V bahrajnském hlavní městě platí zákaz vycházení

Václav Viták
16. 3. 2011 17:15
V Perském zálivu roste napětí, v Bahrajnu přibývá mrtvých a zraněných
Ozbrojené síly zasahují proti demonstrantům po celém ostrově
Ozbrojené síly zasahují proti demonstrantům po celém ostrově | Foto: Reuters

Manáma - Bahrajnská armáda vyhnala ve středu z tábora na Perlovém náměstí všechny demonstrující šíity a následně vyhlásila v Manámě zákaz vycházení.  

Podle nemocničních zdrojů byli od úterka, kdy bahrajnský panovník, král šajch Hamád bin Ísá Chalífa, vyhlásil na ostrově mimořádný stav, zabiti tři policité a tři demonstranti. Stovky lidí byly zraněny.

"Je to vyhlazovací válka," sdělil agentuře Reuters v reakci na poslední události Abdal Džalíl Chalíl, jeden z hlavních představitelů největší opoziční šíitské strany Vifák. "Viděl jsem na vlastní oči, jak pálí ostrými."

Chalíl považuje poslední akce bahrajnských ozbrojených sil za vyhlášení války šíitské komunitě na ostrově.

Šíité na Perlovém náměstí, které se stalo symbolem jejich odporu proti sunnitské vládnoucí dynastii, tábořili a protestovali již téměř měsíc.

Armáda ale podle Chalíla zasahuje po celém Bahrajnu, blokuje silnice, střílí na lidi a zatýká je.

Armáda zabránila další demonstraci

Na Perlovém náměstí ozbrojenci použili slzný plyn, gumové kulky a zřejmě i ostrou munici, demonstranti odpovídali házením Molotovových koktejlů a při ústupu zapalovali své stany.

V pondělí se po obědě měla v Manámě konat další demonstrace, ale armáda obsadila příslušnou část města a zablokovala ji tanky.

Opoziční Vifák v této souvislosti vyzval šíity, aby se vyhýbali jakékoli násilné konfrontaci s vládními silami.

V Bahrajnu je od pondělí 2000 vojáků ze Saúdské Arábie a dalších zemí Perského zálivu, které pozval do země bahrajnský král.

Jejich přítomnost zvýšila napětí na Bahrajnu i v Zálivu, protože šíitský Írán, který o Bahrajnu mluví někdy jako o své provincii, jejich příchod označil za ozbrojenou intervenci.

Analytici se nyní obávají, že Írán, který podporuje šíity v Iráku a Libanonu, by mohl intervenovat i v Bahrajnu.

Sektářský spor se internacionalizuje

Konflikt v Bahrajnu získává stále větší mezinárodní rozměr. Bahrajnské šíity už veřejně nepodporuje jen Teherán, ale i vlivný irácký duchovní Muktada al-Sadr.

Švédský ministr zahraničí Carl Bildt podle agentury Reuters varoval, že vyslání saúdskoarabských vojáků do Bahrajnu může vést k regionální konfrontaci.

Muktada al-Sadr ve středu vyzval k masovým demonstracím v Bagdádu a Basře na podporu bahrajnských demonstrantů, z nichž naprostá většina jsou šíité.

V Bahrajnu je od úterý Jeffrey Feltman, náměstek americké ministryně zahraničí Hillary Clintonová, který se snaží bahrajnskou vládu přimět, aby problémy země řešila jednáním s opozicí.

Situace v Bahrajnu je složitější než v jiných arabských zemích.

V Tunisku a Egyptě obyvatelé demonstrovali proti autokratickým režimům a za svobodu a demokratizaci. V Bahrajnu se k témuž požadavku přidává ještě sektářské napětí mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity, kteří ale mají v rukou téměř veškerou moc.

To je také důvodem, proč se do záležitostí Bahrajnu snaží zasahovat na jedné straně sunnitská Saúdská Arábie, na druhé šíitský Írán.

Vše navíc komplikuje skutečnost, že Spojené státy mají v Bahrajnu strategickou námořní základnu. Z té operuje americká 5. flotila, která dohlíží na situaci v Perském zálivu, a hraje navíc důležitou podpůrnou roli v souvislosti s válkou v Afghánistánu.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy