Místo, kde je dražší zemřít než žít. V Hongkongu dochází prostor na hřbitovech

Jana Václavíková Jana Václavíková
1. 5. 2019 19:29
Hongkong patří mezi nejdražší místa k životu, avšak ceny za uložení těl či popela zemřelých ukazují, že ještě dražší je v Hongkongu zemřít. Kvůli nedostatku místa, se kterým se tato oblast dlouhodobě potýká, trvá i několik let, než pozůstalí seženou hrob pro své blízké.
Schránky na urny v Hongkongu.
Schránky na urny v Hongkongu. | Foto: istolethetv / Wikimedia Commons

Místo na hřbitovech v Hongkongu začalo podle amerického magazínu Atlas Obscura docházet už v 60. letech minulého století, a tak vláda začala propagovat kremaci. Dnes tento způsob využívá až 90 procent pozůstalých.

Přesto se prodlužuje doba mezi smrtí a skutečným umístěním do hrobu či schránky na urnu. Tradice v Hongkongu přitom velí, že pozůstalí nemají uchovávat urnu s popelem ve své domácnosti, aby nepřivolali duchy. Nechávají proto urny dočasně v pohřebních ústavech, kde platí v přepočtu až dva a půl tisíce korun měsíčně. Za následné uložení ve veřejném kolumbáriu zaplatí dalších bezmála devět tisíc korun.

Nicméně ti, kteří odmítají čekat nebo chtějí uložit zemřelého do hrobu, platí mnohonásobně více. V takovém případě se ceny pohybují od pěti milionů korun za urnu v soukromém prostoru až do 14,5 milionu za pohřbení do země.

"Je to přinejmenším frustrující," řekla britskému deníku The Guardian obyvatelka Hongkongu Stephanie Fungová, jejíž otec před dvěma lety zemřel. Dodnes však jeho popel čeká, až se uvolní místo v kolumbáriu.

Rodina Fungové není jediná. Podle Betsy Maové z pohřební služby Sage jsou v celém Hongkongu podobným způsobem uskladněny urny 200 tisíců zemřelých. Průměrná čekací doba přesahuje čtyři roky.

"Můj táta nechtěl, aby byl jeho popel rozprášen do okolí. Skladujeme ho proto víc než rok v pohřebním ústavu," vysvětluje Fungová s tím, že tento "mezistav" jí vadí. "Nevyjadřuje to respekt. Nebudu mít klid na duši, dokud nezískáme místo pro urnu."

Plavba lodí i zahrada vzpomínek

Ani zmíněné rozprášení popela není v Hongkongu řešením, protože opět odporuje tradicím. Rodina by pak neměla "fyzické místo na uctívání, přinášení obětin a získání požehnání," vysvětluje profesorka z Hongkongské univerzity Cecilia Chanová. "Mnoho Číňanů je stále velmi konzervativních," dodává žena, která se však rozhodla tradici porušit a popel své zesnulé matky rozprášila.

Využila k tomu jednu z alternativ, které se v posledních letech snaží prosazovat místní vláda. Program Zelený pohřeb (Green Burial) nabízí například tzv. zahrady vzpomínek či speciální plavby určené k rozprášení popela zesnulých. To vše bez poplatku.

"Tyto způsoby pohřbu jsou udržitelné a také spojené s vírou v krásu života, který se navrací k přírodě," píše se na oficiálních stránkách programu.

Dál v Hongkongu vznikly speciální webové stránky a mobilní aplikace, kam mohou lidé psát vzpomínky na ty, kdo nemají pevné pohřební místo. Pomoci by měla i stavba tří nových kolumbárií, která nabídnou místo až pro 208 tisíc uren.

Nejdražší nájem ve městě

Takové řešení je ale pouze dočasné. Jak poukazuje předseda Hongkongské obchodní pohřební asociace Kwok Hoi Pong, cena za uložení zemřelých je už v regionu de facto vyšší než cena za bydlení.

Schránka na uložení urny zabírá zhruba 0,1 metru čtverečního a ty drahé stojí až pět milionů korun. Zato 0,1 metru čtverečního bytu v těch nejdražších hongkongských čtvrtích může v přepočtu stát přes půl milionu korun. "To je fenomén Hongkongu," říká Kwok.

Vláda chce proto také regulovat ceny za ukládání uren, a tak plánuje vydávat soukromým kolumbáriím licence. Tento krok ohlásila už v roce 2017, dodnes ale žádný ze soukromých provozovatelů licenci nezískal.

Kwok se navíc domnívá, že vydávání licencí by mělo opačný důsledek: "Podle našich odhadů by cena za schránku na urnu vzrostla o 30 procent ve chvíli, kdy by dané kolumbárium získalo licenci."

Podle něj lidé v blízké budoucnosti už nebudou mít moc na výběr. "Brzy bude jedinou možností zelené pohřebiště nebo uchovávání popela doma," míní Kwok. "V Hongkongu dochází místo, a to i pro mrtvé."

S nedostatkem místa se potýkají i české hřbitovy. Ty často volí jednodušší cestu rozšíření.

Video: Architekt navrhl obytnou jednotku do betonové vodovodní roury

Architekt Jamese Law navrhl obytnou jednotku do betonové vodovodní roury | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 37 minutami

Vláda musí ujasnit pravidla pro otevření zahrádek a připravit plán na podzim, uvedla Hospodářská komora

Vláda musí podle Hospodářské komory (HK) nejpozději v pátek jasně uvést pravidla pro otevření restauračních zahrádek. Měla by také připravit plán pro podzim s pandemií koronaviru. Podnikatelé se podle komory chtějí vyhnout riziku opětovného uzavření, zároveň odmítají, aby jim za případné zhoršení epidemické situace byla přičítána odpovědnost. Ve čtvrtek to řekl prezident HK Vladimír Dlouhý. Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že vláda v pátek podmínky pro otevření zahrádek zpřesní.

Provozovatelé stravovacích provozů musejí mít podle Dlouhého neodkladně jasno v tom, zda budou muset od pondělí kontrolovat doklady hostů o negativních testech na koronavirus či očkování, k čemuž potřebují ale detailní informace, nebo bude stačit vývěska, že za vládou nastavená pravidla se bude zodpovídat zákazník.

Komora podle Dlouhého nikdy neříkala, že vstup do provozoven služeb, hotelů nebo restaurací má být podmíněn testem či očkováním. Pravidla podle něj určuje stát. HK se snažila najít technologické řešení. Vyvinula proto mobilní aplikaci, ve které by lidé našli podniky, které se zavázaly k dodržování nastavených pravidel, zároveň by jejím prostřednictvím prokázali svou bezinfekčnost. Potřebné pro její plošné využití bylo zapojení státu. Podle viceprezidenta HK Zdeňka Zajíčka se tak nestalo a aplikaci nyní komora uloží "do šuplíku".

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Vydaný Nikulin dostal od Česka 250 000 korun, žádá další peníze

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo Rusovi Jevgeniji Nikulinovi čtvrt milionu korun v souvislosti s jeho vydáním do USA. Také se mu omluvilo. Vyplynulo to z čtvrtečního jednání u soudu, který se začal zabývat Nikulinovým nárokem na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Nikulin, který po Česku žádá dalších 1,25 milionu korun, byl loni v USA odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení. Stát další peníze platit odmítá.

Částku 250 000 korun, kterou za to ministerstvo Nikulinovi loni v říjnu vyplatilo, označil ve čtvrtek Rusův advokát Martin Sadílek za neúměrně nízkou. "Advokát ho (Nikulina) ujistil, že pan ministr nemůže učinit rozhodnutí, které ve finále skutečně učinil. Akt deportace Nikulin považoval ve své podstatě za únos a za zradu svého advokáta," popsal u Obvodního soudu pro Prahu 2. Klient podle něj ztratil důvěru v soudní systém i své právní zástupce, což velmi negativně ovlivnilo způsob jeho obhajoby v USA.

Sadílek poukázal také na to, že podle znaleckého posudku zadaného Nikulinovými obhájci v USA trpí Rus posttraumatickou stresovou poruchou. "Domnívám se, že vznikla v přímé souvislosti s nezákonným aktem pana ministra spravedlnosti," podotkl. Zdravotní posudky ze Spojených států chce v aktuálním řízení navrhnout jako důkaz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy