Washington - I miliardář a finančník George Soros se připojil k debatě, která už několik měsíců hýbe v USA politickými a akademickými kruhy.
Spor se vede o tom, nakolik je těsné spojenectví s Izraelem pro Spojené státy přínosem nebo naopak přítěží.
V posledním vydání New York Review of Books se Soros - židovský přístěhovalec z Maďarska - opřel do vlivné americké lobbystické skupiny - proizraelského AIPAC (Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti).
Politická sebevražda
"Těsné vazby Bushovy administrativy na Izrael brání dosažení mírového řešení mezi Izraelci a Palestinci," napsal Soros.
Debata o roli izraelských lobbistů a židovské komunity na zahraniční politiku vůbec je v USA velmi plamenná, i když širší veřejnost se o problém až tak intenzivně nezajímá.
"Izraelské lobby se daří tlumit jakoukoliv kritiku a ti, kteří se jí odváží, čelí urážkám a hanobení (...) Byla by to politická sebevražda, kdyby někdo ze členů Kongresu chtěl najít rovnovážnou pozici mezi Izraelem a Palestinci," dodal.
Příznivci těsných vztahů USA a Izraele se však před Sorosovým nařčením hájí. Historik Michael Oren například tvrdí, že AIPAC není pouze skupina na podporu Izraele.
"Je to ztělesnění přesvědčení tak starého jako je americký národ, že víra v židovský stát je srovnatelná s vírou ve Spojené státy," prohlásil.
Vše začalo před rokem
Debata kolem postoje amerických politiků a akademiků vůči Izraeli se poprvé rozhořela již před rokem.
Tehdy dva akademici Stephen Walt z Harvardu a John Mearsheimer z Chicagské univerzity publikovali esej pod názvem Izraelská lobby, který s kritikou AIPAC začal.
A proč právě AIPAC?
Izraelská lobby, založená v roce 1953, má více než 100 tisíc členů a patří mezi nejsilnější nátlakové skupiny ve Spojených státech. Jeho politická síla je srovnatelná snad jen s Národní asociací držitelů střelných zbraní.
Na každoročních setkáních se objevují známé tváře americké politické sféry bez ohledu na stranickou příslušnost.
Mearsheimer a Walt tvrdí, že politici dovolili vlivné lobby příliš těsné napojení americké vlády na Izrael.
"Kombinace nekonečné podpory Izraele a s tím spojené snahy o šíření demokracie pobuřuje Araby a muslimy. Zároveň ohrožuje nejen bezpečnost Spojených států, ale celého světa," píší ve svém téměř třináctisetstránkovém eseji.
Obvinění z antisemitismu
"Žádné jiná nátlaková skupina nevzdálila americkou vládu tak daleko od vlastních bezpečnostních zájmů, zatímco současně přesvědčuje veřejnost, že zájmy Izraele a Spojených států jsou identické, právě jako AIPAC," pokračují.
Autoři byli obviňováni z antisemitismu. Nemohli v USA najít vydavatele, který by esej nebo úryvky z něj otiskl. Nakonec jen našli v Británii, v London Review of Books.
Kdysi nestranný vyjednavač na Blízkém východě je tak podle nich pro většinou Arabů pouhým nekritickým příznivcem Izraele. Mearsheime a Walt se domnívají, že i americký útok na Irák byl vyvolán především zájmem a nátlakem židovského státu.
Od konce izraelsko-palestinských jednání v roce 2000 se mírový proces nehnul z místa.
George Bush, kterého Arabové obviňují z ignorování jejich zájmů, chtěl podle svých slov docílit porkoku v posledních dvou letech svého funkčního období. I přesto, že lídři obou stran jsou v současné době politicky slabí.
Carter šokoval knihou
Bývalý americký prezident Jimmy Carter vydal loni v listopadu knihu "Palestina: mír, ne apartheid", po které se na pultech knihkupectví na celém světě zaprášilo. Kritiky se paradoxně dočkal více ve Spojených státech než v samotném Izraeli.
Ze špatné situace na Blízkém východě vinní americký exprezident především demokraty, kteří podle něj pouze slepě přihlíželi izraelské politice na palestinských okupovaných územích. Izraelskou politiku charakterizuje slovem apartheid.
"Neochota kritizovat každou politiku Izraele ve Spojených státech neprojde kvůli speciálním lobbyistickým snahám AIPAC a nepřítomnosti opačných hlasů," napsal v Los Angeles Times.
Obránce AIPAC Michael Oren nicméně tvrdí, že oba akademici i Carter zapomínají při hodnocení americké politiky na Blízkém východě na jinou, rozhodující věc: ropu.
