Místo na hřbitovech v Hongkongu začalo podle amerického magazínu Atlas Obscura docházet už v 60. letech minulého století, a tak vláda začala propagovat kremaci. Dnes tento způsob využívá až 90 procent pozůstalých.
Přesto se prodlužuje doba mezi smrtí a skutečným umístěním do hrobu či schránky na urnu. Tradice v Hongkongu přitom velí, že pozůstalí nemají uchovávat urnu s popelem ve své domácnosti, aby nepřivolali duchy. Nechávají proto urny dočasně v pohřebních ústavech, kde platí v přepočtu až dva a půl tisíce korun měsíčně. Za následné uložení ve veřejném kolumbáriu zaplatí dalších bezmála devět tisíc korun.
Nicméně ti, kteří odmítají čekat nebo chtějí uložit zemřelého do hrobu, platí mnohonásobně více. V takovém případě se ceny pohybují od pěti milionů korun za urnu v soukromém prostoru až do 14,5 milionu za pohřbení do země.
Death is changing -- The photo shows niches for cremated remains at a cemetery in Hong Kong. But columbaria space is in short supply, and it can take years to climb the waiting lists.
— Nikkei Asian Review (@NAR) January 18, 2018
Read more at: https://t.co/apPl1uYzct pic.twitter.com/IKMczsLs5K
"Je to přinejmenším frustrující," řekla britskému deníku The Guardian obyvatelka Hongkongu Stephanie Fungová, jejíž otec před dvěma lety zemřel. Dodnes však jeho popel čeká, až se uvolní místo v kolumbáriu.
Rodina Fungové není jediná. Podle Betsy Maové z pohřební služby Sage jsou v celém Hongkongu podobným způsobem uskladněny urny 200 tisíců zemřelých. Průměrná čekací doba přesahuje čtyři roky.
"Můj táta nechtěl, aby byl jeho popel rozprášen do okolí. Skladujeme ho proto víc než rok v pohřebním ústavu," vysvětluje Fungová s tím, že tento "mezistav" jí vadí. "Nevyjadřuje to respekt. Nebudu mít klid na duši, dokud nezískáme místo pro urnu."
Plavba lodí i zahrada vzpomínek
Ani zmíněné rozprášení popela není v Hongkongu řešením, protože opět odporuje tradicím. Rodina by pak neměla "fyzické místo na uctívání, přinášení obětin a získání požehnání," vysvětluje profesorka z Hongkongské univerzity Cecilia Chanová. "Mnoho Číňanů je stále velmi konzervativních," dodává žena, která se však rozhodla tradici porušit a popel své zesnulé matky rozprášila.
Využila k tomu jednu z alternativ, které se v posledních letech snaží prosazovat místní vláda. Program Zelený pohřeb (Green Burial) nabízí například tzv. zahrady vzpomínek či speciální plavby určené k rozprášení popela zesnulých. To vše bez poplatku.
"Tyto způsoby pohřbu jsou udržitelné a také spojené s vírou v krásu života, který se navrací k přírodě," píše se na oficiálních stránkách programu.
Dál v Hongkongu vznikly speciální webové stránky a mobilní aplikace, kam mohou lidé psát vzpomínky na ty, kdo nemají pevné pohřební místo. Pomoci by měla i stavba tří nových kolumbárií, která nabídnou místo až pro 208 tisíc uren.
Nejdražší nájem ve městě
Takové řešení je ale pouze dočasné. Jak poukazuje předseda Hongkongské obchodní pohřební asociace Kwok Hoi Pong, cena za uložení zemřelých je už v regionu de facto vyšší než cena za bydlení.
Schránka na uložení urny zabírá zhruba 0,1 metru čtverečního a ty drahé stojí až pět milionů korun. Zato 0,1 metru čtverečního bytu v těch nejdražších hongkongských čtvrtích může v přepočtu stát přes půl milionu korun. "To je fenomén Hongkongu," říká Kwok.
Vláda chce proto také regulovat ceny za ukládání uren, a tak plánuje vydávat soukromým kolumbáriím licence. Tento krok ohlásila už v roce 2017, dodnes ale žádný ze soukromých provozovatelů licenci nezískal.
Kwok se navíc domnívá, že vydávání licencí by mělo opačný důsledek: "Podle našich odhadů by cena za schránku na urnu vzrostla o 30 procent ve chvíli, kdy by dané kolumbárium získalo licenci."
Podle něj lidé v blízké budoucnosti už nebudou mít moc na výběr. "Brzy bude jedinou možností zelené pohřebiště nebo uchovávání popela doma," míní Kwok. "V Hongkongu dochází místo, a to i pro mrtvé."
S nedostatkem místa se potýkají i české hřbitovy. Ty často volí jednodušší cestu rozšíření.
