Soud mu v pondělí udělil pokutu jeden milion rublů (v přepočtu asi 377 tisíc korun), ačkoliv mohl strávit až tři roky ve vězení. Mylnikovův trestný čin totiž spadá pod první, tedy "nejlehčí" paragraf zákona, který stanovuje možný trest jako pokutu 700 tisíc až 1,5 milionu rublů, anebo právě odnětí svobody do tří let.
Když Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v březnu schvalovala zákon, mluvili poslanci o "kobercovém informačním bombardování" ruské společnosti ze strany Západu. A stanovili jako maximální trest 15 let za mřížemi.
Vyšetřovací výbor pro Zabajkalský kraj nyní shledal Mylnikova vinným z veřejného šíření vědomě lživých informací o použití ozbrojených sil Ruské federace. Podle vyšetřování muž v březnu letošního roku zveřejnil ve skupině na nejmenované sociální síti nepravdivé informace, o kterých tvrdil, že jsou důvěryhodné. A to hned dvakrát. Ve stejné skupině také psal o válce na Ukrajině.
Obžalovaný se k činu doznal. Počátkem dubna se na kanálu Život fízla na sociální síti Telegram objevilo video, kde uvedl, že si "svou chybu uvědomuje".
"Muž opakovaně zveřejnil zfalšované textové dokumenty ruského ministerstva obrany a také videa obsahující záměrně nepravdivé informace o cílech a postupu velení speciální vojenské operace na Ukrajině," upřesnilo tiskové oddělení ruské tajné služby FSB listu Chita.ru.
Nyní příspěvky ani videa už nelze dohledat, a tak není jasné, co přesně Mylnikov napsal. Podle serveru The Moscow Times obžalovaný spravoval na ruské síti VKontakte skupinu s názvem Žiju v troskách. Přesný obsah zveřejněných příspěvků neupřesnila ani FSB. Sdělila však, že Mylnikov "chtěl vyvolat negativní postoj vůči ruské armádě, která se podílí na provedení 'speciální operace' na Ukrajině, a také vůči ruským státním orgánům obecně".
Jeho případ není jediný, ačkoliv jako první si Mylnikov už vyslechl svůj trest. Ruské úřady zahájily od března nejméně 53 trestních stíhání za šíření "falešných zpráv" o ruské armádě. Poslanci novelu schválili jednomyslně 4. března, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a ten samý den připojil svůj podpis i prezident Vladimir Putin.
Novela počítá s odnětím svobody až na patnáct let v případě vážných následků, kdy by tyto údajně lživé informace ohrozily například životy vojáků nebo by měly vážné dopady na ruské občany či jejich majetek. Odsouzeným přitěžuje také to, když dezinformace šíří údajně z nenávisti nebo kvůli zneužití postavení.
Kromě toho může soud dávat pokuty, až rok nápravných prací nebo tři roky nucených prací.
Mezi stíhanými za diskreditaci armády jsou například novinářka a blogerka Veronika Belocerkovská, politik Vladimir Kara-Murza či novinář Alexander Nevzorov. Poslední dvojici ministerstvo spravedlnosti zařadilo i na seznam takzvaných zahraničních agentů. Ve středu Měšanský okresní soud projednával další nové případy diskreditace armády. Mezi obžalovanými byli Elena Kotenočkinová, která stojí v čele jedné z moskevských městských částí, a poslanec Alexej Gorinov. Poslednímu jmenovanému soud prodloužil vazbu o šest měsíců, tedy do 19. listopadu.
