V USA zemřel bývalý člen StB Bittman. Západ napálil falešnými nacistickými dokumenty

ČTK ČTK
22. 9. 2018 16:00
Mistr dezinformací Ladislav Bittman vymyslel v 60. letech akci Neptun, během které měla StB najít na Šumavě dokumenty nacistů. Důkazy, ve skutečnosti ze sovětských archivů, v Německu přispěly k prodloužení promlčecí lhůty zločinů druhé světové války. Bittman později emigroval do USA, kde v úterý ve věku 87 let zemřel.
Černé jezero na Šumavě.
Černé jezero na Šumavě. | Foto: Lenka Kubartová

Praha/Rockport - V USA zemřel v noci na úterý Ladislav Bittman. V roce 1964 vymyslel a provedl mystifikační akci komunistické Státní bezpečnosti (StB), která měla pomocí "náhodně objevených" válečných dokumentů v jezeře na Šumavě ovlivnit západoněmecké veřejné mínění i politiku.

Píšou to sobotní Lidové noviny (LN). Bedny s údajnými dokumenty nacistů do Černého jezera hodili roku 1964 příslušníci StB, aby vytvořili tlak na západní osobnosti s válečnou minulostí a pomohli rozpoutat kampaň proti promlčení válečných zločinů. Bittman po srpnu 1968 emigroval do Spojených států, kde prozradil řadu komunistických agentů i pozadí zmíněné mystifikační akce Neptun.

Celý nápad se zrodil náhodou. Štáb pořadu Československé televize Zvědavá kamera prozkoumával pověst o šumavském jezeře, jehož voda prý má zázračné konzervační vlastnosti. V pověstmi opředeném Čertově jezeře tehdy na jaře roku 1964 objevili potápěči, mezi nimiž byl i Bittman, několik bedýnek s válečnou municí. 

Bittman poté zorganizoval v červenci stejného roku akci Neptun. StB při ní do do nedalekého Černého jezera potopila vlastní bedýnky. Listiny pocházející například z nacistického Říšského hlavního bezpečnostního úřadu měla dodat sovětská tajná služba, nestihla to ovšem včas, takže na dno jezera putovaly místo nich prázdné papíry. 

Úřady pak přivolaly novináře, bedýnky z jezera vyzvedly a odvezly k údajnému zkoumání. V září ministr vnitra Lubomír Štrougal na tiskové konferenci, na níž nechyběl zahraniční tisk, ukázal dokumenty, které údajně pocházely z objevených beden. Byly to listiny ukryté od konce války v sovětských archivech. 

Nález pomohl mimo jiné vytvořit diplomatický tlak na západoněmeckou vládu proti promlčení válečných zločinů. Ty měly být promlčeny v roce 1965, ale akce pomohla lhůtu prodloužit o pět let. 

Dezinformační akce StB Neptun tak byla ve své době úspěšná. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ale hlavní aktér akce Bittman uprchl do USA, kde prozradil nejen řadu agentů komunistické tajné služby, ale také pravdu o bednách ze šumavského jezera. V USA pod jménem Lawrence Martin-Bittman působil později i jako profesor na Bostonské univerzitě.

Bittmanův kolega z Bostonské univerzity Igor Lukeš v LN uvedl, že po emigraci Bittmana v USA zhruba rok vyslýchaly tamní rozvědky. "V téhle profesi (agenta StB) se cítil téměř celých 14 let nejistý a nakonec ji opustil za cenu trestu smrti," uvedl Lukeš. Bittman podle něj napsal řadu knih a v 80. letech založil centrum pro studium dezinformací.

"Svou akademickou kariéru, která trvala 24 let, miloval," doplnil. Po ukončení kariéry na univerzitě kvůli infarktu se Bittman věnoval svému koníčku, malování. Letos v noci na 18. září zemřel Bittman ve věku 87 let ve svém ateliéru ve městě Rockport v americkém státě Massachusetts.

Video: Film Pouta je k zešílení, estébáka ukazuje jako démonického hrdinu. 

Snímek Radima Špačka Pouta není nejpřesnější v tom, jak odráží minulý režim. Přesto je v něčem nejsilnější, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. | Video: Kamil Fila
 

Právě se děje

před 14 minutami

Trump podal měsíc po volbách další žalobu, chce zneplatnit 200 tisíc hlasů ve Wisconsinu

Kampaň stížností amerického prezidenta Donalda Trumpa na výsledky letošních voleb pokračuje i téměř měsíc po skončení hlasování. Nejvyššímu soudu ve Wisconsinu dnes jeho tým předložil žalobu, která požaduje zneplatnění více než 200 000 hlasovacích lístků, informovala agentura AP. S podobnými požadavky zatím prezident u žádného soudu neuspěl.

Wisconsinské úřady v pondělí potvrdily, že hlasování v prezidentských volbách zde vyhrál kandidát Demokratické strany Joe Biden, a to o více než 20 000 hlasů, což odpovídá asi šesti desetinám procentního bodu. Oficiálním vyhlášením výsledků se rozběhla pětidenní lhůta, v níž je ještě kandidáti mohou napadat. Trump už předtím avizoval, že z jeho strany přijde žaloba.

Wisconsinský nejvyšší soud dnes potvrdil, že podání obdržel, avšak neuvedl, zda se záležitostí bude podrobněji zabývat. Soud podle AP zároveň zvažuje, zda přijme dvě další stížnosti požadující diskvalifikaci některých hlasů z prezidentské volby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy