V Chile se učí jak za Pinocheta, studenti vyšli do ulic

Radim Klekner Radim Klekner
14. 8. 2011 18:31
Protestů se po celé zemi účastní na půl milionu osob
Při protestu v přístavu Valparaíso nesli studenti městem obří chilskou vlajku.
Při protestu v přístavu Valparaíso nesli studenti městem obří chilskou vlajku. | Foto: Reuters

Santiago - Když v říjnu loňského roku vítal u ústí záchranné šachtice na kraji pouště Atacamá třiatřicet horníků, kteří strávili v podzemí rekordních 68 dní, byla popularita chilského prezidenta Sebastiána Piňery na vrcholu.

Dnes je nejméně oblíbeným prezidentem země od časů diktátora Pinocheta. Chile sice zažívá ekonomický boom, z hospodářského růstu však může těžit jen malá skupina těch nejbohatších.

Průměrný Chilan živoří a je čím dál více frustrovanější.

Ti, kteří nemají co ztratit, proto vyšli na do ulic a protestují proti systému, jenž vnímají jako navýsost nespravedlivý.

Chilští studenti se již téměř tři měsíce utkávají v ulicích Santiaga a dalších velkých měst v zemi s pořádkovými silami. Tento týden demonstrovalo proti systému vzdělávání, zděděnému z Pinochetových časů, jen v chilské metropoli na 100 tisíc osob.

Studenty podpořili také úředníci a učitelé, na jiných místech země stávkovali horníci. Podle průzkumů veřejného mínění s jejich požadavky souhlasí osmdesát procent populace.

"Školné stojí v přepočtu 270 až 400 tisíc pesos (400 až 600 eur měsíčně)," řekl deníku Le Monde zaměstnanec ministerstva zahraničí, který si nepřál uvést své jméno. "Pokud máte tři či čtyři děti, jak jim můžete platit vzdělání, když vyděláváte 600 tisíc pesos (900 eur) za měsíc?" 

Bojujeme za své rodiče

Po svržení socialistického prezidenta Allendeho provedl Pinochet dalekosáhlou reformu školství tak, aby se opíralo v prvé řadě o soukromé univerzity. Tento systém přetrval v zemi až do dnešních časů.

Před deseti měsíci prezident Piňera nadšeně vítal zachráněné horníky, dnes o nich nechce nic vědět.
Před deseti měsíci prezident Piňera nadšeně vítal zachráněné horníky, dnes o nich nechce nic vědět. | Foto: Reuters

Úroveň soukromých univerzit je nepoměrně vyšší než v případě těch státních, jež trpí nedostatkem financí. Platy absolventů vysokých škol se pak odvíjejí striktně od toho, na které univerzitě studovali.

Chile vydává na vzdělání ekvivalent 4,4 procenta svého hrubého domácího produktu, ačkoliv Unesco doporučuje, aby to bylo sedm procent, zatímco průměr členských zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) činí 6,2 procenta HDP. Stejné procento jako Chile mimochodem dává do školství také Česko.

"Celý problém spočívá v tom, že peníze jsou koncentrovány v několika málo rukou," řekl agentuře Reuters sedmnáctiletý student gymnázia Oscar Escobar Bravo.

"Bojujeme za své rodiče, kteří nemohou s tak málo penězi vyjít," dodal o rok starší Manuel Rojas s tváří zakrytou šátkem proti slznému plynu, který policie proti demonstrujícím studentům použila.

Zapomenutí horníci

Když se Piňera, podnikatel, jehož majetek letos časopis Forbes odhadl na 2,4 miliardy dolarů, loni v březnu chopil moci, sliboval zemi prudký hospodářský růst a zlepšení životních podmínek pro všechny. 

Zasypaní horníci byli hrdiny, ale pouze tak dlouho, dokud z toho měli peníze druzí.
Zasypaní horníci byli hrdiny, ale pouze tak dlouho, dokud z toho měli peníze druzí. | Foto: Reuters

Ekonomika země také rostla v prvním čtvrtletí tohoto roku téměř o deset procent, ve svých peněženkách to ale Chilané vůbec nepocítili.

Řadoví občané nemohli rovněž těžit z nárůstu cen mědi, která je hlavním vývozním artiklem země.

Horníkům z dolu Escondida, největším v zemi, nepomohla ani čtrnáctidenní stávka, do které vstoupili. Jelikož během protestu nepobírali plat, museli se nakonec spokojit jen se směšným benefitem, který jim minulý pátek přislíbilo vyplácet navíc ke mzdě vedení dolu.

Escondida zajišťuje sedm procent celosvětové těžby mědi. Cena tohoto kovu přitom ve srovnání se srpnem loňského roku vzrostla na světových trzích o plnou třetinu. Od roku 2002 se jeho hodnota zvedla dokonce na trojnásobek.

Zneužiti k propagandistickým účelům se cítí být Piňerou také horníci ze zlatého dolu San José u Copiapa, které loni v říjnu prezident s takovou vervou objímal před zraky televizních kamer.

"Bude trvat dlouho, než se z toho dostaneme," řekl agentuře Reuters pětašedesátiletý předák a mluvčí "los 33" Mário Goméz, který mezitím již odešel do důchodu. "Trauma, které jsme zažili, jen tak nezmizí."

Většina z třiatřiceti mužů, kteří strávili v podzemí téměř deset týdnů, trpí dodnes nespavostí a má psychické problémy. A irituje je, že po velké televizní show, která loni posloužila především k tomu, aby média alespoň na čas zvýšila svou sledovanost a čtenost, upadli v zapomnění.

Minulý měsíc vzbudili ale přesto pozornost a také značnou kritiku, když zažalovali chilský stát o odškodné ve výši 540 tisíc dolarů pro každého, protože úřady nedokázaly podle jejich názoru přimět vedení dolu, v němž pracovali, aby více dbalo na bezpečnostní předpisy.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 8 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy