí. Musí mít podle mě stoprocentní informace přímo z místa," říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
I on je přesvědčený, že smyslem údajného chemického útoku byla demoralizace obyvatel, kteří by mohli v budoucnu znovu povstat. Aby se vystrašení lidé podřídili znovu přicházejícímu a sílícímu Asadovu režimu.
"Způsob válčení, který zvolil Bašár Asad, je mimořádně nelidský. I válčení má svá pravidla, které Asad už dávno překročil. Lidské životy pro něj nemají žádnou hodnotu," míní generál.
Střely poprvé vyzkoušené v boji
Francouzi nasadili do sobotního úderu své vlastní nové střely s plochou dráhou letu. Světu tak předvedli, že už mají svůj systém, který se vyrovná americkým střelám Tomahawk. A totéž předvedli při útoku v Sýrii i Britové.
"Vlastně to byla pro oba státy ideální příležitost k vyzkoušení nových zbrojních kapacit. Do prvního úderu se před rokem nezapojily, protože neměly čím," konstatuje Lukáš Dyčka z Univerzity obrany s tím, že ale určitě to nebyl jediný důvod. Donald Trump chtěl zase Američanům mimo jiné ukázat, že je v tomto směru lepší než jeho předchůdce Barack Obama. Že je ten správný ochránce lidských práv.
"Válka se změnila. Propagandu podporují zbraně. Dříve se naopak nejprve bojovalo a teprve pak vysvětlovalo. Dnes už jsou slova mnohdy důležitější než zbraně," uzavírá Dyčka.
