Kyjev - První předběžné výsledky nedělních parlamentních voleb na Ukrajině naznačují, že strana prezidenta Viktora Janukovyče zvítězila a dostala více hlasů než blok, který dříve vedla nyní vězněná prezidentova odpůrkyně Julija Tymošenková.
Po sečtení čtyřiceti procent hlasů vede Strana Regionů se 35 získanými procenty. Stranu Vlast Julije Tymošenkové podpořilo necelých 22 procent voličů.
Třetí je Komunistická strana Ukrajiny s 15 procenty. Komunisté jsou spojenci Janukovyče.
Strana Udar slavného boxera Vitalije Klička je zatím na 12,8 procentech. Nacionalistická a ostře protiruská strana Svoboda dostala 8 procent odevzdaných hlasů, což pro ni znamená výrazné posílení.
Není zatím jasné, jaké bude rozložení sil v parlamentu mezi provládními stranami a opozičním blokem. Polovinu ze 450 poslanců lidé volí většinovým systémem v jednomandátových obvodech, kde uspěje i mnoho nezávislých kandidátů.
Kličko chce silný opoziční blok
Lze však očekávat, že Strana regionů, komunisté a Janukovyčovi naklonění poslanci z jednomandátových obvodů budou mít většinu. Úplné výsledky by měly být známé v pondělí večer.
Sledovaný je volební výsledek strany Udar Vitalije Klička. Není vyloučeno, že boxerský šampion, který má politicky i přes některé výhrady blíže k Tymošenkové než k Janukovyčovi, by mohl být za tři roky vážným kandidátem na prezidentský úřad.
Pokud se potvrdí oněch zhruba dvanáct procent, bude to vzhledem k některým průzkumům, které mu přisuzovaly podstatně větší zisk, spíše zklamání.
Krátce po zveřejnění odhadů výsledků Kličko v televizi prohlásil, že chce spolupracovat s opozičními stranami Vlast a Svoboda. Naopak vyloučil podporu Straně regionů a komunistům.
Ve volbách propadla strana Naše Ukrajina, za kterou stojí bývalý prezident a jeden z protagonistů Oranžové revoluce z roku 2004 Viktor Juščenko. Strana se zřejmě ani nedostane do parlamentu.
Stejný osud čeká i stranu Ukrajina - vpřed, za kterou zase kandidoval slavný fotbalista a bývalý reprezentační kapitán Andrej Ševčenko.
Tymošenková volila v nemocnici
Volby se konaly v mimořádně napjaté atmosféře. Způsobilo ji hlavně uvěznění Julije Tymošenkové na sedm let. Opozice považuje proces za politický a za snahu Janukovyče vyřadit vážnou soupeřku z prezidentských voleb v roce 2015.
Tymošenková volila v nemocnici v Charkově, kde si léčí vyhřezlou ploténku. Trest si jinak odpykává v ženské věznici ve stejném městě na severovýchodě Ukrajiny.
Den před volbami vyzvala Ukrajince, aby šli volit v co největším počtu proti Janukovyčovi a zabránili mu ve vytvoření diktatury. K urnám ale nakonec přišlo jen pětačtyřicet procent oprávněných voličů.
Cyril Svoboda: Vše bylo v pořádku
V neděli večer vystoupil v ukrajinské televizi bývalý český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který působil na volbách jako mezinárodní pozorovatel. Podle jeho názoru byly volby svobodné a transparentní.
"Udivilo mě, jak lidé šli rádi hlasovat. Mnoho lidí, jako u nás," prohlásil Svoboda v televizi.
Opoziční strany, které prosazují vstup do Evropské unie, mají podporu hlavně na západě Ukrajiny a v Kyjevě. Janukovyčovu Stranu regionů volí hlavně ruskojazyčné obyvatelstvo na východě a jihu země.
Stranu regionů podporují průmysloví magnáti a podnikatelé z východu Ukrajiny, například nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov.
Předvolební kampaň ale poznamenala určitá únava Ukrajinců z politiky, respektive z věčně nesplněných slibů politiků a z korupce.
Někteří politici si hlasy kupovali a nabízeli lidem jídlo, peníze nebo různé výhody za to, když jim dají svůj hlas.
Volilo se také na ukrajinském velvyslanectví v Praze. Ukrajinka žijící v české metropoli řekla Aktuálně.cz: "Půjdu volit, ale bohužel nevěřím, že se něco zásadního změní."
Janukovyč tvrdí, že je pro vstup do Evropské unie, ale Brusel pozastavil ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou kvůli procesu s Tymošenkovou.
Směrem k Rusku, nebo k EU?
Ukrajinská vláda neuzavřela dohodu o půjčce ani s Mezinárodním měnovým fondem, který Kyjevu vytýká odkládání důležitých reforem.
Ruský prezident Vladimir Putin přemlouvá Janukovyče, aby Ukrajinu místo do EU nasměroval do celní unie, kterou tvoří Rusko, Bělorusko a Kazachstán. To zatím Kyjev odmítá, přestože Rusové návrh spojují se zlevněním cen plynu pro Ukrajinu.
Volby lze také považovat jako referendum o používání ruštiny jako druhého úředního jazyka. Strana regionů je pro, neboť návrh vychází vstříc hlavně obyvatelům východní části země, z nichž většina používá výhradně ruštinu. Podle opozičních stran zákon povede k postupnému vytlačení ukrajinštiny.
